277 článků s nálepkou země


Pondělí 31. prosince 2007



Pátek 28. prosince 2007


„Globální stmívání“ je označení pro postupné snižování množství slunečního záření dopadajícího na povrch Země. Tento jev byl pozorován již během padesátých let 20. století a celosvětově se jedná přibližně o 4 až 10% snížení množství záření dopadajícího na povrch v letech 1960 až 1990. Vědci se domnívají, že příčinou je zvýšená přítomnost částic aerosolu v atmosféře. Tento aerosol absorbuje sluneční energii a odráží sluneční světlo zpět do vesmíru. Částice se také mohou stát jádrem pro kapičky deště, které se na ně nabalují – čím více znečištění, tím více kapek se na ně může navázat a zůstávat tak v mracích déle, než by bylo možné, kdyby existovaly samostatně. Tento jev dále přispívá k větší odrazivosti slunečního záření zpět do vesmíru a mění četnost a hustotu srážek. V současnosti však dochází k významným změnám, které jsou pravděpodobně spojeny s postupným snížením znečištění ovzduší v Evropě a Spojených státech. Někteří vědci proto došli k závěru, že účinky globálního stmívání do určité míry maskovaly účinky globálního oteplování a že s pokračujícím trendem snižování emisí aerosolů lze očekávat přehodnocení teplotních změn spojených s globálním oteplováním – a to směrem nahoru.

Údaje získané paleoklimatologickým výzkumem ukazují, že chladné periody v zemské historii vždy otevíraly cestu teplejším a naopak. Není však tak docela jasné, co tyto změny způsobuje, a proto je předpovídání klimatických změn tak obtížné. Třebaže se všichni shodují v tom, že změny podnebí jsou velmi rychlé, sotva někdo může říct, zda v příštích 100 letech bude tepleji nebo chladněji. Momentálně se otepluje a mnozí tuto změnu přisuzují lidskému vlivu na prostředí. Ale mají pravdu? Lev Zeleny, ředitel Institutu pro výzkum vesmíru při Ruské akademii věd se domnívá, že než se pustíme do nějakých opatření, jaká doporučuje například protokol z Kyoto, měli bychom napřed důkladně prostudovat působení všech faktorů a získat více či méně konkrétní výsledky. "Abychom mohli léčit nějakou nemoc, musíme také napřed správně určit diagnózu," soudí Jurij Leonov, ředitel Geologického institutu při Ruské akademii věd, který zastává názor, že lidský vliv na přírodu je v tomto smyslu natolik zanedbatelný, že jeho důsledky lze řadit mezi statistické chyby.


Čtvrtek 27. prosince 2007


My všichni víme, že na Zemi existuje život, ale dokáží to poznat i potenciální pozorovatelé z jiných planet? Jak se vlastně dá poznat, že naše planeta skýtá vhodné podmínky pro život? Projevuje se naše civilizace navenek něčím, nebo nikdo nepozná, že tu jsme? Dokážeme i my poznat přítomnost života na jiných planetách?


Středa 26. prosince 2007


Během oteplování ve 20. až 40. letech minulého století ustupovaly grónské ledovce podobnou rychostí jako v současné době. K tomuto překvapivému zjištění dospěla před nedávnem dvojice amerických vědců. Jason Box a Adam Herrington prozkoumali staré archivní fotografie, mapy a písemné záznamy, ze kterých vyplývá, že ledovce v Grónsku jsou na změny podnebí velmi citlivé a stoupající teploty mohou vést k jejich úplnému rozpadu. Ve srovnání s globálním průměrem bylo oteplování na ostrově v minulosti spíše pomalejší a opožděné. V posledních letech však došlo k nečekanému zrychlení a pokud tání překročí kritický bod, zániku ledového příkrovu už asi nikdo nezabrání. "Dnešní věda je toho názoru, že jakmile přejdete přes mezní hranici, tak se tento proces stane nezvratným. A my prostě nevíme, jak rychle by k tomu mohlo dojít, jak rychle by led mohl zmizet," zamyslel se Jason Box, docent geografie na Státní univerzitě v Ohiu a výzkumník podílející se na činnosti Byrdova polárního výzkumného centra (Byrd Polar Research Center, BPRC).


Úterý 25. prosince 2007


Tunguzskou katastrofu na Sibiři téměř před 100 lety možná způsobila planetka, jejíž velikost dosahovala jen zlomku dříve publikovaných odhadů. Planetky malých rozměrů mohou představovat pro Zemi větší nebezpečí, než se dosud myslelo. K těmto závěrům dospěli vědci na základě simulací na superpočítači v Sandia National Laboratories.


