498 článků s nálepkou medicína


Čtvrtek 3. září 2009



Pondělí 31. srpna 2009



Pondělí 3. srpna 2009



Čtvrtek 30. července 2009



Středa 29. července 2009



Neděle 5. července 2009



Čtvrtek 2. července 2009



Středa 1. července 2009


Miliony lidí na celém světě užívají lék warfarin, protože jsou náchylní k tvorbě nebezpečných krevních sraženin čili trombů. Sražená krev by jim mohla ucpat životně důležitou cévu a vyvolat vážné zdravotní komplikace. Warfarin potlačuje srážení krve a chrání tak pacienty třeba před infarktem myokardu nebo mozkovými cévními příhodami.


Úterý 30. června 2009



Čtvrtek 25. června 2009



Středa 24. června 2009


Zlomenou kost fixujeme sádrovým krunýřem. Když dojde k rozsáhlému poškození nervového výběžku – axonu, taky je nutné sáhnout po vhodném materiálu, který mezeru přemostí a pomůže k správné regeneraci. Vědci, ve snaze najít pro tento účel nové a vhodnější materiály, kombinují vlastnosti přírodních a umělých látek.


Úterý 23. června 2009



Pátek 19. června 2009



Středa 17. června 2009


Nejčastější příčinou kardiovaskulárních onemocnění jsou cévní usazeniny. Vědci a technici z UC Santa Barbara vyvinuli nanočástice (micely), které rizikové cévní plaky dokážou napadat. Zpráva o úspěšně probíhajících testech prováděných na myších vyšla ve Sborníku americké Akademie věd.


Čtvrtek 14. května 2009



Středa 13. května 2009



Úterý 12. května 2009



Pátek 8. května 2009



Čtvrtek 7. května 2009



Středa 6. května 2009


V argentinské metropoli Buenos Aires se před časem objevila tropická horečka dengue, přezdívaná také "horečka zlomených kostí". Pachatelem je v tomto případě dvouřetězcový RNA virus blízký flavivirům. Odhaduje se , že nepříjemná horečka, provázená bolestmi hlavy a svalů, která se přenáší na lidi komáry rodu Aedes, každoročně postihne kolem 50 miliónů lidí asi ve 100 zemích světa.

Mexická chřipka se už rozšířila do celého světa, ale epidemiologové si stále nejsou jistí, jak moc je situace vážná. Záhady kolem mexického chřipkového viru A (H1N1) aspoň částečně objasnily první genetické analýzy. Ty naznačují, že virus obíhal světem už od ledna 2009 a možná již od září roku 2008. Mohl tedy vzniknout někde úplně jinde než v Mexiku.


Úterý 5. května 2009


Jedním z nejčastějších vektorů čili přenašečů bakterií způsobujících lymskou boreliózu jsou klíšťata. Tito krev sající parazité procházejí během svého života cykly, které jsou do značné míry určeny podnebím. Spolu s globálními změnami klimatu se mění i životní cykly klíšťat. Pro klíšťata k lepšímu, pro nás bohužel k horšímu.


Pondělí 4. května 2009



Čtvrtek 30. dubna 2009



Úterý 28. dubna 2009


Sdělovací prostředky u nás i v zahraničí chrlí v posledních dnech a hodinách zprávy s bombastickými titulky: "Svět zalarmoval mexický vir prasečí chřipky", "Prasečí chřipka jde ve stopách starších virů-zabijáků", "Prasečí chřipka může přitvrdit hospodářskou krizi", apod. Je virus, který v sobě kombinuje geny lidské, prasečí a ptačí chřipky, opravdu tak nebezpečný? Hrozí lidstvu opravdu smrtící pandemie? Světová zdravotnická organizace (World Health Organization, WHO) považuje nebezpečí za reálné a zvýšila stupeň varování před pandemií na čtvrtý stupeň ze šesti. To znamená, že vir se může snadno přenášet mezi lidmi, ale globální epidemie ještě není nevyhnutelná. Máme tedy důvod k obavám?


Pondělí 27. dubna 2009


Klíšťata jsou po komárech druzí nejčastější přenašeči nebezpečných infekčních onemocnění zvířat i člověka. Na člověka mohou přenést například klíšťovou encefalitidu nebo lymskou boreliózu. Klíšťata se živí výhradně krví svých hostitelů a jelikož nasají až stonásobek své původní váhy, musejí se umět vypořádat s ohromným nadbytkem železa přítomného v krvi. Železo je sice v malé míře nezbytné pro každý živý organizmus, ale v nadbytku zabíjí. Klíšťata si proto vyvinula důmyslný systém hospodaření se železem, jehož detaily zůstávaly dosud zahaleny tajemstvím. To se ale nyní podařilo odhalit mladému českému biologovi Ondřeji Hajduškovi za přispění jeho kolegů. Jejich práce zároveň povede k vývoji vakcín a tedy ke snížení rizika nákazy choroboplodnými zárodky, jež klíšťata přenášejí.


Úterý 14. dubna 2009