Kosmický dalekohled Kepler nezačal ještě ani s ostrým pozorováním a už je před ním nový úkol. Hlavním posláním dalekohledu Kepler je hledat nové exoplanety pomocí tranzitní metody, sekundárním cílem mise je pak studium tzv. hvězdné seismologie. Dr. Alan Penny ze skotské univerzity ze St Andrews ale hodlá data z dalekohledu využít k určení velikosti vesmíru.  ...

Země byla ještě velmi mladá a horká, když se přiřítilo těleso o velikosti asi dnešního Marsu a narazilo do naší planety. Nepochybně se jednalo o největší kolizi s kosmickým projektilem v dějinách Země. Následkem této velké srážky se okolo Země vytvořil disk žhavého materiálu, ze kterého se postupně zformoval Měsíc.   Dvě kosmické sondy [...]

Poté, co 1. února 2003 při katastrofě raketoplánu Columbia tragicky zahynula celá sedmičle á posádka, téměř všude se psalo, že byl zničen nejstarší americký raketoplán. To však není úplně přesné. Columbia byla sice nejstarší raketoplán, který se vydal do vesmíru, ale již před ním existoval jiný stroj, který si označení první raketoplán rozhodně...

Dnes ve 4:13 našeho času byl odstřelen kryt dalekohledu Kepler. Přípravy na zahájení pozorování se tím dostávají do další fáze.   Kosmický dalekohled Kepler se do vesmíru vydal 7. března letošního roku, kdy byl úspěšně naveden na heliocentrickou oběžnou dráhu kolem Slunce. Cílem dalekohledu NASA je hledání planet u cizích hvězd. Po dobu nejméně 3,5 roku...

Výzkum vesmíru nepatří mezi nejlevnější vědecké obory. Je zapotřebí technologické vyspělosti, vůdčích osobností a samozřejmě financí. Proto si kosmonautiku mohou dovolit v širokém rozsahu jen světové nebo lokální mocnosti. Kromě známé NASA a ESA existuje ale celá řada u nás méně známých kosmických agentur. Dnes se budeme věnovat Kanadě.

Ve čtvrtek 2. dubna oficiálně převzala kontrolu nad Mezinárodní kosmickou stanicí 19. základní posádka ve složení velitel Ge ady Padalka a letoví inženýři Michael Barratt a Koichi Wakata. Členové 18. posádky Michael Fincke a Jurij Lončakov a s nimi také dvojnásobný kosmický turista Simonyi by měli přistát v centrálním Kazachstánu ve středu 8. dubna v 9:15 ráno,...

Média hojně informovala o nedávné evakuaci posádky Mezinárodní vesmírné stanice do připojeného návratového modulu Sojuz. Událost to byla jistě dramatická, ale určitě ne tak neobvyklá, jak by se mohlo zdát. Potvrdí to následující rozhovor Luboše Veverky s odborníkem na kosmonautiku doktorem Antonínem Vítkem z Akademie věd České republiky.

Až se vydá jednou v budoucnu člověk k Marsu, budou součásti kosmického plavidla i základny na rudé planetě skleníky. V nich si budou astronauti pěstovat rostliny, které jim poskytnou nejen potravu ale rovněž kyslík. Skleníky na povrchu Marsu jsou ale zatím jen hudbou budoucnosti. Už brzy bychom se však mohli podobných skleníků dočkat na Měsíci.   Podle [...]

Výzkum vesmíru nepatří mezi nejlevnější vědecké obory. Je zapotřebí technologické vyspělosti, vůdčích osobností a samozřejmě financí. Proto si kosmonautiku mohou dovolit v širokém rozsahu jen světové nebo lokální mocnosti. Kromě známé NASA a ESA existuje ale celá řada u nás méně známých kosmických agentur. Dnes se budeme věnovat Japonsku.

