277 článků s nálepkou země
Permafrost: "Časovaná bomba"
Vědci už dlouho vědí, že pokračující oteplování povede k uvolňování velkých množství metanu a oxidu uhličitého z permafrostu, tedy trvale zmrzlé půdy. Nový článek publikovaný v Nature Geoscience (abstrakt) ukazuje, že množství uloženého uhlíku je až o 60 procent vyšší, než se dosud předpokládalo.
I když se ví, že množství uloženého uhlíku v trvale...
Vůlkanický prach nad Evropou
V sobotu 30. srpna jsme mohli pozorovat nápadně červený až nafialovělý západ slunce.
Pondělí 1. září 2008
Rostliny ukazují ozónovou historii
Díru v metodách klimatologů zřejmě zaplní spory primitivních mechů, které uchovávají historii ozónu.
Sobota 30. srpna 2008
Tání ledovců v Grónsku
Grónské ledovce, které odvádějí led z pevninského příkrovu, se zmenšují. Ve dvou největších se nedávno objevily velké trhliny. Z Petermannova ledovce na severu ostrova se mezi 10. a 24. červencem odlomil kus ledu o rozloze 29 kilometrů čtverečních. V příštím roce hrozí kvůli puklinám odštěpení kry velké 147 až 160 km2, což by znamenalo ztrátu jedné třetiny...
Pátek 29. srpna 2008
Sonda prověří kulatost Země
Evropští astronomové budou prověřovat tvar Země. 10. září odstartuje sonda GOCE, která bude z oběžné dráhy zjišťovat tvar naší planety a složení zemského nitra. Očekává se, že sonda získá dosud nejpřesnější mapu rozložení materiálu uvnitř Země. Data budou zpracovávat i čeští vědci.
Čtvrtek 28. srpna 2008
Za deštivé víkendy si možná můžeme sami
Španělští vědci údajně získali důkazy o tom, že v některých částech západní Evropy počasí kopíruje týdenní rytmus pracujících lidí.
Úterý 26. srpna 2008
Mořský led v Arktidě, stav k 24. srpnu 2008
24. srpna 2008 pokrývalo Arktický oceán 5,47 milionů kilometrů čtverečních ledu. I když je to stále o 580 tisíc km2 více než loni, ve srovnání s dlouhodobým průměrem (1979-2000) je to o 1,84 milionů km2 méně. Od počátku srpna roztálo 1,85 milionů km2 ledu. Nejvíce ledu se rozpustilo u východní Sibiře, což dobře koreluje s převládajícím jižním prouděním a...
Pondělí 25. srpna 2008
Proč fouká vítr
Přítomnost větru registruje každý. Ne všichni by však asi byli schopni vysvětlit, proč vlastně fouká, proč pokaždé odjinud, proč je někdy vítr sotva znatelný a jindy láme stromy... Na tyto, ale také na řadu dalších otázek, odpovídá meteorolog Martin Novák
Právo na kosmické smetí
V roce 1957 bylo okolí naší planety čisté. V současnosti je obklopena umělým prstencem kosmického smetí.
Pátek 22. srpna 2008
Vlčí kosti a změny v atmosféře
Změny, které probíhají v zemské atmosféře v důsledku lidské činnosti, se tradičně sledují v ledu nebo na letokruzích stromů. Podle amerických odborníků se ale daleko lépe "zapisují" do kostí velkých predátorů.
Středa 16. července 2008
Rašeliník vypovídá o Tunguské události
Výsledky zkoumání vzorků rašeliníku podporují teorii o mimozemském původci Tunguské události.
Je Země skutečně jedinečná?
Co dělá Zemi zvláštní ve srovnání s jinými známými planetami? Má dostatek kapalné vody v povrchových oceánech, litosférické tektonické desky a atmosféru, která ji chrání před nebezpečným slunečním zářením. Nejzvláštnějším rysem naší planety jsme my - Homo sapiens.
Problémy našeho povětří
Globální klimatická změna nemusí být závislá jen na činnosti člověka...
Úterý 15. července 2008
Tenký led v Severním ledovém oceánu báchorka?
