Houfnice RCH 155 konsorcia KNDS a Rheinmetal působí poněkud komicky. Ve skutečnosti ale klame tělem. Je to výkonný dálkově ovládaný dělostřelecký systém na obratném obrněnci Boxer, ideální pro taktiku „vystřel a zmiz.“ Stihne vystřelit až 9 ran a do 30 sekund zmizet, nemluvě o tom, že střílí za jízdy a přesunuje se normálně po silnici.

Polykleitos byl významný inovativní sochař, působil v 5. století před n. l., k tomu také teoretik estetiky. Prostě ta nejklasičtější řecká klasika. Stanovil harmonické číselné poměry velikostí jednotlivých části těla, ale diskuze o tom, jak to myslel, je stále otevřená.

Kdykoliv se do lidského těla dostane nějaký potměšilý patogen nebo třeba cizorodá látka, zasahují proti nim buňky, jejichž historie sahá (přinejmenším) do doby před Zemí Sněhovou koulí. Mají k dispozici starobylé genetické mechanismy, které zdědily od tehdejších jednobuněčných organismů v příšeří starohorního oceánu.

Střechy se solárními panely jsou fajn, ale co využít i stěny budov? Nové ultratenké a do jisté míry průhledné perovskitové solární články týmu NTU Singapore, asi 10 000krát tenčí než lidský vlas a vyráběné tepelným napařováním nabízejí široké možnosti uplatnění. Mohlo by to nakopnout solární energetiku ve městech.

MEG generuje elektřinu z jindy pro elektroniku spíše problematické vlhkosti, ať už ve vzduchu nebo na lidské pokožce. Zařízení je vyrobeno z materiálů, které jsou v podstatě poživatelné, včetně želatiny, kuchyňské soli a aktivního uhlíku. Po použití můžete tenhle generátor rozpustit ve vodě a recyklovat nebo zakopat a zapomenout.

…aneb Skutečný účel ikonického spinosauřího hřebene

Jaderné exploze vypaří všechno ve svém blízkém okolí. Když kvílející hmota začne chladnout, kondenzuje na částice jaderného spadu. Tento proces je významný pro pochopení důsledků jaderných explozí, ale stále mu moc nerozumíme. V laboratořích LLNL ho zkoumají pomocí plazmatického průtokového reaktoru.

Einsteinova obecná relativita připouští, že za určitých okolností se může časoprostor uspořádat do pravidelné struktury, časoprostorového krystalu. Ten se buď zase rozpadne na obyčejný časoprostor anebo se změní na černou minidíru. Vědcům se to mnohaletém úsilí konečně povedlo matematicky popsat.

Je na Marsu život? Pokud ano, pak nejspíš ten pozemský, protože ho tam dovezly „špinavé“ kosmické sondy a po povrchu rudé planety ho pak rozvezlo vozítko Perserverance.

„If you're not careful and you noclip out of reality in the wrong areas, you'll end up in the Backrooms, where it's nothing but the stink of old moist carpet, the madness of mono-yellow, the endless background noise of fluorescent lights at maximum hum-buzz…“ S výzkumem online temné turistiky liminálních prostorů se ztrácíte v místech, která v naší realitě neexistují.

V moři je spousta energie, ale těžit ji není snadné. Španělská společnost IDOM vyvíjí konvertor energie vln, který se jako veliký válec pohupuje na vlnách. V současné době testují u pobřeží Biskajského zálivu prototyp MARMOK-A-5 o celkové výšce 42 metrů a výkonu asi 30 kW

Elektrony v elektronice už melou z posledního. Kvazičástice exciton-polaritony spojují výhodné vlastnosti záření a hmoty, což je předurčuje pro fotonické čipy. S nimi by bylo možné snížit ohromnou spotřebu rozsáhlých AI systémů a pokročit ke kvantovým počítačům, které by byly integrované na čipech.

Pokud vám nadpis článku nedává smysl, tak vězte, že jde jen o kumulaci slov, která v naší době proměnila své významy. Užíváme je jinak než v dávnějších generacích. Teď se nad tím nebudeme rozčilovat, ale podíváme se, kdy tím vznikají nedorozumění. Většinou v kontextech, které si koledují o kolizi s dřívějšími významy, ty je tudíž radno znát.

…aneb Co se stalo před 183 miliony let

Vědečtí nekromanti Colossal Biosciences usilují o vzkříšení vyhynulých druhů, včetně ptáků jako je ikonický novozélandský moa Dinornis robustus. V případě takto gigantických ptáků by pro vývoj zárodků a vylíhnutí mláďat potřebovali umělé vejce, které už teď mají k dispozici. Kdy se asi dočkáme ptáka moa?

Společnost DG Industry, která je součástí obranného technologického klastru Brave1, vyvinula první ukrajinskou klouzavou pumu „Vyrivniuvach.“ S 250kilogramovou hlavicí může ničit hodnotné cíle ve vzdálenosti desítek kilometrů, aniž by se letoun, který ji vypustil, vystavil nejhustší cloně protiletecké obrany. Je to posun ve schopnosti úderu na větší vzdálenost i v...

Přímo in flagranti přistihli pravěké lidi čínští genetici a zatepla to na ně „práskli“ ve vědeckém časopise Nature.

Výzkumný tým Penn State si rád hraje s lepicí páskou. Vyvinuli mechanismus, díky němuž je možné na lepicí pásku ukládat informaci, aniž by to vyžadovalo elektřinu a bylo to zranitelné jako dnešní elektronické počítače. V jednoduchém systému to funguje pěkně a je s tím možné provádět mechanické výpočty. Čím nás lepicí páska překvapí příště?

Atmosféra je plná oxidu uhličitého, proč toho nevyužít? Tým korejského institutu KRICT vyvinul novou metodu hydrogenace oxidu uhličitého v jediném kroku na uhlovodíky, jako je benzín nebo solventní nafta. Je to jednodušší a méně energeticky náročné než dosavadní postup s Fischerovou-Tropschovou syntézou.

Jaderný test Trinity provětral geologii pozoruhodnými objevy. V roce 2021 byl v materiálu z této exploze, příhodně nazvaném trinitit odhalený kvazikrystal, k němuž se nedávno přidal klatrát doposud neznámého typu. Ve svých klíckách, typických pro klatráty, drží atomy vápníku.

Měď si užila v elektrické kabeláži spoustu zábavy po dlouhé desítky let. Její éra se ale možná chýlí ke konci. Španělští materiáloví vědci nadopovali vlákna z uhlíkových nanotrubiček tetrachlorohlinitanovým aniontem, čímž značně zvýšili jejich elektrickou vodivost. Kabeláž pro elektromobily, letadla, drony nebo třeba nadzemní elektrická vedení už asi...

…aneb Představení sauropoda rodu Omeisaurus

„Důrazně žádáme všechny uživatele, aby robota nijak nebezpečně neupravovali ani nepoužívali riskantním způsobem.“ S tímhle slibným sloganem jde na trh půltunový mecha bot GD01 čínských Unitree. Můžete si ho pořídit za 650 tisíc dolarů, vlézt do něj a dělat všechny ty mecha věci.

Prostředí je plné odpadních dusičnanů, které buď škodí anebo se s velkými náklady odstraňují. Přitom je to ohromný zdroj dusíku, který by bylo možné využít. Nový superkatalyzátor založený na nanozymu ze dvou atomů mědi přeměňuje odpadní dusičnany na amoniak. Časem by mohl proměnit výrobu hnojiv.