Ve čtvrtek 12.02.2009 ve 22:09 UT vzlétla z francouzského kosmodromu Kourou raketa Ariane 5. Vynesla telekomunikační družice NSS-9 a Hot Bird 10 a 2 vojenské technologické družice Spirale A a B na počáteční dráhu o přibližných parametrech 250 x 35786 km se sklonem 2° k rovníku. ...

Na oběžnou dráhu poputuje nový přístroj. Bude se věnovat měření množství slunečního záření, které v průběhu let dopadá na vrchní vrstvu atmosféry Země. Dneska si vědci myslí, že Slunce dokáže měnit klima Země. Zatím je však otázkou jestli natolik, aby mohlo být původcem takových výrazných fenoménů, jako je globální oteplování nebo naopak dlouhodobé...

NASA zveřejnila plánovaný postup, jakým by bylo možné dostat člověka na Mars

Švédsko je připraveno připojit se k realizaci kosmické turistiky v roce 2012 zde zahájí provoz první kosmodrom pro starty malých soukromých kosmických dopravních prostředků včetně těch, které připravuje společnost Virgin Galactic. Kosmodrom vyroste v severní části území Švédska.

Výzkum vesmíru nepatří mezi nejlevnější vědecké obory. Je zapotřebí technologické vyspělosti, vůdčích osobností a samozřejmě financí. Proto si kosmonautiku mohou dovolit v širokém rozsahu jen světové nebo lokální mocnosti. Kromě známé NASA a ESA existuje ale celá řada u nás méně známých kosmických agentur. Dnes se budeme věnovat Izraeli.

NASA připraví dva atmosférické balóny, které se budou vznášet v oblacích kyseliny sírové jako součást budoucí flotily kosmických sond, jenž budou vyslány k Venuši. Projekt v ceně několika miliard dolarů jehož realizace je předpokládána v příštích patnácti letech může pomoci odhalit více informací o skleníkovém efektu na Venuši.

Dvě kosmické vycházky, testování nové komponenty staniční čističky vody a rozhovor s Obamou. To je jen krátký výčet či ostí astronautů od soboty 21. do úterý 24. března. Pojďme si je zrekapitulovat.

Třetí den mise (v úterý 17. března) se raketoplán Discovery připojil k Mezinárodní kosmické stanici a obě posádky zahájily práce na hlavním cíli mise.

Od startu raketoplánu Discovery s posledním párem solárních panelů k Mezinárodní kosmické stanici uplynuly už 3 dny a jeho posádka se během nich opravdu nenudila. Mise vstoupila do hlavní části v úterý večer, připojením raketoplánu ke stanici.

Výzkum vesmíru nepatří mezi nejlevnější vědecké obory. Je zapotřebí technologické vyspělosti, vůdčích osobností a samozřejmě financí. Proto si kosmonautiku mohou dovolit v širokém rozsahu jen světové nebo lokální mocnosti. Kromě známé NASA a ESA existuje ale celá řada u nás méně známých kosmických agentur. Dnes se budeme věnovat Indii.

Včera, 17. marca 2009, o 15:21 nášho stredoeurópskeho času zo severoruského kozmodrómu Pleseck úspešne odštartovala európska sonda GOCE (Gravity field and steady-state Ocean Circulation Explorer).

Uplynulý týden byl poměrně bohatý na události v kosmonautice. Pojďme si zrekapitulovat některé z nich.

Hledání planet pozemského typu, na kterých by mohl existovat život - to je hlavní úkol družice Kepler. Nebude pochopitelně hledat v naší sluneční soustavě, kterou velmi dobře známe, ale u cizích vzdálených hvězd. Zajímat ji přitom budou nejen planety v obyvatelných zónách, ale i ty ostatní. Očekává se, že jich objeví řádově stovky. Kolik z nich se asi bude podobat...

Misia STEREO, pozostávajúca z dvoch observatórií, ktoré boli vypustené s cieľom študovať výrony koronálnej hmoty (CME) a slnečný vietor, sa blíži k libračným oblastiam L4 a L5 sústavy Zem Slnko.