277 článků s nálepkou země


Úterý 11. prosince 2007


Začarovaný kruh deforestrace a prohlubujících se klimatických změn by mohl do roku 2030 úplně zničit nebo vážně poškodit téměř 60 procent amazonského deštného pralesa. Nepříznivý vývoj by nepochybně skončil katastrofou a přímo by se dotkl životů miliónů lidí v oblasti. Stabilita místního i celosvětového klimatického systému by byla otřesena. Proto je třeba učinit vše potřebné pro to, aby byla Amazonie zachráněna. Mimo jiné by by měla být prosazena mezinárodní dohoda zavazující průmyslové státy snižovat emise skleníkových plynů. Prioritou je také účinná regulace kácení a vypalování pralesa. Takový je ve stručnosti obsah zprávy Světového fondu na ochranu přírody (World Wildlife Fund, WWF).


Pondělí 10. prosince 2007



Neděle 9. prosince 2007



Čtvrtek 6. prosince 2007



Úterý 4. prosince 2007



Pondělí 3. prosince 2007


Přítomnost větru registruje každý. Ne všichni by však asi byli schopni vysvětlit, proč vlastně fouká, proč pokaždé odjinud, proč je někdy vítr sotva znatelný a jindy láme stromy... Na tyto otázky (ale také na řadu dalších) odpovídá meteorolog Martin Novák. AUDIO (17:32)


Středa 28. listopadu 2007



Úterý 27. listopadu 2007



Pondělí 26. listopadu 2007


Přítomnost větru registruje každý. Ne všichni by však asi byli schopni vysvětlit, proč vlastně fouká, proč pokaždé odjinud, proč je někdy vítr sotva znatelný a jindy láme stromy... Na tyto, ale také na řadu dalších otázek, odpovídá meteorolog Martin Novák


Neděle 25. listopadu 2007


V současné době se média plně věnují tzv. globálnímu oteplování. Zašlo to tak daleko, že se na této vlně veze i Nobelův výbor a výsledkem je Nobelova cena míru pro Ala Gora, autora dokumentu Inconvenient Truth. Tento dokument je ovšem politickým, nikoliv vědeckým dílem, neboť např. autor záměrně nadhodnocuje maximální zvednutí hladiny oceánu při roztátí Arktických a Antarktických ledovců. Podle Gora se hladina zvedne až o 7 m, což je podle všech existujících modelů nesmysl - hladina se zvedne maximálně o 40 cm během příštích sto let. Za pravdu kritikům Gorova dokumentu dal i britský soud, který sice povolil promítání Gorova dokumentu na britských školách, nicméně součástí dokument musí být poznámky, které opravují největší tvrzené nepravdy.

Příkladem je Gorovo tvrzení, že ledovec na Kilimandžáru mizí díky globálnímu oteplování, pravdou ovšem je, že mizí díky chybějícím srážkám. Dále Gore tvrdí, že Čadské jezero mizí díky současným klimatickým změnám. Geografové ovšem dokázali, že jezero začalo vysýchat před deseti tisíci lety. Dá se říci, že film obsahuje převážně osobní prezentaci Ala Gora, které jsou doplněny polopravdami a různými nadsazeními.

Oxid uhličitý často bývá spojován s klimatickými změnami, ovšem není to jediný skleníkový plyn, vodní pára či Metan jsou mnohem úspěšnějšími skleníkovými činiteli. Skleníkový efekt je dokonce pro život nezbytný, neboť dojde-li k velkému snížení atmosférického CO2, může následovat pokles skleníkového efektu, a poté může nastat i globální zalednění. Podle vědce P. Hoffmana k tomu poprvé došlo před 2,35 mld let a pak ještě mnohokrát až do pozdního prekambria před 590 miliony lety. Oceány zamrzly až do hloubky 1 km a ze Země se stala doslova sněhová koule s nepochybně ničivými následky pro život; všechno s výjimkou baktérií nutně vyhynulo. Až po skončení poslední epizody nastal přibližně před 565 miliony let známý bouřlivý rozvoj života v kambriu.

Z období globálního zalednění se Země v pravěkých dobách dostávala díky emisi CO2 z mohutné sopečné činnosti; ve čtvrtohorách konec ledových dob nastává díky Milankovičovým cyklům. Tato teorie byla nedávno prokázána studiem mořských dírkonošců, jejím výsledkem bylo, že oteplení na konci poslední doby ledové (před 10-12 tisíci lety) nastalo díky Sluncem ohřáté vodě a ne díky zvýšenému množství CO2.

