K řadě meteorologických extrémů na severní polokouli, jako byla vlna veder v Evropě roce 2003, sucho v Kalifornii v roce 2014 nebo řádění hurikánu Sandy v roce 2012, výrazně přispěl stav známý jako atmosférické blokování. Při něm dochází k přerušení zonálního směru proudění anticyklónou. Obvykle přímé směřování tryskového proudění (jet streamu) ze západu na východ se změní. Místo rovného či mírně zvlněného toku bychom viděli pomalejší a klikatící se proudy. Proudění tak dostává meridionální charakter. Vzduch z vyšších zeměpisných šířek proniká směrem k rovníku, vzduch z nižších zeměpisných šířek se pohybuje blíže k pólu. Studie zveřejněná 24. května 2018 v časopise Science poukázala na zajímavou podobnost mezi blokováním tryskového proudění a dopravními zácpami na silnicích.
Jet streamy jsou poměrně úzké pásy silného větru o rychlosti až 500 kilometrů za hodinu. V atmosféře fungují jako jakési dálnice a výrazně ovlivňují počasí. Dochází-li k přetížení jet streamu, má to dominový efekt na všechno statní.
„Blokování je velmi obtížné předpovědět, zejména proto, že neexistuje žádná přesvědčivá teorie o tom, kdy nastává a proč,“ podotkl hlavní autor studie Noboru Nakamura, profesor na katedře geofyzikálních věd univerzity v Chicagu.
Podle Nakamury lze celý problém vysvětlit pomocí podobných rovnic, jaké používají inženýři pro vypočet hustoty dopravního toku. Stejně jako je plynulost automobilové dopravy narušena, je-li snížena povolená rychlost, před křižovatkami, nebo když se více frekventovaných komunikací spojuje do jedné, při atmosférickém blokování se rychlost tryskového proudění zpomaluje při sbíhání různých vzdušných proudů, nebo v reakci na geografické podmínky, jako jsou hory nebo pobřeží.
„Ukazuje se, že tryskové proudění má svou kapacitu, stejně jako má dálnice určitou kapacitu, a dojde-li k překročení této kapacity, dochází k zablokování podobně, jako dochází k dopravním zácpám,“ vysvětlila spoluautorka studie Clare S. Y. Huang z univerzity v Chicagu.
Nový teoretický model, který Nakamura se svým týmem vytvořil, by mohl přispět k zpřesnění dlouhodobých trendů a předpovědí, jaké oblasti by mohly být postiženy extrémní meteorologickými událostmi, například suchem nebo intenzivními dešti.
„Je velmi obtížné předpovědět cokoliv, když nevíme, proč se tak děje, takže tento mechanický model by měl být velice užitečný,“ věří profesor Nakamura.
Tryskové proudění je vyvoláno rozdílem teplot v různých zeměpisných šířkách. Vědci se domnívají, že s pokračujícím oteplováním a úbytkem mořského ledu v Arktidě bude ke zpomalování a blokování tryskového proudění na severní polokouli docházet stále častěji, regionální rozdíly však mohou být značné. Nad Tichým oceánem by se frekvence blokování mohla v příštích desetiletích snižovat. Ovšem nad Severní Amerikou, Atlantikem a Evropou bude takových epizod pravděpodobně přibývat.
Typické schéma atmosférického blokování v Pacifiku. Vloženo z Gfycat.
Zdroje: Science, University of Chicago, Independent, UPI.com, Science Alert, Gfycat, IOP Science
Další články v rubrice: