Naši dávni predkovia mali sánky ako lúskače orechov, ktoré im dovoľovali rozžuť tvrdé orechy a semená a prispôsobiť sa zmenám zdrojov potravy v ich prostredí.

Homo neandrthalensis čili člověk neandrtálský, je vědcům známý již od roku 1829 (resp. od roku 1856). Jedná se o nejdéle a v podstatě také nejlépe známý druh dnes již vyhynulého hominida. V poslední době pokročila věda v poznání tohoto druhu mílovými kroky. Zdá se, že tento náš nejbližší příbuzný do našeho genetického profilu příliš nepřispěl.

Paleontolog z University of Portsmouth za 4 roky objevil tolik nových druhů pravěkých živočichů, kolik jiní vědci našli za 180 let.

Nálezy zkamenělého trusu, takzvané koprolity, nejsou pro paleontology nijak zvláštní raritou. Jejich rozboru se ale přesto věnují s obzvláštním zalíbením. Z trusu dávných zvířat lze totiž vyčíst informace, které by jim jinak zůstaly utajeny. Ve zbytcích trusu hyen však vědci nedávno objevil ještě více, než doufali.

Nejstarší známou evropskou obuv, kterou nosil pravěký Ötzi, zkoumali čeští vědci...

Ropná geologie ve službách těžařských společností vydala zajímavý biogeochemický objev, podle něhož jsou živočišné houby starší než 635 miliónů let.

Je snad náhoda, že lidé vykazující genetickou predispozici k chorobě, která působí přesně takhle (nadměrná eliminace vody a vysoká hladina krevního cukru), pocházejí právě z oblastí nejvíce postižených prudkým nástupem doby ledové zhruba před 13 000 lety?

Pravěké želvy se z Asie do Severní Ameriky zřejmě dostaly zkratkou, která vedla přes severní pól.

Lokalitu u obce Vlíněves obývali lidé od eneolitu až do doby stěhování národů. Archeologické nálezy na ně ledacos prozrazují...

Titulek je lehce matoucí – protože ptáci de facto jsou dinosauři (alespoň z pohledu kladistiky), mělo by přesněji být napsáno „před osudem ostatních dinosaurů“.

Skládanka, kterou dávají dohromady svými nálezy paleontologové, nebude nikdy úplná. Jakýkoliv další kamínek, který by napomohl zpřesnit obrysy evoluční cesty, která nakonec doklopýtala až k dnešním organismům včetně lidí, je proto vždy vítanou novinkou. Švédský vědec nedávné době popsal starodávného předka čelistnatých obratlovců nalezeného v britském...

Nejstarší písemná zmínka o jeskyni na vrchu Turold na okraji Mikulova je stará 340 let. Lidé však o jeskyni věděli mnohem dříve. Archeologické nálezy svědčí o jejich přítomnosti už před necelými 40 tisíci lety.

Počítačová analýza ve 3D povrchu zbytků lebky proslulého „hobita z Flores“ představuje další ránu pro ty, kdo se domnívají, že by mohlo jít o lebku moderního člověka trpícího mikrocefalií.

Skamenená ryba vrhla svetlo na záhadu evolúcie čeľustnatcov.

Fosílie, které paleontologové našli v Arktidě, podporují teorii rychlého vyhynutí dinosaurů.

Aktivní činnost prvních zemědělců je důvodem, proč existuje tak ostrý rozdíl mezi zbarvením domácích zvířat a jejich divokých předků.

Pokud by člověk potřeboval krevní transfuzi, nemusel by teoreticky hledat dárce jen mezi příslušníky Homo sapiens sapiens. Vhodnými univerzálními dárci by totiž podle genetické analýzy kostí z jeskyně El Sidron byli také někteří neandrtálci.

Analýza trusu dávno vyhynulých ptáků přinesla nový obrázek ekosystému, jaký na Novém Zélandu existoval před příchodem lidí.

...aneb již staří Skytové...

Pterosauři se při vzletu možná neodráželi jenom nohama, ale také složenými křídly.

Nová interpretace fosilií doplnila chybějící vývojový článek mezi moderními pavouky a jejich dávno vymřelými předky.

Objev nanodiamantů podporuje hypotézu, že příčina rozpadu kultury Clovis je z vesmíru.

Podle Darwinovy teorie se každý organismus vyvinul ze svého předka. Jak ale vypadal úplně nejstarší předek, z něhož se před miliardami let vyvinulo všechno ostatní? Vědci pro něj mají něžné jméno LUCA (Last Universal Common Ancestor) a prostřednictvím nejmodernějších metod se snaží vypátrat, jak asi vypadal.

Nový objev kamenných nástrojů ukazuje, že naši předkové si africké jeskyně zabydleli už před 2 miliony lety.