Před 55 mil lety došlo k velmi rychlému oteplením, kdy nástup oteplení trval snad jen několik desítek nebo stovek let. Co bylo příčinou tehdejšího rychlého oteplení? V roce 2004 se zjistilo, že se tehdy do atmosféry dostalo neuvěřitelných 1 500 až 3 000 gigatun uhlíku. Pravděpodobně k tomu došlo během pouhých několika jednotek nebo desítek let, během nichž se koncentrace CO2 v atmosféře zvýšila ze zhruba 500 částic z milionu (dvojnásobku průměrné hodnoty za posledních 10 000 let) asi na 2 000 částic z milionu.

Nedávno si vědci všimli, že 55 milionů let staré usazeniny v severním a středním Atlantiku neobsahují vůbec žádné uhličitany. Z toho vyplývá, že okyselení oceánu zde bylo mnohem větší než kdekoli jinde a dá se usoudit, že uhlík by mohl pocházet právě odsud. Dalším seismickým průzkumem mořského dna se zjistilo, že změnu klimatu před 55 miliony let způsobil pravděpodobně obrovský výron metanu z mořského dna - došlo ke gigantickému výbuchu v obrovském rezervoáru uhlovodíků na mořském dně (metanové klatráty), který byl způsoben roztaveným magmatem v geologicky aktivním mořském dně. Většina metanu se však do atmosféry nedostala – sloučila se s kyslíkem v mořské vodě (tedy vlastně „shořela“ ještě pod vodou) a na povrch se dostal jen CO2. Následovalo vymírání mořského života kvůli ztrátě kyslíku a zvýšené kyselosti mořské vody.

K této obrovské změně klimatu došlo samozřejmě bez zapřičinění člověka. A nabízí to následující scénář: Zvýšená sluneční aktivita způsobí ohřev mořské vody a ten následně pozvolné uvolňování usazeného metanu do atmosféry. Současné klimatické změny tak mohou probíhat i bez přičinění lidské aktivity.

Zdroje a další informace
Žeň objevů, Scienceworld.cz, lidovky.cz ;

Linkuj! Přidej do záložek na Jagg! pošli na vybrali.sme.sk Návštěvní kniha


Středa 21. listopadu 2007



Pondělí 19. listopadu 2007


Závěrečné shrnutí čtvrté hodnotící zprávy o podnebných změnách přestavil 16. listopadu 2007 ve španělské Valencii Mezivládní panel pro změny klimatu (IPCC). Autoři v dokumentu konstatují, že změny podnebí jsou zcela nezpochybnitelné. Stoupají průměrné globální teploty ovzduší i vody v oceánech. Jedenáct z posledních dvanácti let patřilo k dvanácti nejteplejším rokům od zahájení soustavných měření v roce 1850. Ledovce na celé planetě ustupují. Rychost zvyšování mořské hladiny se zvýšila z průměrných 1,8 milimetru za rok po roce 1961 na 3,1 milimetru po roce 1993.

Změny klimatu na Zemi jsou jednoznačné a jejich dopad může být prudký a nevratný - takový je jeden ze závěrů, k nimž dospěli účastníci týdenního zasedání Mezivládního panelu pro změny klimatu (IPCC) ve španělské Valencii. Na závěr svého jednání připravili dvacetistránkový dokument, který obsahuje náměty pro další boj proti klimatickým změnám a který je míněn jako doporučení vedoucím představitelům zemí při jejich politickém rozhodování.


Středa 14. listopadu 2007



Úterý 13. listopadu 2007



Pondělí 12. listopadu 2007


Zrychlený pohyb hornin v oblasti Yellowstonského národního parku vyvolal poplach mezi americkými geology. Tým složený z odborníků z University of Utah v Salt Lake City a z U.S. Geological Survey v kalifornském Menlo Parku zaznamenal, že od roku 2004 se celá oblast zvedá čtyřikrát rychleji než v předchozích letech. Nikdo si nedovolí brát tyto události na lehkou váhu.


Neděle 11. listopadu 2007



Sobota 10. listopadu 2007


Rozloha kanadských ledovců je nejmenší za posledních sedm tisíc let. Dokazují to zbytky stromů nalezené v Garibaldiho provinciálním parku (Garibaldi Provincial Park) asi 65 kilometrů severně od Vancouveru. Geolog Johannes Koch z College of Wooster objevil poblíž ustupujících ledovců v Britské Kolumbii zachovalé části kmenů, které byly po tisíce let pohřbené pod silnou vrstvou ledu. Z mrazivého sevření je vysvobodilo až prudké oteplování, která začalo ve druhé polovině 19. století.


Pátek 9. listopadu 2007


Život na Marsu je v současnosti předmětem vědeckých hypotéz, které se zaobírají existencí mimozemského života na Marsu – na jeho povrchu či pod ním, a to jak v minulosti a nebo potenciálně i v současnosti. Zároveň se pod pojem život na Marsu dá zahrnout i potenciální lidské osídlení Marsu, či přímo jeho teoretická přeměna na planetu podobnou Zemi.