...aneb druhohorní peklo na Zemi.

Dvaja bratia objavili vo Veľkej Británii najstaršiu známu pavúčiu sieť na svete, ktorá bola ukrytá v jantári. Jantár vznikol pred 140 miliónmi rokov v období kriedy.

Dosud nejlépe zachovalá fosílie žraloka bílého ukázala, že obávaný lidožrout má méně slavný původ, než se někteří lidé domnívali.

....aneb pojednání o lokomočních schopnostech obřího teropoda.

....aneb jak přeprogramovat kuře na dinosaura.

Asi si myslíte, že vás pozvu za fosiliemi do Národního muzea. Kupodivu ne. Nedávno bylo v Praze otevřeno úplně nové muzeum zasvěcené paleontologii. A najdete v něm skutečné špeky - ať už vás na zkamenělinách zajímá vědecká hodnota, nebo spíš jejich krása.

Evropské synchrotronní radiační zařízení (ESFR) odhalilo mozek v lebce paryby, která žila před 300 miliony let.

S geology a paleontology zkoumáme prostředí pradávných moří a oceánů.

....aneb pojednání o jedné z nejkrásnějších dinosauřích fosílií světa.

Seriál, vysílaný u příležitosti vydání nové souborné publikace o českém pravěku Archeologie pravěkých Čech a k 90. výročí založení Archeologického ústavu Akademie věd České republiky, nás dnes zavede do nejstaršího a zároveň nejdelšího období lidské historie v Čechách, starší doby kamenné - paleolitu.

Jen tři skupiny obratlovců v celé historii naší planety opustily pevnou zem a naučily se aktivně létat. Byli to pterosauři, ptáci a netopýři. Počátky létání jsou však zahalené tajemstvím. Nejen, že nevíme, kdy k prvním vzletům došlo, ale není ani jisté, jak se to stalo. Z fosilního záznamu neznáme ani žádné přechodové články. Ale něco málo už se tuší.

Údajný 68 milionů let starý protein z kosti tyranosaura mohl být podle zprávy na stránkách Nature kontaminován.

Letos vědci oznámili, že se jim podařilo přečíst značnou část genomu neandrtálců. Pojďme se ale podívat, co všechno umožňuje zjistit analýza fosilní DNA a jakou roli hraje genetika v současné archeologii. Následující text je úryvkem z unikátního osmidílného kompletu Archeologie pravěkých Čech, který nedávno vydal Archeologický ústav AV ČR.

...aneb jak je to s určováním pohlaví u druhohorních plazů.

...aneb tyreoforan, který toužil být sauropodem.

Desítky tisíc druhů vos kladou svá vajíčka do těl housenek. "Náhradní rodiče" zpočátku paralyzují a pak je nechávají jako výživu potomstvu. Vědci zjistili, jakou úlohu v tomto strašném příběhu hrají pravěké viry.

Britští odborníci tvrdí, že dinosaury nezahubily požáry vegetace, ale ložisek ropy a zemního plynu.

Počítačová tomografie fosílií možná pomohla vyřešit záhadu pterosauřího letu.

Najnovšie genetické výskumy zástupcov rodu Volvox (váľače) posunuli počiatok spolupráce jednobunkových zelených rias o asi 150 miliónov rokov do minulosti. Guľovité kolónie váľačov predstavujú zaujímavý vývojový stupeň medzi jednobunkovou a mnohobunkovou formou života.

Evoluce učebnicového organismu váleče koulivého má delší historii, než se vědci domnívali. Započala už před 200 miliony let.

...aneb Jižní pól ve spodní křídě.

....aneb když byly světu představeny "satanovy stvůry".

Poslední společný předek člověka a šimpanze možná chodil po dvou a byl člověku podobnější než současný šimpanz. Molekulární data kladou totiž tohoto tvora do doby asi před 6 miliony let, kdy už známe bipední fosilie. A jak to bylo s inteligencí?

Vědci mají v rukou první genom vyhynulého tvora. Mezinárodní tým genetiků vedený Svantem Pääbem z lipského Ústavu Maxe Plancka pro evoluční antropologii přečetl DNA izolovanou z kostí dvou neandrtálských žen, které žily před 38 000 roků v chorvatské jeskyni Vindija.