805 článků s nálepkou zoologie

Žabí „šípkové růženky“

Výzkum organismů, které se na nějakou dobu obejdou bez potravy, je mezi vědci v poslední době čím dál větším hitem. Jejich metody hospodaření se zdroji by totiž mohly pomoci nalézt klíč například k problému lidské obezity. Pravou umělkyní v hladovění je australská žába hrabavka.

Co s nalezenými ptačími mláďaty?

Občas někdo z nás najde na zemi ptačí mládě vypadlé z hnízda. Jak se máme zachovat? Nechat jej na místě, nebo ho vzít domů? Ochránci přírody z Jaroměře uspořádali nedávno osvětovou akci. Byl při tom s mikrofonem i Miroslav Ponomarev.


Úterý 30. června 2009



Pondělí 29. června 2009


Jak rozumět slovu kryptozoologie?

Milena Lukavská se sešla se spisovatelem, cestovatelem, badatelem a členem Mezinárodní kryptozoologické společnosti Jaroslavem Marešem, který představil tento vědní obor a objevy, ke kterým díky kryptozoologům došlo. Jak tedy rozumět slovu kryptozoologie?


Pátek 26. června 2009


Keď dospelosť je životu nebezpečná

Snaha prežiť a odovzdať svoje genetické posolstvo v štafete generácií ďalej je hlavným motorom evolúcie života na zemi. Tento motor poháňa rôzne organizmy po rôznych, často sa rozdvojujúcich vývojových cestách. Niektoré sú slepé a iné zas vedú k prekvapujúcim riešeniam problému ako prežiť. Známy mexický druh mloka je dôkazom, že dorásť do úplnej dospelosti...

Nebezpečné invazní rybky mají 2 typy „tatínků“

Nad tím, že mezi jednotlivými pohlavími nejrůznějších organismů mohou existovat velké rozdíly, se většina z nás příliš nepozastaví. Krásným příklady najdeme např. mezi domácí drůbeží. Vědci však vědí, že za zvláštních podmínek se může taková dvojtvárnost vzniknout i v rámci pohlaví jednoho. Tento jev byl nedávno objeven i mezi rybkami hlaváči.

Termití královna žije ve svých dcerách

Termití královny se dožívají i třiceti let. Japonští a američtí vědci přistihli královny japonských termitů Reticulitermes speratus při důmyslném triku, díky kterému jsou tyto plodné samice v termitišti geneticky přítomny i posmrtně.

Karas stříbřitý

Jan Andreska se věnoval v posledním díle seriálu o invazních rostlinách a živočiších rybímu druhu, který mnozí považují za původního obyvatele našich vod. Je jím karas stříbřitý. Nejenže u nás není původním druhem, ale naopak původní druhy ryb z našich vod vytlačuje.


Čtvrtek 25. června 2009


Létající pavouky brzdí bakterie

Pavouci z čeledi plachetnatkovití (Linyphiidae) cestují na velké vzdálenosti pomocí svých hedvábných vláken, na kterých se vznášejí vzduchem. O tom, jak dalekou cestu pavouk podnikne, ale nerozhoduje jen on sám - podle nové studie mají slovo i jeho symbiotické bakterie.

Pakřižák smrkový - evropský pavouk roku 2009

Stejně jako ornitologové volí ptáka roku, tak i arachnologové se rozhodli každý rok zvolit svého favorita. Této naší ankety se zúčastňují kolegové téměř ze všech zemí Evropské unie. Vybíráme proto ze seznamu druhů, které se ve všech těchto státech vyskytují. Zatímco na území naší republiky byla zaznamenána bezmála tisícovka druhů pavouků, těch společných...


Středa 24. června 2009


Důsledky světového úbytku včel

Chovatelé včel se potýkají s problémem úbytku včel medonosných potřebných k opylování. Jaké následky tento úbytek přináší a co vůbec za tímto nedostatkem včel stojí? Více o tomto problému nám přibližují ..

Výběr partnera: Poctivost v reklamě se vyplácí

V celé živočišné říši se pestré barvy a komplikované chování využívají k upoutání pozornosti partnerky a snaze přimět jí ke svolnosti k páření. Jak je taková samčí reklama spolehlivá v tom co slibuje, se pokusili zjistit na Yale University.

Slavík modráček

Výskyt slavíka modráčka (Luscinia svecica) středoevropského se podařilo v loňském roce potvrdit na území chráněné krajinné oblasti Český ráj. Po jeho stopách se vydali kolega Miroslav Ponomarev spolu s Alešem Hořením.


Úterý 23. června 2009


Žralok lidožravý loví jako sériový vrah

Masoví vrazi mají svůj „modus operandi“. Totéž lze říci i o žraloku lidožravém, který dorůstá délky kolem šesti metrů a s hmotností přes dvě tuny je největší dravou rybou, jakou hostí současná moře a oceány. Žralok neútočí na kořist náhodně, ale má přesně určenou strategii, které se drží. Zjistili to američtí vědci při studiu života žraloků...


Pondělí 22. června 2009


Rychlý jako motýl

Milena Lukavská si povídala s Petrem Kalačem o zajímavostech ze světa motýlů. Řeč byla o migraci motýlů, o vysokých rychlostech, které mnohé motýlí druhy umějí vyvinout, a také jsme se ponořili do historie a zjistili, že migrace početných motýlích populací nebyla ani v minulosti neznámým jevem.