Nedávno bylo nutné na Ruzyňském letišti vydesinfikovat letadlo, kterým letěli lidé zřejmě nakažení novým virem z jihovýchodní Asie...

Včelí jed navázaný na nanokuličky může být efektivním zabijákem nádorových buněk.

Chemik Bob Hauge z Rice University tvrdí, že se mu podařil významný pokrok v přípravě uhlíkových nanotrubiček.

Atomy tvoří základní stavení struktury hmoty a udávají jí velkou část jejích makroskopických vlastností. Zkoumat prvky a sloučeniny složené z atomů umějí vědci dávno. Jak ale vyzkoumat vlastnosti jednoho jediného atomu? S tímto problémem si dnes dokáží vědci částečně poradit s pomocí uhlíkových nanovláken.

Život pacientů s těžkými popáleninami často ohrožují bakteriální infekce. Celkem nečekanou zbraní proti nim jsou nanodiamanty s nákladem molekul inzulinu.

Uhlíková nanovlákna se běžně používají při výrobě řady materiálů. Tento materiál má však i odvrácenou tvář. Ukázalo se to při pokusech na laboratorních myších. Pokud vdechly více než 20 miligramů nanovláken, docházelo u nich k poškození plic.

Vědci zjistili, že nanočástice ledu roztají už při -180 C. Předpokládalo se, že bod tání bude nižší, „pod nulou“, ale ne o tolik. V experimentu byly zkoumány clustery o 48 nebo 118 molekulách vody.

O tzv. nanomateriálech je slyšet stále víc. Prosazují se ve zdravotnictví, stavebnictví, chemickém, automobilovém i textilním průmyslu. Neobejdou se bez nich elektronická ani optická zařízení. Využívají se dokonce při ochraně životního prostředí. Dá se říci, že nanomateriály jsou už dnes všude kolem nás. Není divu - mají totiž řadu unikátních vlastností.

Spektrum zbraní proti nebezpečným mozkovým infekcím a mikroorganismům rezistentním na antibiotika rozšířil vynález nanotechnologů ze Singapuru.

Paměť postavená na principu nanotrubiček by měla mnohonásobně překonat trvanlivost současných paměťových médií. Kolikrát se vám třeba stalo, že jste DVD disk mohli už jenom vyhodit?

Bakterie, které osidlují povrch implantátů, jsou sice odolné vůči antibiotikům, ale s nanočásticemi si zřejmě neporadí.

Ve světě nanomechanismů máme nový rekord - singapurští vědci sestrojili rekordně malé kolečko. Jeho rotační pohyb je navíc možné ovládat. Začali tak cestu ke konstrukci nanostrojů nikoliv zmenšováním, ale konstrukcí "odspoda".

Nanočastice, ktoré navrhol prof. J. Manuel Perez a jeho kolegovia na University of Central Florida, by mohli jedného dňa nájsť a ničiť nádory, čo by pacientov oslobodilo od toxickej...

Nejčastější příčinou kardiovaskulárních onemocnění jsou cévní usazeniny. Vědci a technici z UC Santa Barbara vyvinuli nanočástice (micely), které rizikové cévní plaky dokážou napadat. Zpráva o úspěšně probíhajících testech prováděných na myších vyšla ve Sborníku americké Akademie věd.

Nanotechnologie mění naše pojetí života. Krásná modrá barva křídel motýla Blue Morph není způsobena pigmenty, ale strukturou. Obor zvaný nanofotonika zkoumá lamelární struktury šupin křídel. Motýl fascinoval celé generace vědců, a to právě díky jemnému optickému inženýrství, se kterým manipuluje s fotony. Jeho oslnivá křídla hrající všemi barvami duhy jsou dnes základem trhu, který se snaží napodobit jeho krásu – ale také poskytnout důkazy o padělcích peněz nebo kreditních karet. Skutečným překvapení je však objev, jak se u motýlů mění buňky během metamorfózy z housenky na motýla. Tyto změny nejsou postupné, buněčná proměna se děje v náhlých vlnách, které jsou přerušovány nehybností a tichem. Přitom osm pump, nebo-li „srdcí“, která stále pracují i v obdobích změn, udávají rytmus v pozadí. Během proměny se každá z plochých buněk křídla stane nanofotonickou strukturou černé bílkoviny, vedoucí ke hře barev. Nové technologie přispívají nejen k tomu, že neviditelné se stane viditelným, ale také mění náš vztah k „tichu“: neslyšitelného se totiž stává slyšitelným. Interaktivní instalace Blue Morph se skládá z nanofotografií povrchu motýla a zesílených zvuků proměny housenky v motýla. Člověk sedí uprostřed místnosti a je přímo s instalací propojen. Jako by se sám stal motýlem …

Cílem analytických chemiků je detekce individuálních molekul chemických látek. K tomuto účelu výzkumníci z Ludwig-Maximilianovy univerzity v Mnichově vynalezli nový typ nano-elektromechanického systému. Pokud ho zabudují do čipu, je na světě nejdokonalejší umělý "nos".

Pokud nechtějí výrobci elektroniky v brzké budoucnosti porušit Moorův zákon, který praví, že počet tranzistorů na jednom čipu se zdvojnásobí přibližně každých 18 měsíců (i když to není právně platný nebo fyzikální zákon, je otázkou prestiže jej dodržovat), budou potřebovat nové konstrukční postupy. Ty stávající už narážejí na fyzikální limity především v oblasti nejmenších rozměrů tranzistorů.

Nanomateriály pronikají do našeho každodenního života. Lékaři však varují. Za určitých okolností mohou být nanočástice a nanovlákna nebezpečná lidskému zdraví.

Nový úspěch vědců z Marylandské univerzity by mohl znamenat konec klasickým kondenzátorům.

číst dál

Nanouhlíkové modelovanie môže byť o krok bližšie k napodobneniu funkcie ľudského mozgu. To je zámer prof. Alice Parkerovej z Univerzity Južnej Karolíny (USC) a jej výskumu syntetickej...

Vědci z MITu vyvinuli další metodu, jak složit 2D nanostruktury do požadovaného trojrozměrného tvaru. Tzv. nanoorigami nevyužívá motající se DNA a figurují v ní opravdu pouze klasické elektronické materiály, křemík, kovy apod.

Jihokorejští vědci objevili sofistikovaný způsob, jak z krve odstraňovat jedovaté ionty olova.

Zdálo by se, že na vypínači se toho už moc vymyslet nedá. Nyní ale vzniklo zařízení, ve kterém jsou elektrody v (sub-)nano velikosti a vidět je můžeme jen díky tunelovému rastrovacímu elektronovému mikroskopu. Technologicky jde o nejmenší možném řešení na bázi jednotlivých atomů. Jde o využití technologie pro kterou se razí označení MCBJ ( Mechanically Controllable Break Junction).