S lidoopy máme téměř stejný genom. Toho co nás s nimi spojuje je více, než toho co nás rozděluje. Menopauza k tomu ale nepatří.

Geologický průzkum mořského dna v polárních oblastech pokrytých ledem je komplikovaná záležitost. Tým ruských odborníků ovšem zjistil, že jako sběratele vzorků dna může směle "zaměstnat" určitý druh ryb.

Na netopýřích křídlech...

Před pár lety zoologové v Kalifornii objevili nový - a velice bizarní rod - mořských červů. Jeho příslušníci postrádají oči, ústa i žaludek a žijí v symbióze s bakteriemi, které jim pomáhají trávit tuk z velrybích kostí.

Někteří pavouci křižáci (Argiope) jsou skuteční Picassové světa bezobratlých. Ve svých sítích vyplétají dokonalé vzory do podoby spirál a klikatých čar.

Fáze zárodečného vývoje, během níž se vytváří čelist, je jednou z nejdůležitějších v životě každého jedince, ale i v historii obratlovců. Právě tato část lebky je pro obratlovce jedinečná, právě ona dává doslova tvář každému jednotlivému organizmu. Toto téma je dnes v centru zájmu lékařů i biologů, mimo jiné také pro jeho úzkost souvislost s vrozenými...

Samičky mušek drozofil zachovávají věrnost - alespoň dočasně. Poté, co se spáří, odmítá drozofila několik dní další nápadníky a soustředí se výhradně na kladení vajíček.

Pandy velké, symbol všech ohrožených druhů živočichů, čelí i jinému nebezpečí, než pytlákům a mizení životního prostředí. Příslovečný hřebíček do rakve pro ně mohou představovat parazitičtí červi.

Jak se v přírodě daří zvířatům, která se do ní vrátila po delším pobytu v některé ze záchranných stanic? Na to se pokouší najít odpověď projekt, o kterém hovoří koordinátorka Národní sítě záchranných stanic Zdeňka Nezmeškalová. AUDIO (13:02)

Kdo by ho neznal. Alespoň jednou za život se s ním setkáme každý. Nejčastěji začátkem jara či léta, ale jinak téměř po celý rok. Pokud u vás doma létá typicky těžkopádným letem mol, nepropadejte panice. Možná se jen zatoulal od sousedů, nemusíte mít hned ve svetrech molů celou armádu!

Profesor Shoun Collin z Queenslandské školy biomedikálních věd objevil společně s kolegy z Australské Národní Univerzity a Pennsylvanské Univerzity zvířata s očima, která tvoří evoluční článek mezi zvířaty s očima ..

Čínské úřady potvrdily, že hodlají pokračovat ve vypouštění pand velkých do přírody. První v zajetí odchované zvíře při návratu do přirozeného prostředí uhynulo a program byl terčem ostré kritiky.

Australští hadi smrtonošové (Acanthophis) patří k nejjedovanějším hadům na světě. Přesto se během evoluce museli naučit značné trpělivosti.

Jak se v přírodě daří zvířatům, která se do ní vrátila po delším pobytu v některé ze záchranných stanic? Na to se pokouší najít odpověď projekt, o kterém hovoří koordinátorka Národní sítě záchranných stanic Zdeňka Nezmeškalová.

Extrémně vysoké teploty, které zřejmě budou v Austrálii čím dál častější, znamenají reálné nebezpečí pro populace místních druhů kaloňů (Pteropus).

Zombie - neboli oživlé mrtvoly - se obvykle vyskytují v béčkových filmech a rituálech voodoo. Umění, jak takovou zombie stvořit, ovšem ovládá také vosa druhu Ampulex compressa.

Rozbory mitochondriální DNA z fosilií ukazují na to, že medvědy ve střední Evropě nedecimovala doba ledová, ale že to zřejmě byla naše oblíbená kratochvíle - jejich lov.

Octomilka - v kuchyni obtížný hmyz, v biologické laboratoři nepostradatelný model. Co o ní všechno víme a co nevíme?

V Michaelově experimentu bychom se asi měli zabývat vánočními kapry, ale vybrali jsme si jinou zázračnou rybičku. V každé prodejně akvarijních rybek můžete vidět rypouna Petersového (Gnathonemus petersii). Ten je pro vědce neobyčejně zajímavý. Biologové z univerzity v Bonu tvrdí, že jeho objem mozku i mozečku je v poměru k délce těla větší než u člověka, nemá...

Tohoto typického zástupce čeledi píďalkovitých můžeme vidět od jara do léta stejně tak v lesích, jako v městských parcích.

Aleutské ostrovy tvoří asi 1900 kilometrů dlouhý řetězec ostrovů a ostrůvků na hranici mezi Beringovým mořem a Pacifikem. Zdejší podmořský život dva roky zkoumali odborníci z Aljašské univerzity ve Fairbainksu, kteří pod vodou strávili více než 300 hodin.

Nejohroženějším kytovcem světa je po vyhynutí delfínovce čínského (viz článek Čínský sladkovodní delfín vyhynul) sviňucha kalifornská (Phocoena sinus), jejíž populace se po roce 1970 dramaticky ztenčila (o více než 80 procent) a v současné době čítá přibližně 150 jedinců. Nepodaří-li se nepříznivý trend zastavit, připíšeme si podle vědců už za dva roky...

Americký hlodavec čipmank východní (Tamias striatus) se vyhýbá silnicím a k jejich překonání se nijak nehrne. Silniční komunikace tak fungují jako poměrně účinné bariéry oddělující jednotlivé populace čipmanků. Čeho se zvířata bojí?