225 článků s nálepkou osobnosti


Sobota 29. srpna 2009


Tento týden jsme si připomněli kulaté výročí spojené s Janem Keplerem. Letos uplynulo 400 let od publikace jeho díla Astronomia Nova. U této příležitosti proběhla v Národním technickém muzeu mezinárodní konference Keplerův odkaz v kosmickém věku a v pražské Karlově ulici se otevřelo Keplerovo muzeum.


Pondělí 29. června 2009


Nebyl. Zdálo by se, že nemusíme pokračovat. Alexandros III. Veliký, známý též jako Makedonský (356 - 323 př. n. l.), zemřel v době, kdy alchymie ještě není doložena; dnes se soudí, že se rodila v helénistickém Egyptě přibližně na přelomu letopočtu. Jméno slavného vojevůdce se však objevuje v díle Kitáb Tahírat Al-Iskandar (Kniha pokladu Alexandrova), což zní přinejmenším slibně. Název je arabský, takže je zřejmé, že je nutno hledat jinde a také v pozdějších dobách.


Pátek 26. června 2009



Středa 17. června 2009



Pátek 8. května 2009



Středa 6. května 2009



Pondělí 4. května 2009


Krátce po svých osmdesátých narozeninách, 11. dubna 2009, zemřel Prof. Ing. Jan Fixel, CSc. Celý svůj profesionální život byl vysokoškolským pedagogem, působícím na Vojenské akademii a Vysokém učení technickém v Brně. Rodák z Veselí na Moravě, v roce 1952 ukončil studia zeměměřictví na Vysoké škole technické v Brně.

Od tragické smrti významného astronoma, politika a státníka Milana Rastislava Štefánika uplynulo dnes 90 let. Národ však navzdory plynoucímu času nezapomíná na jeho politické a vojenské úspěchy a zejména úsilí pro osamostatnění Československa. Nesmíme ale opomenout, že Štefánik byl celou svou duší astronomem a nebýt jeho předčasné smrti, jistě by si vybojoval výsostné postavení i ve vědecké sféře.


Neděle 26. dubna 2009


Slavný mexický astrobiolog Rafael Navarro González, o kterém jsme na našem webu už psali (viz článek), obdržel významné ocenění za svou vědeckou práci.   Rafael Navarro González obdržel prestižní Medaili Alexandera Von Humbolta. Ta je určena vědcům z rozvojových zemí Afriky a Latinské Ameriky za vědecký přínos ve vědách o Zemi a vesmíru. Rafael Navarro González [...]


Neděle 19. dubna 2009


(2009-04-19 16:53:52) V lednu 2009 zemřela jedna z pionýrek a "první dáma" výzkumu blízkozemních asteroidů Eleanor (Glo) Helin(ová). Mezi stovky jejích objevů patří nejznámější tělesa této kategorie jako první z kategorie Atenů, planetko-kometa Wilson-Harrington, Braille pozorovaný posléze kosmickou sondou či asteroidy Golevka či Castalia, zkoumané posléze radarem.


Pátek 10. dubna 2009


Hlavní hrdina dnešní knihy má letos kulaté výročí. V roce 1609 vydal Jan Kepler spis pojednávající o zákonitostech pohybu planet. Kepler navíc v té době působil v Praze, můžeme tedy mít dobrý pocit, že zákony řídící sluneční soustavu byly objeveny u nás. Pojďme se vypravit do rudolfinské Prahy a pozorovat Keplera při práci na objevu, který posunul vědu o velký kus dopředu. V knížce vás nečeká jen popis intelektuální atmosféry pestré a rozporuplné doby. Dozvíte se také, jak vlastně vědci přemýšlejí ...


Čtvrtek 9. dubna 2009



Středa 8. dubna 2009


Za činy velikánů našich dějin vždy stálo několik jedinců, kteří napomáhali svými radami, skutky, či velikostí své osobnosti k pokroku. V dnešním druhém díle o životě a díle barona Krause Vám budeme vyprávět příběh o dobývání výšin nebeských a co má astronom vizionář a průkopník na poli technickém, Artur Kraus, společného s českou aviatikou.


Pondělí 6. dubna 2009



Sobota 4. dubna 2009


Rok 1912 nebyl významný jen potopením Titaniku. V tomto roce došlo k objevu do té doby neznámého fenoménu - kosmického záření. Tento objev učinil rakouský fyzik Victor Franz Hess (1883 - 1964), který byl svým objevem1 dosti překvapen, neboť intenzita nově objeveného záření rostla s nadmořskou výškou. Jediným možným vysvětlením bylo, že záření není pozemského původu, ale pochází z vesmíru.

Další zkoumání odhalila podstatu kosmického záření - jedná se o proud vysokorychlostních energetických částic z kosmu, které dopadají do naší atmosféry. Energie tohoto záření činí až 10^20 eV (cca 16 J). Mezi nejfrekventovanější elementární částice v kosmickém záření patří protony (85 - 90 %) a jádra Hélia (9-14 %); zbytek tvoří elektrony a další částice.



