172 článků s nálepkou lidské tělo


Čtvrtek 19. března 2009



Středa 18. března 2009


Lidská náklonnost k chemickým substancím způsobujícím více či méně ničivé závislosti je jedním z největších problémů, s nimiž společnost i lékařská věda musí bojovat. Není proto divu, že se genetikové po dlouhou dobu snaží odhalit dědičné kořeny tohoto lidského prokletí. Američané nedávno publikovali studii, která znamená v této oblasti skutečný průlom.


Úterý 17. března 2009



Pondělí 16. března 2009



Pátek 13. března 2009


Děti by se měli držet od alkoholu co nejdále. Tuto starou pravdu jistě netřeba zdůrazňovat. Američtí vědci však nedávno přišli s objevem, který význam této zásady ještě více zesiluje. Děti, jejichž matky pily během těhotenství alkohol, si mohou totiž v dětství jeho chuť připomenout a později by se u nich mohly s touto návykovou látkou rozvinout vážnější problémy .


Pondělí 9. března 2009



Čtvrtek 5. března 2009


Jednou z významných oblastí mozku, která je zodpovědná za uchovávání vzpomínek, je takzvaný hippocampus. U této struktury, která je ukryta ve střední oblasti spánkového laloku, pěkně záleží na velikosti – čím větší, tím lepší! Jak ale jeho zvětšení docílit? Nová studie amerických vědců tvrdí, že k tomu významnou měrou napomáhá pohyb.


Úterý 3. března 2009



Pondělí 2. března 2009



Pátek 27. února 2009



Středa 25. února 2009


Na lidském těle žijí za „příznivých“ podmínek dva druhy poměrně blízce příbuzných druhů parazitického hmyzu. Věš dětská (Pediculus humanus) a o něco kratší, zato však širší veš muňka (Pthirus pubis), lidově zvaná „filcka“. Vědci si dlouho lámali hlavu, jak je možné, že lidské tělo dokáže hostit dva tak odlišné druhy příbuzných parazitů. Příslovečné zvolání „heuréka!“ se nedávno ozvalo na britské University College London.


Úterý 17. února 2009



Pondělí 16. února 2009


Oko je asi nejdůležitější lidský smyslový orgán, je ale také mimořádně složitý. Jeho dokonalost fascinovala už Darwina, který v něm viděl zpochybnění své vlastní teorie evoluce. Lidské oko od vnějšího prostředí odděluje rohovka, která je náchylná k vnějším poškozením. Za normálních okolností má velkou schopnost regenerace díky vlastním kmenovým buňkám, které se nacházejí v limbu, tedy tenkém pásu, který odděluje rohovku od spojivky. Dojde-li však k poškození limbu, rohovka se nemůže opravit, přerůstá jinými typy buněk, ztrácí transparentnost, schopnost vidění se zhoršuje a člověk může oslepnout. K léčbě by mohly sloužit kmenové buňky přenesené z jiného organizmu. Izolovat je však bývá mimořádně složité, českým vědcům z Ústavu molekulární genetiky AV ČR se to však podařilo.


Pátek 13. února 2009



Středa 4. února 2009



Úterý 3. února 2009