Před 635 milióny lety, kdy skoro celou planetu pokrýval ledový příkrov, se z klatrátů na mořském dně začal uvolňovat metan. Zpočátku pomalý proces nabral posléze na rychlosti a skončil prudkou změnou podnebí, kdy se z mrazivého světa stal svět velmi teplý. Riziko destabilizace hydrátů metanu existuje i dnes. V arktickém permafrostu a na dně šelfových moří je vázáno obrovské množství skleníkového plynu. Pokud by se dostalo atmosféry, teplota na Zemi by se zvýšila o desítky stupňů Celsia. Studii americko-australského výzkumného týmu otiskl 28. května 2008 časopis Nature.
Za náhlou změnou podnebí před 635 milióny roky může zřejmě metan
- Gnosis9
- 2. 6 2008 (06:25)