172 článků s nálepkou lidské tělo

Mozog určuje priestorové hranice nášho ega

Nielen na cestách, ale aj v medziľudskej komunikácii existuje niečo ako „bezpečná vzdialenosť“. Ak nám niekto naruší jej hranice, automaticky v nás spustí alarm nepríjemných pocitov. Tento osobný priestor stráži malé mozgové centrum a výnimky udeľuje len tým najbližším.

Středa je indigově modrá

Počitek je základní prvek vnímání, může to být barva, vůně, chuť, tón, a je vnímán a zaznamenáván některým ze smyslů, kterých máme podle učebnic celkem pět.


Středa 2. září 2009


Silnější mozková kůra díky hraní Tetris

Hra Tetris, která před nedávnem oslavila čtvrt století své existence, má zřejmě řadu příznivců mezi vědci. Začátkem letošního roku zveřejnili britští psychologové výsledky experimentu, podle kterého padající kostičky pomáhají omezovat posttraumatický stresový syndrom. A jejich kolegové z Nového Mexika nyní tvrdí, že hraní Tetris ovlivňuje sílu mozkové kůry.


Úterý 1. září 2009


Jak funguje lidský mozek

Lidský mozek rychleji zpracovává slova, která popisují velké věci. Roli nehraje délka slova, ale velikost objektu, které slovo představuje, tvrdí vědci z University of Glasgow. Osmadvaceti dobrovolníkům říkali vybraná slova a ti měli stiskem klávesy určit, zda je slovo reálné, nebo je to nesmysl.


Pondělí 31. srpna 2009


Transplantace mitochondriálních genů

Narození tří zdravých opiček skýtá naději, že lidských nemocí, za které mohou vadné mitochondrie, se budeme moci poměrně snadno zbavit. Mělo by to jít přenesením chromozómů do vajíčka se zdravými mitochondriemi.


Neděle 30. srpna 2009



Pátek 28. srpna 2009



Pondělí 3. srpna 2009


Zlý spánok má pôvod pred narodením

Výsledky výskumu publikované v najnovšom čísle odborného časopisu Sleep ukázali, že konzumácia alkoholu počas tehotenstva a malé rozmery pri narodení sú predpokladom horšieho spánku...

DNA Twintest/ DNA Gemini test/ Test vaječnosti dvojčat

Test který vám zjistí, zda jsou vaše dvojčata jednovaječná nebo dvojvaječná. Kdy a proč určovat vaječnost dvojčat? Ne vždy je zřejmé, zda jsou dvojčata jedno či dvojvaječná. Do jisté míry to lze odhalit pomocí ultrazvukového vyšetření ještě v době těhotenství. I to však má svá omezení (viz. obrázek), v takovém případě je test DNA jedinné řešení.


Čtvrtek 30. července 2009



Neděle 5. července 2009


Jak získat perfektní vizuální paměť

Proces vizuální paměti je jednou z mnoha procesů, který je zajímavý nejen pro vědce a lékaře, ale i pro obyčejné lidi. Skupina španělských vědců přišla nyní s ohromným objevem týkající se právě této ..


Středa 1. července 2009


Stres vede k neplodnosti

Vědcům z Kalifornské university se podařilo prokázat, že stres škodí reprodukčnímu systému dvakrát. Spojovacím článkem mezi stresem a neplodností je hormon GnIH.


Čtvrtek 25. června 2009


Rakovina jako daň za chytrost

Vznikl náš chytrolínský mozek cestou ořezání regulace programované buněčné smrti? Pokud ano, mohou za rakovinu naše příliš žhavé závity.


Úterý 23. června 2009


Vyfotografovaná tvorba vzpomínky

Schopnost učit se a uchovávat si nové vzpomínky je základem našeho fungování a identity. Kanadským vědcům se nyní jako prvním podařilo tvorbu vzpomínky na molekulární úrovni zviditelnit a zachytit.


Pondělí 22. června 2009


Poškození plodu alkoholem a genetické příčiny

Konzumace alkoholu těhotnou ženou je pro vyvíjející se plod velice škodlivá. Jedním z možných následků je i poškození centrálního nervového systému. Nová studie představuje možný mechanismus působení alkoholu – ovlivnění genové exprese ve vyvíjejícím se mozku plodu.

Lidské srdce se samo obnovuje

Po infarktu se hojí poškozený srdeční sval vazivovou jizvou, která často nedovolí srdci podávat plný výkon. Přesto jsou v srdci buňky, z kterých mohou vznikat nové buňky srdeční svaloviny. Tato schopnost se naplno projeví v laboratorních podmínkách, když jsou tzv. kmenové buňky srdce přeneseny do živného roztoku. Vědci netušili, nakolik se uplatňuje schopnost...


