361 článků s nálepkou sluneční soustava

K Měsíci se chystají dvě nové sondy NASA. Sonda Lunar Reconnaissance Orbiter (LRO) bude mimo jiné mapovat povrch a hledat vhodná místa pro přistání modulů s lidskou posádkou. Sonda LCROSS by na Měsíci ráda našla vodu, ať už v jakékoliv podobě. Bez jejich místních zdrojů by totiž budoucí měsíční osadníci měli o dost obtížnější život.


Pondělí 18. května 2009



Sobota 9. května 2009


Nový 24. sluneční cyklus začal v prosinci 2008. Vyvrcholit by měl v květnu 2013, kdy by na Slunci mohlo být denně až 90 skvrn. 23. sluneční cyklus trval 12 let a 7 měsíců. Byl nejdelším od roku 1823 a třetím nejdelším od roku 1755 (relativní číslo slunečních skvrn bylo v 23. cyklu nejvyšší v dubnu 2000 - 120,8). Teď nás pravděpodobně čeká devátý nejslabší cyklus od poloviny 18. století a vůbec nejslabší cyklus od roku 1928 (kdy měl vrchol 16. cyklus s maximem 78 skvrn). Převážnou většinou hlasů se na tom shodl mezinárodní výbor expertů vedený americkým Národním úřadem pro oceány a atmosféru (National Oceanic and Atmospheric Administration, NOAA).


Středa 6. května 2009



Čtvrtek 30. dubna 2009



Středa 29. dubna 2009



Úterý 21. dubna 2009



Neděle 19. dubna 2009


(2009-04-19 16:53:52) V lednu 2009 zemřela jedna z pionýrek a "první dáma" výzkumu blízkozemních asteroidů Eleanor (Glo) Helin(ová). Mezi stovky jejích objevů patří nejznámější tělesa této kategorie jako první z kategorie Atenů, planetko-kometa Wilson-Harrington, Braille pozorovaný posléze kosmickou sondou či asteroidy Golevka či Castalia, zkoumané posléze radarem.


Sobota 18. dubna 2009


Kosmická observatoř SOHO (Solar and Heliospheric Observatory) zaznamenala v noci ze 17. na 18. dubna mohutnout sluneční erupci. Směr výtrysku sluneční hmoty je směrován mimo Zemi, proto nemůžeme očekávat žádné projevy v atmosféře, při průletu částic naší magnetosférou. Z tohoto příkladu vidíme, že i když na Slunci nejsou v současné době viditelné žádné skvrny, můžeme [...]

Trpasličí planeta Ceres je největším objektem v hlavním pásu planetek mezi Marsem a Jupiterem. Přesto ale o ní zatím mnoho nevíme, změnit to má v roce 2015 sonda Dawn, která se před dvěma lety vydala vstříc malému a neprozkoumanému světu. Vědci ale plánují i sondu, jejímž cílem bude na povrchu Cerery přistát.     Trpasličí planetou   Trpasličí planetu [...]


Čtvrtek 16. dubna 2009



Středa 15. dubna 2009


Díky své příhodné vzdálenosti od Slunce, velikosti, hmotnosti i hustotě byla Venuše označována jako dvojče naší Země; zvláště když se ukázalo, že má atmosféru a oblačný příkrov. Jenže všechny představy padly s šokujícími zjištěními prvních kosmických sond, které k Venuši dorazily v 60. letech.


Úterý 14. dubna 2009



Pondělí 13. dubna 2009



Pátek 10. dubna 2009


Pokud se podíváte na Měsíc krátce před nebo po novu, můžete si povšimnout, že jeho neosvětlená část je vidět jako nejasný obrys. Tento jev je způsoben odrazem slunečního světla od Země a říká se mu popelavý svit (v angličtině earthshine). Vědci z University of Melbourne nyní definitivně potvrdili, že pozorováním popelavého svitu Měsíce lze zjistit, [...]


Čtvrtek 9. dubna 2009


Impaktní krátery jsou nejrozšířenější a všudypřítomné geologické útvary ve Sluneční soustavě. Zhruba 1 600 pojmenovaných kráterů (a nesčetné méně významné útvary) pokrývá starodávný povrch Měsíce. Na Zemi, kde vítr a voda nepřetržitě způsobují erozi povrchu, bylo v současné době napočítáno 176 impaktních kráterů, jejichž kosmický původ byl potvrzen.


Úterý 7. dubna 2009



Pátek 3. dubna 2009


Nejsledovanějším měsícem posledních let je Titan měsíc planety Saturn. Oranžový závoj nad měsícem symbolicky poodhrnula kosmická sonda Cassini. Vědci tak spatřili první "záblesk" povrchu měsíce, na nějž, jak se někteří astronomové domnívají, prší ze zamlžené oblohy organický materiál a vytváří zde moře kapalných uhlovodíků. Nelze vyloučit ani možnost primitivního života. V několika pokračováních si představíme základní informace o tomto zajímavém vzdáleném měsíci.


Úterý 31. března 2009


Na oběžnou dráhu poputuje nový přístroj. Bude se věnovat měření množství slunečního záření, které v průběhu let dopadá na vrchní vrstvu atmosféry Země. Dneska si vědci myslí, že Slunce dokáže měnit klima Země. Zatím je však otázkou jestli natolik, aby mohlo být původcem takových výrazných fenoménů, jako je globální oteplování nebo naopak dlouhodobé ochlazení.


Pondělí 30. března 2009



Neděle 29. března 2009


Od 23. března 2009 se v zorném poli koronografu LASCO C3 družice SOHO pohybuje planeta Merkur (ve směru zprava doleva). Po konjunkci 31. 3. 2009 v zorném poli setrvá do 8. 4. 2009. Opět se do něj vrátí v době od 13. do 24. května 2009, (projde jím ale v opačném směru zleva doprava).


Pátek 27. března 2009