Satelitní snímky nám umožňují vidět na „vlastní oči“, zda je Arktida zaledněna nebo není.
Čtvrtek 10. července 2008
Vulkány chrlí rtuť a nanočástice
Vulkanická aktivita se zřejmě velice významně podílí na globálním koloběhu rtuti. Značným překvapením je také fakt, že sopky jsou přirozeným zdrojem nanočástic.
Středa 9. července 2008
Divoké zemské jádro
Zdá se, že zemské jádro je mnohem živější a pohyblivější. Tvrdí to alespoň německo-dánská dvojice vědců Mioara Mandea a Nils Olsen v červnovém čísle časopise Nature Geoscience. Podle nich jsou pohyby tekutého zemského jádra překvapivě rychlé a ovlivňují tak více magnetické pole Země.
Život na Zemi možná vznikl o 700 miliónů let dříve
Obecně uznávanou dobu vzniku života na Zemi zpochybnil tým vědců z Curtin University of Technology. Za známku nejčasnějších forem života považují diamanty z Jack Hills.
Pátek 4. července 2008
Vědci z Masarykovy univerzity odlétají do Arktidy. Mapovat vegetaci
Vědci z Masarykovy univerzity se zapojí do výzkumného projektu Jihočeské univerzity v Arktidě. Výzkumná expedice zahájí činnost začátkem července na Špicberkách. Dvanáctičlenný tým vědců tvoří zástupci z Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích, Botanického ústavu AV ČR a Masarykovy univerzity. Povede ji algolog doc. Ing. Josef Elster, CSc., z...
Středa 2. července 2008
Otepľovanie tlačí rastliny vyššie
Zmena podnebia spôsobila, že rastliny si hľadajú chladnejšie prostredie vo väčších nadmorských výškach.
Najde se tunguský meteorit?
30. června uběhlo 100 let od sibiřské události, která bývá nazývána pádem tunguského meteoritu, přestože se z tělesa, které nad tajgou vybuchlo, nenašel dosud ani kousek. V podobný nález však doufají italští geologové, zkoumající jezero Čeko. Hovoří o tom astronom Pavel Koten.
Pondělí 30. června 2008
Oheň pod ledem
Spojovat Severní ledový oceán se sopečnou činností by asi většinu z nás nenapadlo. Mezinárodní expedice, která prováděla geofyzikální průzkum v oblasti Gakkelova hřbetu, ale prokázala, že pod oceánem pokrytým ledem muselo v roce 1999 dojít k mohutnému sopečnému výbuchu.
Neděle 29. června 2008
100 let Tunguské katastrofy
Speciál: 100 let pádu Tunguského meteoru. Svědecké výpovědi, Kulikovy výpravy, výbuch meteoru, hledání kráteru, místo dnes
Pátek 27. června 2008
Nové webové stránky NASA o globálním oteplování
Nové webové stránky NASA, JPL (Jet Propulsion Laboratory, Pasadena, Kalifornie) jsou určeny ke vzdělávání a informování veřejnosti v oblasti klimatických změn na Zemi. Internetové stránky s názvem The Global Climate Change poskytují srozumitelné informace o příčinách a důsledcích klimatických změn, a také o tom, jakým způsobem se NASA podílí na jejich výzkumu.
Od pádu Tunguského meteoru uplynulo 100 let
Připomínáme si 100. výročí pádu vesmírného tělesa do centrální Sibiře u řeky Podkamenaja Tunguska. Došlo k tomu po 7. hodině ranní tamního času 30. června roku 1908. Úkaz vyvolal řadu spekulací, vědecký svět se shoduje na pádu planetky nebo komety. Dodnes nebyl nalezen ani jediný kus meteoritu a pravděpodobně ani kráter.
Středa 25. června 2008
Vymírání druhů spojeno s pohyby mořské hladiny?
Rozsáhlé vymírání živočišných a rostlinných druhů si většinou spojujeme s katastrofickými událostmi. Autor studie, uveřejněné 15.6. v časopise Nature, považuje za nejčastější příčinu takových událostí děje mnohem prozaičtější - stoupání a klesání hladiny oceánů a moří.