(Seriál o sondách, díl 4/26.) Téměř souběžně s programem sond Pioneer se v NASA pracovalo na mnohem složitějších sondách s rodovým jménem Mariner. Jejich úkolem bylo zkoumat Merkur, Venuši a Mars. Nejznámějším Marinerem se stal ten poslední, Mariner 10, který v letech 1974 a 1975 zkoumal planetu Merkur, nejbližší Slunci.

Start experimentání družice Phase 3E se přibližuje. Po důkladném otestování všech modulů, které byly připraveny v různých zemích v rámci projektu mezinárodní organizace AMSAT, specialisté družici v laboratořích v německém Marburgu zkompletují a po náročných testech funkčnosti bude satelit připraven ke startu. Na oběžnou dráhu kolem Země vynese družici koncem...

Evropská automatická nákladní loď, pojmenovaná po známém spisovateli vědeckofantastických románů z 19. století Julesovi Verneovi, poprvé odstartuje k Mezinárodní vesmírné stanici (ISS) 8. března v 5:23 SEČ. Vypuštěna bude z raketové základny Kourou ve Francouzské Guyaně. Oznámila to Evropská vesmírná agentura (ESA).

V pondělí 11.února 2008 ve 12:34 SEČ odstartovala z kosmodromu Bajkonur raketa Proton-M s horním stupněm Briz-M. Družice byla dopravena na geostacionární dráhu pomocí horního stupně Briz-M přibližně 9 hodin po startu. ...

Laboratoř Columbus, dosud největší příspěvek ESA k Mezinárodní kosmické stanici, se vydala do vesmíru na palubě raketoplánu Atlantis. Start se podařilo uskutečnit hned na první pokus navzdory nepříznivé předpovědi počasí.

Velkým písmem se zapíše 7. únor 2008 do historie evropské kosmonautiky a vědy vůbec. Americký raketoplán Atlantis se vydal na misi STS-122. V nákladovém prostoru kosmického korábu je evropský vědecký modul Columbus.

Americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA - National Aeronautics and Space Administration) vyslal do vesmíru prostřednictvím velmi výko ých antén systému Deep Space Network píseň "Across The Universe" od legendární skupiny Beatles. Vysílání proběhlo 4. února 2008 od 19 hod. EST (amerického východního času).

Evropská sonda Venus Express, která skoro dva roky obíhá kolem Venuše, provedla velmi podrobná pozorování nízkých vrstev atmosféry a zmapovala vodní páru a oxid uhelnatý. Poprvé se takto detailně podařilo pohlédnout pod horní vrstvu atmosféry věčně zataženou hustými mraky.

Co nás čeká během další mise raketoplánu. Datum startu v prezentaci nesouhlasí (to je původní termín startu), úkoly jsou ale stejné.

Umíte anglicky? Pak se můžete s průběhem této mise seznámit díky multimediálnímu videoklipu NASA.

V úterý 5.února 2008 v 14:02:57 SEČ odstartovala z kosmodromu Bajkonur nosná raketa Sojuz-U se zásobovací lodí Progress M-63, určenou pro stanici ISS. Po 8 minutách a 50 sekundách dokončil svou činnost horní stupeň rakety, od kterého se zásobovací loď o několik sekund později odpojila na dráze 193 x 245 km (i=51,66°). ...

Íránská státní televize přinesla 4. února záběry startu íránské rakety z vlastního kosmodromu. Jeho poloha na území státu zveřejněna nebyla, ale podle televize byl tímto startem zahájen provoz prvního íránského vesmírného centra, které bude do vesmíru vypouštět íránské výzkumné satelity.

(Seriál o sondách, díl 3/26.) První americký program meziplanetárních sond se jmenoval Pioneer a byl rozdělen do několika období, ve kterých se zkoumala vybraná zákoutí sluneční soustavy. Nejznámější sondy z této rodiny jsou Pioneer 10 a Pioneer 11, které zamířily ke dvěma největším planetám Jupiteru a Saturnu a můžeme je směle zařadit k nejpřínosnějším...

