Medvědi grizzly z Alberty, ohrožení indičtí nosorožci, papouščí epidemie v Darwinu, jeden z nejstarších leknínů, noční svítící oblaka.

Na sklonku roku 2007 se v Evropě objevil virus sezónní chřipky H1N1 vzdorující léku Tamiflu. O rok později už tento typ chřipkového viru převládl na celém světě. Jeden z klíčových léků tak byl rázem pro boj s chřipkou nepoužitelný. Jak se něco takového mohlo stát?

Britský vědec Mark Gasson z Univerzity v Readingu se stal první osobou, kterou nakazil počítačový virus.

Šíření onemocnění AIDS má v mnoha afrických zemích již charakter pandemie. Proč se však virus tak dramaticky šíří? Tým amerických vědců nedávno publikoval studii, podle níž za ním nestojí nezodpovědné sexuální chování, ale zastavení očkování proti pravým neštovicím.

Malý čip s univerzálním biodetektorem umí ve vzorku automaticky zjistit a identifikovat téměř každou známou baktérii či virus.

Před rokem se ve Spojených státech a Mexiku objevil nový chřipkový virus typu A (H1N1) a tak zvaná prasečí chřipka se rychle rozšířila po celém světě. V červnu 2009 vyhlásila Světová zdravotnická organizace chřipkovou pandemii. Ta ještě zdaleka neskončila. Virologové, epidemiologové a lékaři bilancují její první rok a hledají řešení pro blízkou i...

Stroj, který by mohl jezdit na obyčejnou vodu z vodovodu, vypadá možná jako naprostá utopie. Každý žáček však ví, že voda se skládá z kyslíku a vodíku. A právě vodík je jedním z nejlepších paliv. Jak jej však z vody dostat, aby se celý proces stále vyplatil? Napomoci by mohl speciálně upravený virus.

Může rostlina nakazit člověka nějakým virem? Odpověď zní ne, protože se vždycky zdálo, že rostlinné viry nemohou nakazit živočichy a naopak. Nová studie ale toto tvrzení znejisťila.

Rozklad molekul vody je jednou z nejdůležitějších reakcí na Zemi. Díky ní máme v atmosféře kyslík a s její pomocí bychom mohli získávat ekologické palivo – vodík. Zejména, pokud bychom při tom dokázali, stejně jako rostliny, využít energii slunečního záření a životnímu prostředí neškodící, levné a dlouhodobě využitelné látky, které reakci umožňují....

Vědcům se zřejmě podařilo vyvinout účinnou vakcínu proti bolestivé horečce chikungunya.

Obezita, která jako epidemie obchází po vyspělých zemích světa, zejména po Spojených státech, nemá své příčiny jen v přejídání či konzumování kaloricky nevyvážené stravy. Někteří nadměrně obézní lidé mohou ze své tloušťky obvinit mutaci, která je připravila asi o 30 genů.

Poprvé využili vědci zabijácký virus HIV k uzdravení těžce nemocných. Pomohl dvěma chlapcům s těžkým dědičným defektem vyvolávajícím adrenoleukodystrofii. Toto onemocnění provází těžká duševní demence, ochrnutí, potíže s dýcháním a polykáním.

Bornavirus, typ RNA viru, který způsobuje onemocnění u koní a ovcí, může vložit svůj genetický materiál do lidské DNA. Poprvé tak učinil před 40 miliony lety, ukazuje studie. Výsledky publikované v časopise Nature 7.ledna, poskytují první důkaz, že RNA viry,...

Pandemický virus chřipky H1N1 se přehnal světem a lékaři i epidemiologové bilancují první zkušenosti. Budou se nám všem hodit, protože virus „prasečí chřipky“ se bude vracet.

Sladkovodní améby vydaly další tajemství. Teď známe už třetí obří virus s velmi mozaikovitě splácaným genomem, který si lebedí právě v amébách.

O mimviru žijícím v „útrobách“ prvoků žijících ve vodárenských věžích, jako o největším viru světa jsme na Oslu již psali. Po bok obrovitých virů se nyní vedle mimiviru, mamaviru a virophagu zařadil marseillevirus.

Pandemie infekčních chorob představují stále velmi reálné riziko...

V Nigérii vypukla epidemie obrny způsobená virem, který vědci považovali za vymýcený. Soustředěné očkovací kampaně vymýtily virus obrny typu 2.

Američtí epidemiologové provedli první bilanci epidemie „prasečí chřipky“ na území USA. Předběžná data svědčí o tom, že strach z viru H1N1 byl přehnaný.

Svět má hlavu zamotanou z prasečí chřipky, vyvolané virem H1N1. Vědci však nespouštějí ze zřetele ani virus H5N1 způsobující ptačí chřipku. Naštěstí pro nás mají dobré zprávy.

Středověká epidemie moru nazývaná černá smrt byla sice velmi krutá, neboť usmrtila nějakých 25 % populace, ale kupodivu nešlo o největší epidemii na světě. Toto temné prvenství připisují vědci tzv. velké americké pandemii, která začala příchodem Evropanů na americký kontinent.

Co má společného s chronickou únavou retrovirus XMRV? Nejspíš všechno. Právě on je totiž zřejmě viníkem vysmívaného a také proklínaného syndromu chronické únavy.

Retrovirus XMRV byl objevený teprve nedávno, a už je podezříván z účasti na dvou zákeřných chorobách - rakovině prostaty a chronickém únavovém syndromu. V případě agresivních nádorů prostaty to ale s retrovirem není zcela jednoduché.

Nová studie spojuje chronický únavový syndrom - tedy nemoc, kterou mnoho lidí stále nebere příliš vážně - s nedávno objeveným retrovirem. Stejný virus byl přitom před několika měsíci poprvé asociován s agresivními nádory prostaty.