Parazitické hlístice strunice mistrně manipulují škvory obecné a donutí je jít se utopit, což nedělají kvůli nějakému hlísticovému sadismu, ale kvůli rozmnožování. Vědci teď jdou po genetických mechanismech těchto mrazivých a současně fascinujících manipulací, které nakonec dostanou škvora pod vodu.

V roce 2026 uplynulo 130 let od objevu radioaktivity a začátku jaderné éry, zároveň máme půlkulatá a kulatá výročí několika jaderných havárií. Je tak zajímavé se podívat na historii změn pohledu společnosti na radioaktivitu i přístupu k jejímu využití. Využijeme to také k připomenutí několika zajímavých seriálů a filmů z nedávných let o této tématice.

Expert na AI Jacob Coxon odešel z Antropicu a vyjádřil obavy by se AI systémy mohly vymknout kontrole a zničit lidstvo. Rozpoutal tím nejnovější vlnu strachu a odporu vůči AI. Šéfové AI firem vzápětí vyzvali ke zpomalení vývoje AI. Nakolik jsou podobné obavy reálné?

Geofyzikální průzkum naznačil, kde by se mohla nacházet dlouho marně hledaná hrobka slavné Nefertiti.

Fitness příznivci by určitě uvítali, kdyby se jim při cvičení podařilo zvládnout více opakování, aniž by se zvýšil pocit únavy. A co teprve, kdyby jim k tomu stačilo tak málo, jako je přičichnutí k tabulce čokolády.

Čínští materiáloví vědci vymysleli novou alotropickou formu boru s velmi nevšední porézní otevřenou strukturou. Imma-B60 je pěkně plastická a vzhledem k velice úzkému zakázanému pásu vede velmi dobře elektrický proud. Takový bor by se mohl uplatnit daleko za hranicemi jeho tradičního využití v polovodičích.

Čínská Tianmushan Laboratory staví novu etapu technologického demonstrátoru TMS-10 s technologií pro omezení sonického třesku (low-boom), který otevírá cestu k nové generaci nadzvukových dopravních letadel. Demonstrátor je teprve v rané fázi vývoje. Ještě to potrvá, ale, jak je vidět, na nic nečeká.

Musí být učení námaha? Nemůže ho nahradit zábava? Jak jsou na tom naši blízcí živočišní příbuzní? Co napovídá „škola života“ malých orangutanů?

V singapurském Centru pro kvantové technologie (CQT) postavili rekordní atomové hodiny. Využívají kladně nabitý iont lutecia a měří s přesností na úrovni triliontin sekundy. S takovými hodinami si fyzika troufne zase o něco hlouběji a Mezinárodní úřad pro míry a váhy s nimi nejspíš zpřesní definici sekundy.

Do jaké míry je možné zredukovat mechanický systém, aby ještě mohl fungovat jako počítač. Duo matematiků to dokázalo s jedinou biliárovou koulí, která se odráží mezi biliárovými mantinely, jejichž tvar je vlastně program tohoto extrémně minimalistického počítače. Alan Turing by měl jistě radost.

Pokud funguje bránový model se skrytou temnou dimenzí a pokud vznikly primordiální černé díry, mohly by být všechny, co byly dostatečně malé, ve skutečnosti pětidimenzionální. To by zásadně ovlivnilo jejich vypařování, takže by mohly přežít od počátku vesmíru snad až do dnešní doby. Pokud ano, už možná máme stopu!

Fyzici postavili kvantový simulátor se 13 uvězněnými ionty a pozorovali s jeho pomocí fascinující jev „přetržení struny“ čili násilné oddělení kvarků, při němž se může uvolnit tolik energie, že z okolní nicoty vyskakují dvojice částic a antičástic jako čertíci z krabičky. Je to příležitost, jak podobné jevy studovat bez vytvoření extrémních podmínek.

Co kdyby yellowstonský supervulkán skutečně vybuchl se vší parádou? Dvojice expertů sestavila časovou osu, od prvních varovných otřesů přes kolaps infrastruktury a globální ochlazení až po svět milion let po katastrofě. Následující scénář je myšlenkovým experimentem založeným na datech o sopkách, katastrofách.

Výzkum myších embryí zpochybňuje dosavadní představy vývoji mozku. Zřejmě máme dvě populace zárodečných buněk, které vyrobí dvě části mozku, a přitom se spolu nemísí, přičemž to platí přinejmenším k polostrunatcům. Jako bonus se vědcům povedlo z kmenových buněk vypěstovat neurony zadního mozku, což je samo o sobě naprostá pecka!

…aneb Další „novinka“, kterou známe už několik desetiletí

Společnost Swarm Aero staví podivuhodný dron pojmenovaný podle tryskové želvy, který má dva trupy a mezi nimi centrální turbovrtulový motor. Gamera by měla být expertem na dálkové údery, až do vzdálenosti kolem 16 700 kilometrů. Také by měla být levná, i když levný v tomto případě znamená kolem 10 milionů dolarů.

Toto obří muzeum je jednoznačně první volbou pro seznámení se s památkami řecké antiky i některých dalších kultur z většiny území Řecka. Tak velké a rozmanité sbírky lze v jednom článku představit pouze předběžně, symbolicky řečeno od šperků z Tróje po mechanismus z Antikythéry.

Vesmír by měl bzučet jako rušný úl plný civilizací. Tak proč je zticha? Nová simulace tisíce let od současnosti nabízí pozoruhodné vysvětlení. Kolaps technologické civilizace nemusí být navždy. Mohou se opakovaně hroutit, pak zase obnovovat a dlouhá období po nás zůstávají prakticky neviditelné.

Data z detektorů ATLAS a CMS na srážeči LHC v CERNu ukazují, že Z bosony, které zprostředkovávají slabou jadernou sílu jsou po svém vzniku ve srážkách kvantově provázané. Mohlo by to přispět k lepšímu pochopení téhle základní fyzikální interakci a jejímu chování při extrémně vysokých energiích.

Dá se přehlédnout 1000 proteinů důležitých pro funkce mozku? Pokud jsou dost malé, pak ano. Co má vlastně v naší hlavě na starosti „temná hmota“ proteomu?

Fyzikům dlouho unikaly kvantové skoky fononů, i když byly předpovězeny už od počátku 20. století. Nakonec uspěl tým, který vedl Amir Safavi-Naeini ze Stanfordu, který s kolegy pozoroval v reálném čase kvantové skoky zvuku v mechanickém rezonátoru, odečítané propojeným supravodivým qubitem.

Jak se zdá, oxid uhličitý nemusí být jen nechtěný plynem, který se snažíme dostat z atmosféry. Tým Yale University ho dokázal s využitím plazmatu a elektřiny přimět k produkci užitečných chemických látek, včetně složitějších produktů, jako je metanol nebo butan. Stane se z oxidu uhličitého zajímavá surovina?

Bioinženýři ze Stanfordu udělali laboratorní myši bez většiny buněk mozkové kůry i hipokampu. Do části z nich pak vložili lidské kmenové buňky a nechali je, aby vyplnily prázdné místo. Povedlo se a vznikly myši s xenokortexem, které mají téměř polovinu objemu mozku z funkčně zapojených lidských buněk. Podivuhodné také bylo, že myši bez velkých částí mozku...

O programech, buňkách a rojích agentů