Část kosmického záření pochází ze Slunce u zbylé části byl původ dlouho neznámý, proto byla v Argentině uvedena do provozu Observatoř Pierre Augera. Tato observatoř představuje mimořádný mezinárodní projekt, na kterém se podílí i Česká republika. V roce 2007 přinesl tento projekt, jehož celková cena činí 50 mil dolarů, první úspěchy. Vědci dokázali ztotožnit 27 nejvíce energických zdrojů kosmického záření s jádry aktivních galaxií, kde se nachází obří černé díry.


Už delší dobu je známo, že v centrech velkých galaxií se často nacházejí supermasivní černé díry o hmotnosti miliónů Sluncí. Tyto objekty nutí hmotu než skončí definitivně v černé díře obíhat v tzv. akrečním disku, čímž se hmota prudce zahřívá a září prakticky na všech vlnových délkách. Obří magnetické pole černé díry pak dokáže urychlit nabité částice na rychlost blízkou rychlosti světla. Tyto částice pak na Zemi detekujeme jako kosmické záření.

O tom, že sluneční činnost ovlivňuje pozemský klimatický sytém většina vědců nepochybuje. Výsledky z laboratoře Pierra Augera pomohli vědcům v řešení otázky možného vlivu kosmických paprsků na pozemské klima. V roce 2007 publikoval dánský fyzik Henrik Svensmark knihu The Chilling Stars: A New Theory of Climate Change, která v dnešní době, kdy media a politici masivně prosazují jeden vyhraněný pohled na klimatické změny, působí poněkud jako kacířské dílo. Svensmark se zabýval vlivem kosmického záření na pozemské klima - ve svých pracích tvrdí, že příliv kosmického záření do zemské atmosféry má zásadní vliv na výskyt oblačnosti, přičemž tok tohoto záření kolísá v rytmu kolísání sluneční činnosti.

Svensmark již dokázal proti sobě poštvat alarmisty. Není divu, neboť tento dánský fyzik ve svých studiích vyvrací dominantní vliv oxidu uhličitého na klima. Je jasné, že oblačnost má zásadní vliv na pozemské klima. Svensmark ve svých studiích experimentálně doložil, že kosmické záření pravděpodobně zásadním způsobem ovlivňuje tvorbu mraků. Tím, jak dopadající částice kosmického záření reagují s atmosférou Země, vznikají ionty a volné elektrony, které se podílejí na shlukování molekul kyseliny sírové a vody (tzv. kondenzační jádra ), z nichž se postupně rodí mraky.

Během posledního století významně narostlo magnetické pole Země, které funguje jako přirozený štít proti kosmickému záření. Tím pádem atmosféra Země přichází do kontaktu s menší dávkou kosmického záření a vzniká tím menší množství mraků, a tak zřejmě dochází k oteplování.

Samozřejmě, že řada vědců, kteří jsou spojeni s Mezinárodním panelem pro změnu klimatu (IPCC), Svensmarkovu teorii odmítla. Proto vědci připravují velký experiment s názvem CLOUD, který má simulovat vliv kosmického záření na zemskou atmosféru. To by mělo prokázat, zda je Svensmarkova teorie pravdivá či nikoliv.

Zdroje a další informace
cs.wikipedia.org, en.wikipedia.org, www.osel.cz,



  1. Objev byl učiněn během letu balonem, který začal v Ústí nad Labem a dosáhl do výšky 5 km. Za svůj objev dostal Hess v roce 1936 Nobelovu cenu. Nahoru .

Linkuj! Přidej do záložek na Jagg! pošli na vybrali.sme.sk Návštěvní kniha


Pátek 3. dubna 2009


V historii astronomie nalezneme spoustu slavných i bezejmenných astronomů, kteří zasvětili svůj život hledání a výzkumu něčeho, co neexistuje. Ve vědě je ale i neúspěch prospěšný, a tak se tito neúspěšní badatelé stali velkými provokatéry v dobrém slova smyslu, inspirovali mnoho svých nástupců a posunuli astronomii kupředu. Také hledání exoplanet má takové vizionáře, jenž předběhli [...]


Úterý 31. března 2009



Pátek 27. března 2009



Úterý 17. března 2009



Pondělí 16. března 2009



Pátek 13. března 2009



Středa 11. března 2009



Pondělí 9. března 2009


Ano, tak pokud Vám nadpis připadá poněkud povědomý, máte naprostou pravdu. Trochu jsem si ho vypůjčil a poupravil z jistého filmu. Nicméně i tak můžete již na první pohled vyčíst, kudy se budou ubírat další řádky tohoto článku. Rád bych Vám přiblížil osobnost renezančního člověka, kterého známe nejen jako zakladatele první lidové hvězdárny v českých zemích, ale i jako průkopníka technických novinek a sportu v různých jeho podobách.


Středa 25. února 2009