feed info

9,523 článků z OSEL.cz

Hvězda, která zmizela: Vědci pozorovali selhání supernovy

Extrémně zářivá hvězda M31-2014-DS1 z Galaxie v Andromedě najednou prakticky zhasla. Jen tak. Bez ohňostroje, který by otřásl blízkým vesmírem. Teď je patrná jen v oblasti infračerveného záření středních vlnových délek. Nejspíš jsme se stali svědky selhání supernovy a zhroucení hvězdy do černé díry.

Nová baterie nikl-železo využívá zapomenutý design Thomase Edisona

Thomas Edison kdysi dávno vymyslel NiFe baterie, které ale nebyly příliš konkurenceschopné. Mezinárodní výzkumný tým postavil verzi 2.0 těchto baterií pro 21. století, založenou na jednoduchých nanotechnologiích. Na kapacitu lithium-iontových baterií sice stále nemají, ale mohly by se uplatnit třeba v solárních systémech.

Potřebujeme pozemskou astronomii? – 1. díl

Potřebujeme i dnes pozemskou astronomii? Vždyť přece v době, kdy již dokážeme dostat do kosmického prostoru i poměrně velké náklady a tím pádem i velké astronomické observatoře, není pozemní astronomie nutná, ani potřebná. Aspoň to by si tedy mohl ledaskdo myslet. Dokonce jsem už viděl i návrh, kdy bylo jednomu ze stěžujících si astronomů doporučeno se obrátit na...


Čtvrtek 12. února 2026


Kvantová fyzika a poznání vesmíru

Loňský rok byl vyhlášen rokem kvantové fyziky. Tato teorie spolu se speciální teorií relativity umožnila popsat nejen mikrosvět, ale také studovat vlastnosti a vývoj vesmírných objektů i v extrémních vzdálenostech. Bez ní by se nedal vybudovat realistický kosmologický model. Podívejme se na některé oblasti uplatnění kvantové fyziky při našem poznávání vesmíru.

Nové časové krystaly jsou z polystyrenu a levitují na zvukových vlnách

Fyzici New York University postavili kouzelně jednoduchý časový krystal z polystyrenových kuliček a zařízení pro levitaci na zvukových vlnách. Kuličky se vznášejí na zvukových vlnách a navzájem interagují díky rozptýlenému zvuku. Výsledkem je, že ignorují zákon akce a reakce. Pohybují se nerecipročně.


Středa 11. února 2026


Děsuplný tyrannoroter byl osudovou hrozbou pro… vegetaci

V dramatické zóně přílivu v Novém Skotsku vykopali pozoruhodného tvora, který podle nalezené lebky nejspíš byl jedním z nejstarších býložravých obratlovců. Tyrannoroter heberti byl v takovém případě před asi 307 miliony let odvážným průkopníkem strategie, která nám dneska přijde úplně všední.


Úterý 10. února 2026


Podmořský dron Lamprey se vozí na spřátelených plavidlech

Společnost Lockheed Martin se vytasila s pozoruhodným podmořským bojovým dronem, který rafinovaně využívá strategii lodivodů a podobných ryb. Dokáže se zachytit na spřátelených lodích a ponorkách a nechává se vozit, aby šetřil energii. Hejna dronů Lamprey by mohla monitorovat a bránit podmořskou infrastrukturu.

Záhada Malých červených teček: Jsou to černé díry přímého kolapsu?

Malé červené tečky, které Webbův dalekohled pozoruje pár set milionů let po Velkém třesku, by podle nových simulací mohly být čerstvé černé díry přímého kolapsu, které se zrodily přímým zhroucením mračen chladného vodíku. Pokud to sedí, byl by to velký průlom v chápání vývoje raného vesmíru.


Pondělí 9. února 2026


Chandra 25 let v kosmickém prostoru

Rentgenový teleskop Chandra je jedním z nejdůležitějších kosmických dalekohledů minulosti i současností. Na svém kontě má celou řadu důležitých fyzikálních a astronomických objevů, i množství velmi povedených fotografií.

Jaderná fúze - nová strategická technologie

Jaderná fúze se stává strategickou energetickou technologií s dopady na energetickou bezpečnost, klimatickou politiku a průmyslovou konkurenceschopnost vyspělých zemí. Spuštění prvních fúzních elektráren je novou globální politickou prioritou.

Mimozemské svítilky prošly evolučními inkubátory v čínských megapolích

Původně čínská svítilka Lycorma delicatula se ve 21. století stala invazním druhem. Lavinovitě se šíří v Jižní Koreji, Japonsku a od roku 2014 i ve Spojených státech. Bizarně vyhlížející hmyz, který ohrožuje celou řadu pěstovaných plodin, prošel tvrdým přírodním výběrem v čínských městech a do světa vyrazil s úspěšnými adaptacemi.

Zahrada Epikúrova

Život je příjemný! Jsme doma tady na světě, tak si toho máme užít. Ovšem kultivovaně, aby se příjemnost neobrátila v nepříjemnosti, což vyžaduje nečekanou míru askeze. K tomu zjednodušený a problematický atomismus, který přesto sehrál v dějinách vědy pozitivní roli.


Neděle 8. února 2026


Neuvěřitelný fotonický Isingův počítač šlape jako hodinky

Představte si počítač s jednoduchými fotonickými komponentami, který pracuje podle sto let starého matematického modelu ferromagnetismu, mapuje optimalizační problémy na síť navzájem propojených „spinů“ a počítá tak, že hledá stav s minimální energií. Fotonický Isingův počítač je jako zjevení.

V Číně připojili k síti první 20MW větrnou turbínu na světě

V Číně roste jeden větrník za druhým. Čínská státní korporace Three Gorges Corporation připojila ke síti 20MW turbínu, která by měla být první v komerčním provozu na světě. Rotor o průměru 300 metrů se točí ve výšce 174 metrů nad mořskou hladinou, asi 30 kilometrů od pobřeží. Jak dlouho asi tenhle rekord vydrží?


Sobota 7. února 2026


Pozor, pálí! Bolestivé soužití s ohněm tvarovalo evoluci našeho druhu

Většina živočichů se ohně bojí. Prchají před ním. Lidé si asi tak před milionem let a možná ještě podstatně dříve přinesli oheň domů. Je to fajn pomocník, ale dovede ošklivě popálit. Podle nového výzkumu jsme od té doby vystavení popáleninovému přírodnímu výběru, který přizpůsobuje naše hojení ran a imunitní systém.


Pátek 6. února 2026


Euclid

Evropský teleskop Euclid, součást střední třídy průzkumných misí Evropské kosmické agentury odstartoval do kosmického prostoru v roce 2023. Jeho hlavním úkolem je prozkoumat dominantní, avšak dosud velmi tajemné temné složky našeho vesmíru, tedy temnou hmotu a temnou energii a dále zpřesnit některé klíčové kosmologické parametry. Těšit se můžeme na celou řadu...


Čtvrtek 5. února 2026



Středa 4. února 2026


Detekovali jsme explozi černé díry? Pokud ano, je to průlom!

V roce 2023 přilétlo do podmořského experimentu KM3NeT neutrino s energií 100 PeV, která byla považovaná ze nemožnou. Žádný známý zdroj ve vesmíru by tohle nedokázal. Tým fyziků Umass Amherst navrhuje, že by takto šílené neutrino mohla generovat kvazi-extremální primordiální černá díra. Mají-li pravdu, otřese se celá fyzika.