Pátek 19. června 2009


Hnědý tuk spaluje kalorie nejen u dětí

Hnědý tuk má zcela opačnou funkci než bílý tuk, který tvoří naše přebytečná kila. Bílá tuková tkáň slouží jako zásobárna energie, zatímco hnědý tuk kalorie naopak spaluje a přitom generuje značné množství tepla.


Středa 17. června 2009



Středa 13. května 2009



Úterý 12. května 2009



Úterý 5. května 2009



Pondělí 4. května 2009


Anjeli a diabli na našich pleciach

Nový výskum snímania mozgu odhalil, že zdraví ľudia dokážu utíšiť túžbu mozgu po škodlivom jedle a siahnuť po niečom zdravšom. Zistenia vedcov pomôžu pochopiť problémy ako...


Úterý 28. dubna 2009



Pátek 24. dubna 2009


Čmáráním si trénujete paměť

Čmáráte si na papír například během telefonního hovoru? Pomůže vám to zapamatovat si důležité detaily, které vám sděluje volající, tvrdí britští vědci. Tento poznatek je přitom v rozporu s obecným vnímáním, že čmárání je aktivita, kterou člověk vykonává, když se nesoustředí. Vědci z Cambridge dali čtyřiceti účastníkům experimentu za úkol poslouchat...

Lidské mozky si vyrábějí svou vlastní „marihuanu“

Průzkum složitých vztahů mezi neurony, buňkami, které tvoří náš nervový systém, přináší vědcům řadu překvapení prakticky každodenně. Nedávná společná studie amerických a brazilských vědců ukázala, že naše mozky si samy vyrábějí látky, jejichž účinky se blíží účinkům marihuany.


Úterý 21. dubna 2009


Veganství neovlivňuje hustotu kostí

Buddhistické jeptišky, které prakticky celý život dodržují přísnou veganskou dietu, mají hustotu kostí po menopauze zcela srovnatelnou se ženami, které jedí smíšenou stravu. Velmi překvapivý výsledek jedné nové studie tak ukazuje, že veganky a vegetariánky se osteoporózy zřejmě nemusí obávat víc než jiné ženy.


Sobota 18. dubna 2009



Čtvrtek 16. dubna 2009


Na Mount Everestu jako v kosmu

Několik zaměstnanců NASA se společně s dalšími odvážlivci vydá zdolat nejvyšší horu světa. A proč? Ve prospěch vědy. Po celou dobu výstupu budou pečlivě sledovat jak ovlivňuje zátěžové prostředí lidský biorytmus a fungování těla. Nové poznatky by mohli využít kosmonauti, kteří budou v budoucnu pracovat v těžkém terénu na povrchu jiného vesmírného tělesa.


Úterý 14. dubna 2009


Na cestě k biologickému kardiostimulátoru

Špatný srdeční rytmus dokáže v srdci a potažmo celém organismu napáchat výrazné škody a může vést až k infarktu. Američtí vědci proto zkoumají procesy v tkáni srdečního svalu a se snaží nalézt cesty, které by mohly napomoci problematické rytmy zkrotit.

Zrak a hmat si kibicujú do kompetencií

Aj hmat a zrak sa navzájom presviedčajú o svojej pravde. V živote zväčša oba zmysly vnímajú to isté a tak nám poskytujú harmonické, navzájom sa doplňujúce informácie o svete navôkol. Ale čo sa stane, ak im vedci skomplikujú situáciu a každý z týchto zmyslov prinútia vnímať podobnú, ale nie rovnakú realitu?


Pátek 10. dubna 2009


První doklad regenerace důležitých nervů

Příčinou ochrnutí může být přerušení nervových vláken, která vedou z mozku do míchy a díky kterým můžeme provádět volní pohyby. Regeneraci těchto nervů nyní poprvé demonstrovali vědci z Kalifornské univerzity v San Diegu.


Čtvrtek 9. dubna 2009



Středa 8. dubna 2009



Neděle 5. dubna 2009


Ľuďom rastú srdcové bunky!

Na dlho nezodpovedanú otázku, či sa ľuďom počas života tvoria nové srdcové bunky, alebo sa rodíme s presne stanoveným množstvom, už poznáme odpoveď


Sobota 4. dubna 2009


Mozkové strojové rozhraní pro robota

Japonský výzkumný institut Honda (Honda Research Institute) spolu s precizním výrobcem přístrojových součástek Shimadzu představil naprosto šokující technologii čteni myšlének.


Pátek 3. dubna 2009



Středa 1. dubna 2009



Pondělí 30. března 2009



Pátek 27. března 2009



Středa 25. března 2009


Mozog na čipe?

Ako môže fungovať náš mozog bez akéhokoľvek softvéru? Ak to podľa európskych vedcov zistíme, objaví sa nám úplne nové pole neurónového spracovania. Prototyp „mozgu na čipe“ už...