Mezinárodní kosmické stanice...

Z vypouštěcí rampy FLP (First Launch Pad) na indickém kosmodromu Shriharikota vystartoval v pondělí 21.ledna 2008 ve 4:45 SEČ desátý exemplář nosné rakety PSLV. Za 19 minut a 45 sekund dopravil na oběžnou dráhu ve výšce 450 x 580 km se sklonem 41° družici TecSAR-1. ...

Britský podnikatel Richard Branson ve středu představil model vesmírné lodi, o které doufá, že se příští rok stane prvním komerčním plavidlem s pravidelnými lety platících pasažérů do vesmíru. Loď SpaceShipTwo zahájí testovací lety již na konci tohoto roku. Cena za jeden let do vesmíru by měla být 200.000 dolarů (3,5 milionu korun).

Do vesmíru se chystá šestý turista. Americký programátor her Richard Garriott byl měl odstartovat na podzim s 18. posádkou ISS. V současné době trénuje v Rusku. Pokud odletí a vše půjde podle plánu, bude to první vesmírný turista, který vystoupí do volného kosmického prostoru. Start je naplánován na říjen 2008.

(Seriál o sondách, díl 2/26.) Po prvních úspěších se svými sondami k Měsíci pokračovali Sověti i nadále ve vypouštění dalších automatických průzkumníků našeho nejbližšího vesmírného souseda. Po měkkém přistání sondy Luna 9, u které jsme skončili vyprávění minule, se rozběhly programy na detailní snímkování měsíčního povrchu z oběžné dráhy,...

Z plovoucí plošiny Odyssey, ukotvené na rovníku na 154° západní délky v Pacifiku, odstartovala v úterý 15.ledna 2008 v 12:48:59 SEČ raketa Zenit 3SL a na přechodovou dráhu ke geostacionární (736 x 35932 km) vynesla družici Thuraya-3. Po 79 minutách a 31 sekundách letu rakety se družice bez problému odpojila od horního stupně. Šlo o první let této rakety po havárii, jež...

O planetě Merkur v příštích letech hodně uslyšíme. Letí k ní totiž americká sonda MESSENGER a můžeme se jistě těšit na celou řadu objevů. Tuto nejmenší, nejhustší a Slunci nejbližší planetu, totiž ještě žádná sonda tak důkladně nestudovala. MESSENGER byl u Merkuru poprvé minulý týden..

Donedávna byla jedinou kosmickou sondou, zkoumající Merkur nejbližší planetu od Slunce americká sonda Mariner 10. Byla vypuštěna 3. 11. 1973. Po gravitačním manévru při průletu kolem Venuše (5. 2. 1974) sonda absolvovala tři průlety kolem Merkuru (29. 3. 1974, 21. 9. 1974 a 16. 3. 1975). Průlety se uskutečnily vždy nad stejnou polokoulí Merkuru, takže sonda mohla...

Pracovníci NASA a posádka raketoplánu přestavili detaily náročné kosmické mise, jejímž cílem je oprava a modernizace Hubblova kosmického dalekohledu HST v roce 2008. Tato servisní mise s označením STS-125 podstatně zvýší schopnosti kosmického dalekohledu při výzkumu vesmíru jeho stavby a vývoje.

(Seriál o sondách, díl 1/26.) Prvním cílem meziplanetárních sond jak Sovětského svazu, tak i Spojených států amerických bylo nejbližší kosmické těleso - náš Měsíc. Sověti měli od počátku roku 1958 vypracovány tři na sebe navazující programy zkoumání našeho souputníka.

Následující roky budou zajímavé pro planetu Mars. Už hned v lednu bude mít možná Mars to "štěstí", že do něj narazí planetka. Podle vědců z amerického NASA je pravděpodobnost kolize zhruba kolem 4 %. Pokud by k nárazu došlo, uvolnilo by se podobné množství energie, jako když v roce 1908 dopadl na Sibiři tunguzský meeorit. My si tuto kolizi můžeme jen přát, neboť pak...