277 článků s nálepkou země

Skleníkové plyny jsou v posledních letech dávány do souvislosti s globálním oteplováním nebo chcete-li s klimatickými změnami. Dlouho trvající mediální masáž a téměř zákopová válka příznivců a odpůrců klimatických změn z řad vědců, ekonomů a politiků udělala s označení skleníkový plyn téměř vulgární výraz. Nebýt skleníkových plynů, tak bychom zde paradoxně vůbec nebyli. Vděčíme jim [...]


Úterý 1. září 2009



Pondělí 31. srpna 2009


Určitě jste viděli některý z hollywoodských trháků typu Drtivý dopad nebo Armageddon, které nepojednávají o současné hospodářské krizi ale o srážce Země s planetkou nebo kometou. Filmy tohoto typu jsou pro člověka s alespoň základními znalostmi astronomie spíše dobrou komedií než akčním trhákem. Jádro celé zápletky je ale pravdivé. Naše Země se v minulosti mnohokrát [...]


Sobota 29. srpna 2009


Přes 270 vědců a odborníků zaslalo otevřený dopis německé kancléřce Angele Merkelové, ve kterém ji vyzývají, aby přehodnotila svůj postoj ke globálnímu oteplování. Upozorňují, že atmosféra se už deset let neotepluje, ba naopak. Političce vytýkají, že příliš snadno uvěřila v tvrzení o globálním oteplování, aniž by si předtím ověřila fakta.


Pondělí 3. srpna 2009



Středa 29. července 2009



Neděle 5. července 2009



Sobota 4. července 2009


O tom, že 12. června došlo k již třetí výrazné sopečné erupci na severní polokouli od srpna 2008, jsme vás již informovali. Sopka Sarychev Peak na Kurilských ostrovech vychrlila do ovzduší obrovské množství (v řádu statisíc tun) sopečného popela, který se postupně sunul nad USA k Evropě. Nyní, necelý měsíc po erupci, prach zabarvuje soumraky nad mnoha místy na severní polokouli včetně několika států Evropy. V pátek 3. července byly soumraky se sytými oranžovo-růžovými barvami pozorované i v České republice.


Pátek 3. července 2009



Čtvrtek 2. července 2009



Pátek 26. června 2009


Psal se 30. červen 1908, když se naše Země potkala na své pouti vesmírem s neznámým kosmickým vetřelcem. Několik kilometrů na zemským povrchem explodovalo neznáme těleso. Výbuch byl tak silný, že v oblasti o rozloze 2 000 kilometrů čtverečních vyvrátil na 60 milionů stromů! Následky dopadu jsou na místě patrné i po 101 letech. [...]


Středa 24. června 2009



Středa 17. června 2009



Pondělí 18. května 2009



Úterý 12. května 2009



Pondělí 11. května 2009


Někdy kolem roku 300 př.n.l. zasáhla americké pobřeží kolem dnešního New Yorku mohutná záplava. Na souš pronikly vodní masy z oceánu. Vědci si nedovedou představit bouři, která by nahromadila v pobřežní oblasti takové množství usazenin. A tak hledají další vysvětlení. Jako jedno z nejpravděpodobnějších se nabízí mohutná vlna tsunami.


Neděle 10. května 2009



Čtvrtek 7. května 2009


Na rozhraní mladšího dryasu a preboreálu před zhruba 11 600 roky doznalo podnebí na Zemi zásadních změn. Za pouhých 20 let vzrostly průměrné teploty v Grónsku o 10 stupňů Celsia. Během 50 let se v globálu oteplilo o 7 stupňů Celsia. V té době, během asi 150 let, se koncentrace metanu v atmosféře zvýšila o 50 procent z přibližně 500 na 750 ppb (parts per billion). Studie amerických vědců, kterou v dubnu zveřejnil časopis Science, to vysvětluje expanzí mokřadů. Tehdejší rychlé oteplení nedestabilizovalo hydráty metanu na mořském dně. Toto zjištění má poněkud zmírňovat obavy z toho, že by se něco takového mohlo stát v současné době.


Úterý 5. května 2009


Po kolapsu ledového mostu, který až do 5. dubna spojoval Wilkinsův šelfový ledovec s Charcotovým ostrovem, nabraly události rychlý spád. Na satelitních fotografiích jsou vidět stovky velkých ker, které se hromadně uvolňují a odplouvají na volné moře. Ještě začátkem 90. let minulého století měl šelfový ledovec rozlohu 17 400 km², v důsledku oteplování ztratil na přelomu tisíciletí 3720 km² a do konce roku 2008 se zaledněná oblast scvrkla na 10 300 km². Zatím poslední fáze dezintergace, která právě probíhá, by měla ledovec během několika týdnů připravit odhadem o 800 až 3370 km². Pokud by mělo dojít i k narušení ledu u Latadyova ostrova (na záběru dole), který je dalším opěrným bodem ledovce, ztráta by byla ještě podstatně větší. Vpravo: Srovnání snímků z družice Envisat v období od 29.3. do 4.5.2009 (klikněte pro zvětšení). Zdroje: ESA, ESA, NSIDC


Pondělí 4. května 2009



Neděle 3. května 2009


Ledy v Arktidě rychle mizí a v roce 2007 dosáhly rekordního minima. Vědci předpokládají, že do roku 2100 zmizí i třetina zalednění na moři kolem Antarktidy. Momentálně však ledu kolem Antarktidy navzdory globálnímu oteplení přibývá. Jak je to možné? Podle britských vědců je na vině „ozónová díra“ nad Antarktidou, která posiluje proudění vzduchu kolem antarktického kontinentu.


Pátek 24. dubna 2009



Středa 22. dubna 2009