Na hranicích Arizony a Utahu objevili paleontologové místo doslova poseté stopami dinosaurů.

Nové zkoumání kostry hlavy tvora, který má mnoho společného jak s rybami, tak obojživelníky, vrhá lepší světlo na důležitý mezičlánek evoluce živočichů.

Počítačová tomografie pomohla vyřešit záhadu kostěných hřebenů na lebkách kachnozobých dinosaurů.

Vědec předpokládá, že většina ptakoještěrů, v každém případě minimálně velké druhy, se nedokázala udržet ve vzduchu. Tato verze protiřečí téměř všemu, co badatelé o pterosaurech znají (také proto jde o ..

Vědci potvrdili, že stezka, kterou v sopečném prachu zanechali pravěcí lidé, je skutečně stará celých 345 tisíc let.

Inženýři aeronautiky z Texaské technické univerzity sáhli po inspiraci k vývoji nového autonomního letadélka skutečně hluboko do minulosti.

Fosilní stezka malých otisků naznačuje, že živočichové začali používat své končetiny nejméně o 30 milionů let dříve, než se dosud soudilo.

Pobrežie dnešnej Alberty, Britskej Kolumbie a kanadského severu bolo dôležitým útočiskom pre niektoré prvé druhy zvierat na Zemi, z ktorých väčšina zmizla z povrchu planéty pred 252...

Ačkoliv přezdívka neandrtálec by jistě nikomu nezněla lichotivě, tito naši příbuzní rozhodně nebyli nějakými nešiky. Ačkoliv nepoužívali nijak sofistikované zbraně, byli schopni udolat tuleně ba i delfíny, což ukazuje, že museli být zručnými loveckými stratégy.

V západní Kanadě objevili paleontologové nový druh rohatého dinosaura.

Největší tvor, schopný plachtit ve vzduchu, nemohl podle nové studie vážit více než 40 kilogramů - což by čtvrttunové pterosaury vylučovalo ze hry.

Nový druh dravého dinosaura ukazuje, že neobvyklý dýchací systém ptáků má své počátky už u dinosaurů.

Padesát miliónů let stará lebka potvrzuje, že obrovští ptáci s pětimetrovým rozpětím křídel kdysi létali nad vodami, které pokrývaly oblast dnešního Londýna, Essexu a Kentu. Tyto obří příbuzní kachen a husí byly více než jen vrubozubí: jejich zobáky byly totiž olemovány kostěnými zuby.

Vědci ze Školy nauky o Zemi (School of Earth Sciences) při univerzitě v Melbourne (The University of Melbourne) v Austrálii objevili pravěký útes, jehož stáří se odhaduje na 650 miliónů let. Svou výškou nález 10 krát ..

Paleontologové při vykopávkách obrovských Albertosaurů objevili nejmenšího dinosaura, jaký kdy žil v Severní Americe.

Teorie, podle které se prsty v evoluci poprvé objevily u čtyřnožců, je zřejmě nesprávná - podle nové studie měly jejich základy už některé pravěké ryby.

Nová studie od Petera K. Swarta publikovaná v PNAS porovnává poměr izotopů uhlíku ve vzorcích uhličitanů pocházejících ze tří oceánských pánví. Přinese jeho výzkum výsledky, kterými bude ovlivněn způsob datování paleontologických nálezů?

Nové fosílie osvětlují vývoj ocasních ploutví u kytovců.

Pravěký antarktický obojživelník se vyznačoval tlamou plnou zubů.

Za převahou dinosaurů podle nové studie stálo především obyčejné štěstí.

Človek neandertálsky a človek rozumný boli dva rozdielne, ale stále najpodobnejšie druhy. Vedci najnovšie zdôraznili podobný vývoj mozgu a porovnateľnú ...

Senzační objev z jednoho uhelného dolu ukázal, že jeden z prvních deštných pralesů na Zemi zničilo globální oteplení.

Poslední srstnatí mamuti, kteří v kresbách zdobili jeskyně pravěkých lidí nebo kteří byli nalezeni ve věčně zmrzlé půdě na Sibiři, pocházejí ze Severní Ameriky, nikoliv z Asie či Evropy.

Rekonstrukce lebek neandrtálských dětí přinesla nový pohled na evoluci člověka.