277 článků s nálepkou země

Mrtvé moře, které tvoří hranici mezi Izraelem a sousedním Jordánskem, ze začíná dostávat do pořádných problémů. Během posledních 30 let z něj zmizelo 14 kubických kilometrů vody. Vědci proto začínají zvažovat varianty, jak toto vzácné jezero zachránit před úplným zmizením.


Středa 4. března 2009



Úterý 3. března 2009


Zvítězí globální oteplování nebo ochlazování? Kdo ví?! Globální oteplování si většina lidí, pod vlivem masivní mediální masáže, spojuje s obsahem skleníkových plynů a zejména s mediální hvězdou – oxidem uhličitým. Málokdo si ale položí otázku: Nemá na teplotu na Zemi mnohem větší vliv jiná, než ta vzpomenutá mediální, hvězda. Nemá větší význam pro teplotu na Zemi Slunce? Klimatolog David Archibald má za to, že ano.


Pondělí 2. března 2009



Úterý 24. února 2009


Na sklonku minulého roku jsme byli svědky jedinečné údálosti. Poprvé v dějinách lidstva se podařilo předpovědět srážku přirozeného tělesa Sluneční soustavy s naší planetou. Necelý den po objevu, nad ránem 7. října 2008, se malá planetka 2008 TC3 vnořila do atmosféry nad Súdánskou pouští, zazářila jako velmi jasný bolid a zanikla. Zanikla?


Pondělí 23. února 2009


Globální počasí je stejně dobře propojené, jako například ekonomika či politika. A stejně jako mezinárodní politika zná existují „supervelmoci“, jejichž výkyvy dokáží rozkymácet celý svět, i v planetárním klimatu existují regiony, které udávají tón zbytku světa. Tvrdí to alespoň Anastasios Tsonis z americké University of Wiskonsin-Milwaukee.


Sobota 21. února 2009



Středa 11. února 2009



Pátek 6. února 2009



Středa 4. února 2009



Úterý 3. února 2009



Pondělí 2. února 2009


V západní části Austrálie se rozjely geologické vrty. Tentokrát to ale nejsou geologové, kteří provádějí výzkum podpovrchových vrstev. Projekt Archean Biosphere Drilling financuje a provozuje Astrobiologický ústav NASA.   Cílem vrtů je studium stavu oceánů, klimatu, biosféry a atmosféry v rané historii Země. Podle prvních výsledků se zdá, že okysličování Země nastalo asi o 300 milionů [...]

Období od 20. ledna bylo na ostrově Jamese Rosse nabito událostmi a intenzivním terénním výzkumem, takže se vám ozýváme po delší než obvyklé týdenní odmlce. Především se uskutečnil terénní pobyt ve vzdálené lokalitě Torrent Valley, která je od naší stanice vzdálena asi 30 km plavby na gumovém člunu. Pobytu se zúčastnili geologové, limnologové a paleontolog.

V Arktidě probíhají dramatické změny. Základna Jihočeské univerzity na Svalbardu proto sleduje nejen úbytek zalednění, ale i jak na něj reagují živé organizmy. Doc. Ing. Josef Elster, CSc., zkoumá hlavně sinice a řasy a jeho práce je součástí velkého mezinárodního arktického projektu „Biologická a klimatická diverzita Arktidy“. Jak jsou výzkumy daleko? Co se podařilo zjistit? Vědci se obávají, že za sto let může být daleký sever bez sněhu a ledu. Jak se daří v prostředí Arktidy vyšším rostlinám, přiblíží členka expedice RNDr. Jitka Klimešová, CSc., která našla lokalitu, kde se již v roce 1936 uskutečnila vegetační studie. Čeští botanici ji zopakovali a zjistili, že za sedmdesát let došlo jen k minimálním změnám. Pruh vegetace je víceméně stále stejný, což je vzhledem k proměnám v Arktidě velmi zajímavé. Jednotlivé skupiny pracující v terénu se také musí připravit na napadení ledními medvědy.


Středa 28. ledna 2009



Neděle 25. ledna 2009



Sobota 24. ledna 2009



Pátek 23. ledna 2009



Středa 21. ledna 2009


Bakterie patří k nejmenším organismům, jaké lze v přírodě potkat. Přesto jsou pro život na naší planetě klíčové – většina funkcí biosféry by bez jejich intervence prostě nebyla možná. Švédští vědci nyní přišli na další ze způsobů, kterým bakterie přispívají k vyvažování celoplanetárních vztahů.


Úterý 20. ledna 2009


Exploze silnější než několik tisíc megatun TNT způsobila před 13 000 roky déšť meteoritů nad územím Severní Ameriky. Následně vypukly lesní požáry napříč celým kontinentem, což vytvořilo silnou vrstvu sazí a kouře, která zablokovala přístup slunečního záření na povrch kontinentu. Následovala náhlá malá doba ledová a během krátkého geologického období vyhynula některá z velkých pozemských zvířat.


Středa 14. ledna 2009


Tedy, tak se to aspoň říká v seriózních klimaskeptických kruzích. Poslední alarmistická zpráva IPCC (2007) tvrdí, že při pokračujícím oteplovaní bude hladina oceánů ve srovnání s dneškem vyšší o 18 až 59 cm. Na to seriózní klimaskeptici a odpůrcové významnějších (případně jakýchkoliv) regulací emisí skleníkových plynů spokojeně argumentovali: "Ve 20. století stoupla hladina oceánů o 20 cm, a nikdo si toho nevšiml!" Takže, co říkají poslední studie o nárůstu hladiny oceánů do roku 2100? (Poznámka na okraj: V roce 2100 NENÍ konec světa, ale oceány budou stoupat ještě dalších nejméně 300-500 let.)