Pondělí 24. prosince 2007



Pátek 21. prosince 2007


Mohutnou explozi, která v roce 1908 zničila 2000 kilometrů čtverečních lesa v Tunguzské oblasti na Sibiři, prý způsobil mnohem menší meteorit, než se odborníci dosud domnívali. Vyplývá to z výsledků počítačových simulací, které vytvořil americký fyzik Mark Boslough v laboratoři Sandia v Novém Mexiku. Vědec proto varuje, že pro Zemi mohou být značně nebezpečná i menší vesmírná tělesa, která astronomové ještě neumějí zaměřit.

Na celém světě narůstá odpor k činnosti Mezivládního panelu o změně klimatu. Výrazem toho je tato výzva Organizaci spojených národů podepsaná význačnými vědci z celého světa. Množí se skutečné vědecké zprávy na rozdíl od zpráv, o kterých hlasují právníci a lidé vzdělaní v humanitních oborech a nikoliv přírodovědných a které nakonec píší vládní úředníci, kteří zřídka mají ponětí o vědeckých metodách a ještě méně o meteorologii a klimatologii. Míněny jsou tím samozřejmě zprávy Mezivládního panelu o změně klimatu. O vědeckých poznatcích nelze hlasovat.

Klimatičtí alarmisté argumentují vesměs výpočty, modely, hypotézami o vztazích mezi množstvím CO2, globální teplotou a vymíráním druhů. Ale empirické studie naopak zjišťují nárůst kalcifikace korálů při stoupajícím atmosférickém CO2 v protikladu ke Kleypasově modelu, podle něhož se údajný “úbytek” kalcifikace korálů – a tedy jejich vymírání - vypočítal. Živé tvory ale nelze v současné době nahradit chemicko-fyzikálními vzorečky, modely a výpočty.


Čtvrtek 20. prosince 2007


Klimatické změny a jejich vliv na rostliny a živočichy budou vědci z Masarykovy univerzity zkoumat od příštího roku v obou polárních oblastech. Začátkem ledna odletí na zhruba dvouměsíční pobyt na polární stanici Masarykovy univerzity v Antarktidě. Koncem června se zúčastní expedice do Arktidy, kde bylo na základě zkušeností se stavbou stanice v Antarktidě vybudováno zázemí pro české vědce v části souostroví Špicberky.

číst dál


Středa 19. prosince 2007


Astronomové dnes tvrdí, že znají scénář tragických událostí před 65 milony lety, kdy ze Země zmizeli dinosauři. Do Střední Ameriky dopadla planetka a změna klimatu dinosaury zahubila. Novým a napůl českým objevem pak je zjištění, která konkrétní planetka vyhynutí živočichů a rostlin způsobila. Za všechno mohla srážka planetky Baptistina s jinou planetkou. Jeden ze vzniklých vesmírných projektilů pak zasáhl i Zemi.


Úterý 18. prosince 2007


Pád velké planetky na Zemi by nezpůsobil jen gigantický kráter. Vedl by k rozsáhlým požárům, vyvrhnutí prachu do ovzduší, následnému zakrytí slunce a poklesu teploty. Při pádu do oceánu by impakt vyvolal mohutnou vlnu tsunami. Dlouhodobé setrvání v takovém stavu by znamenalo vymírání rostlin i živočichů. I člověk by měl problémy.


Pondělí 17. prosince 2007



Sobota 15. prosince 2007


Američtí vědci oznámili, že podle posledních modelových studií roztaje mořský led v Arktidě během pěti nebo šesti let. V roce 2012 nebo 2013 nebude během léta na severním pólu žádný led. "Naše projekce pro rok 2013 ještě nezahrnuje poslední dvě minima - rok 2005 a 2007, takže můžete namítnout, že náš odhad je příliš konzervativní," řekl profesor Wieslaw Maslowski. "Posouváme tento termín stále blíž a blíž, protože vidíme, co se děje. Systém v Severním ledovém oceánu je velmi komplikovaný a z matematického hlediska nelineární. Působí tu zpětnovazební smyčka, která všechno urychluje." "Tímto tempem bude Arktický oceán téměř úplně bez ledu už koncem léta 2012," souhlasil glaciolog Jay Zwally z NASA. "Arktida byla pro oteplování podnebí často považována za jakéhosi kanárka v uhelném dole. Tento kanárek nyní zemřel. Je na čase vyjít z dolů ven."


Pátek 14. prosince 2007



Čtvrtek 13. prosince 2007


Vědecký tým v čele s profesorem Wieslawem Maslowskim z Naval Postgraduate School v kalifornském Monterey tvrdí, že podle jejich modelových výzkumů roztaje všechen mořský led v Arktidě do roku 2013. V letních měsících by tak severní polokouli nepokrýval žádný mořský led. Podle dosavadních odhadů se tak mělo stát nejdříve kolem roku 2040, většina prognóz počítala až s koncem století. Odborníci však zjevně podcenili procesy, které rozpuštění ledu urychlují. Letošní bezprecedentní vývoj překonal i očekávání největších pesimistů. Více zde: Novinky nebo BBC News (podrobnosti na Gnosis9.net během zítřejšího dne)


Středa 12. prosince 2007