Štatistický prístup k štúdiu genetických odlišností by mal vniesť nové svetlo do histórie migrácie ľudstva.

Ráno 1. listopadu 1956 vysypal John Bardeen v kuchyni na podlahu vajíčka, která právě usmažil k snídani. V tu chvíli se totiž dověděl, že dostal spolu s Walterem Brattainem a Williamem Shockleyem Nobelovu cenu za objev tranzistoru. Tento významný fyzik by se 23. května dožil 100 let.

Podle zjištění archeologa Dr. Scotta Fitzpatricka ze Státní univerzity v Severní Karolíně byla historická plavba portugalského mořeplavce přes Tichý oceán příznivě ovlivněna neobvyklými meteorologickými podmínkami, zejména jevem nazývaným El Niňo. Zároveň ale tyto vlivy způsobily, že výprava se dostala více než 2 tisíce km severněji, než bylo k dosažení cíle...

Plným jménem Etienne François Geoffroy sr. (1672 - 1731), syn pařížského lékárníka, vystudoval lékařství, ale lákala ho chemie, takže i když později působil jako profesor medicíny na College de France, uvedl se především v chemii. Proslulost mu získaly tak zvané "tabulky afinit", v nichž seřadil jednak kovy, jednak některé významné sloučeniny podle toho, jak ochotně...

Ani analýza DNA nedokázala přesně určit, zda se pozůstatky vůdce válečné Slovenské republiky nacházejí na Martinském hřbitově v Bratislavě.

Před dvěma sty lety, roku 1808, zasáhly naše území hned dva hromadné pády meteoritů. K prvnímu došlo 22. května u Stonařova na Jihlavsku. Jaké kameny u Stonařova spadly objasňuje odbornice na meteority Marcela Bukovanská. Na oslavu události zve redaktorka Monika Pytlíková.

Prof. Vladimír Vondráček byl významnou osobností prvorepublikové psychiatrie. Podle kolegů to byl jeden z posledních polyhistorů mezi akademiky. Jaký význam má Vladimír Vondráček pro současnou psychiatrii?

Rozhlas očima technika...

Co všechno se dá vyčíst z lidských ostatků, koster, mumií i hrobů, o našich dávno mrtvých předcích a jejich životě? A jaké postupy při tom vědci používají? Právě na tyto otázky odpovídá kniha, nazvaná Vepsáno do kostí.

Stejnojmenná publikace přináší úplný český překlad tzv. kumránských svitků, prastarých fragmentů starozákonních textů.

Jediné oběti nepřátelského útoku během druhé světové války měla na severoamerickém kontinentu na svědomí podivná japonská balónová ofenzíva.

Novodobá historie a její výzkum...

Rok 1918 nakresil na mapu Evropy národní státy a s nimi zároveň obrysy budoucích problémů.

Před přibližně 400 lety vybuchla peruánská sopka Huaynaputina. Následky erupce podle nové studie nesl prakticky celý svět.

Desátou zemí světa, která spustila řízenou štěpnou reakci, bylo Československo...

Předkové Inuitů lovili velryby harpunou. Tvrdí to Daniel Odess, kurátor muzea které je součástí Aljašské university. Nálezy, které to dokládají, byly zveřejněny před vědeckou komunitou na výroční konferenci Společnosti amerických archeologů. Jde o rytinu potvrzující, že se lidé živili lovem velryb již nejméně před 3000 lety.

Ironií je, že k vynálezu střelného prachu, do příchodu atomové bomby nejnebezpečnější známé zbraně, došlo právě při hledání nesmrtelnosti.

Když roku 1652 připlul na jih Afriky Jan van Riebek, ještě netušil, že dává základ jedinému "bělošskému kmeni" Afriky. Holandští osídlenci, spolu s francouzskými hugenoty a německými kalvinisty od ploché zátoky u Kapského města, tak přinesli známá pojmenování "Búr" ( Boer-sedlák ) a "afrikánština".

Housenka se nemůže proměnit v nějakou dokonalejší housenku, ale jen v motýla, a stejně tak se červ nepromění v dalšího, kvalitnějšího, ale v mouchu. Dnes to zní úsměvně, ale v minulých staletích se tak argumentovalo v učených debatách.

Vymírající jazyk sibiřských Ketů má společné kořeny s jazyky indiánů skupiny Na Dene a je dalším důkazem o asijském původu původních obyvatel Severní Ameriky.

Vedci zachytili nepatrnú genetickú stopu, ktorú po sebe zanechali stredovekí križiaci na Strednom Východe.

AUDIOSLIDESHOW. David Vávra se v přednášce bude věnovat monumentálním stavbám. Cílem je architektura Josipa Plečnika, ovšem v prvním díle nás čekají monumentální stavby Říma. Čeká na vás 100 fotografií!

Alchymie a chemie pohledem historie...

„Ať jakkoli jsme zaujati dneškem, ať jakkoli jsme myšlenkami, city i činy zakotveni v přítomnosti, nic to nemění na faktu, že tvoříme pospolitost též s dědy a pradědy, jedna země a jedno dědictví nás pojí s lidmi dávno zpráchnivělými. Z mlhavých dálek věků se přes propast času klene most, jehož druhý pilíř tkví ve vzdálených dobách budoucích, a my po tom...