Nedávno se objevila hypotéza, podle které neandrtálci disponovali genem, který měl klíčovou úlohu v rozvoji řeči. Teoreticky tedy mohli být schopní mluvit. Nepřímo by tomu nasvědčoval i poznatek, že neandrtálci zřejmě měli v oblibě něco jako make-up.

Zlomek lidské čelisti starý 1,2 milionu roků mění naše představy o pravěkém osídlení Evropy.

V Japonsku byly nalezeny pozůstatky pravěké býložravé ještěrky, která na zeměkouli žila asi před 130 milióny let. Je možné, že její stáří rozluští hlavolam, se kterým si svého času lámal hlavu Charles Darwin.

Co se prohánělo po dnešní mexické poušti Coahuila před 72 miliony let?

V litoměřickém muzeu byly před časem docela náhodou objeveny dva zkamenělé sloní zuby, staré více než dva miliony let. Kde se tam asi vzaly a jakému slonu patřily vysvětluje jejich objevitel, paleontolog Oldřich Fejfar.

Člověk floréský, známější jako "hobit", byl podle nejnovější studie amerických antropologů samostatným druhem. Vyvíjel se odděleně od vývojové větve vedoucí k dnešním lidem nejméně 1,7 milionu roků.

Zatím poslední rozruch kolem otázky, kdy předkové člověka začali kráčet po dvou končetinách, přinesl objev 6 milionů let starého druhu Orrorin tugenensis.

Nejzachovalejší fosílie severoamerického plesiosaura představuje nový druh.

Lemur starý 2 000 let přinesl paleontologům jedno velké překvapení.

Kultura Clovis si podle nové studie zaslouží určitou rehabilitaci v "případě nelétavé kachny".

První savci, kteří se začali pohybovat po Zemi, měli vajíčka bohatá na žloutek, který vyživoval potomky. Tento typ vajíček se ovšem časem vytratil a žloutek nahradilo výživné mateřské mléko. Otázkou ovšem je, jestli se objevilo ještě předtím, než savci ztratili vajíčka bohatá na žloutek, nebo až potom.

Debaty kolem hobitů rozhodně neustávají - nová studie pro změnu dokazuje, že člověk floreský je samostatný druh.

Želvy jsou bezesporu prastará stvoření, která se vyvinula před ostatními plazy i dinosaury. O době, v níž se objevil první předek moderních skupin želv, se ovšem vedou spory.

Nový zvrat v dlouhé "kauze hobitů" - v záhadné pravěké větvi droboučkých lidí, která byla objevena v Indonésii v roce 2004 – nastal díky výzkumu Petra Oberndorfa (Peter Obendorf) a jeho kolegů z univerzity v Melbourne ..

Jihoafričtí vědci objevili na mikronéském ostrově Palau jeskyni s 25 kostrami metr vysokých lidí.

Olej do ohně debat o floreských hobitů pravděpodobně přilije objev dalších trpasličích lidí - tentokrát z Mikronéského ostrova Palau.

Ze "zobáku", který děti našli na poli a jehož fotky se dostali do redakce Osla, se nakonec vyklubal zub megalodona. Pomůže někdo posoudit význam dalšího paleontologického nálezu?

V egyptském Fajúmu objevili paleontologové šest nových druhů pravěkých netopýrů.

Kauza člověka floréského (Homo floresiensis), kterému se pro malý vzrůst přezdívá hobit, postoupila zase o krok dále.

Podle nové australské studie nepatří floréskému člověku postavení samostatného druhu. Má jít o jedince postižené nedostatečnou funkcí štítné žlázy.

První primáti přišli do Nového světa přímo z Asie.

Asijská část Turecka známá jako Anatolie měla být v období oligocénu souostrovím, které od Evropy a Asie oddělovalo moře pojmenované jako Paratethys. Proti této teorii ovšem hovoří objev úlomku kosti pravěkého nosorožce.

Neandrtálci zmizeli před nějakými 30 tisíci lety a o důvodech jejich vyhynutí se stále vedou diskuze. Teorie britských antropologů jako hlavního viníka navrhuje kanibalismus a s ním související šíření prionových nemocí.

Arktické Špicberky jsou pro paleontology doslova rájem. V minulých letech zde bylo objeveno čtyřicet fosilních koster, které patřily mořským plazům.