- ČT24 - Věda
- 8. 10. 13:05
Pozoruhodný exemplář osminohého členovce popsali biologové v Thajsku. Nově objevený druh, pod který spadá, má přitom celou řadu zajímavých a netypických vlastností.
Pozoruhodný exemplář osminohého členovce popsali biologové v Thajsku. Nově objevený druh, pod který spadá, má přitom celou řadu zajímavých a netypických vlastností.
Švédská královská akademie ve Stockholmu oznámila, že letošním nositelem Nobelovy ceny za chemii se stali Susumu Kitagawa, Richard Robson a Omar M. Yaghi. Vytvořili molekulární struktury, které lze využít k získávání vody z pouštního vzduchu, zachycování oxidu uhličitého, skladování toxických plynů nebo katalýze chemických reakcí.
Ženy jsou geneticky náchylnější k depresivním poruchám než muži, zjistili australští vědci na základě nové studie, která by mohla změnit způsob léčby této nemoci.
Švábi sice patří mezi ta nejodolnější zvířata na Zemi, ani oni by ale podle expertů na radiaci a životní prostředí nepřežili jaderné katastrofy typu výbuchu atomové bomby nebo nehody v jaderné elektrárně.
Revoluce požírá své děti – a v Československu s tím začala počátkem 50. let. Z Moskvy sílil tlak na hledání vnitřních nepřátel v komunistické straně, a i když by žádní neexistovali, země pod sovětskou nadvládou si je tehdy měly „vyrobit“. Po éře vykonstruovaných procesů se skutečnými názorovými oponenty, jako byla například Milada Horáková, přišlo...
Úterý 7. října 2025
Mezinárodní spolupráce přinesla nový nadějný přípravek, který by mohl v budoucnu pomoci s bojem proti pandemii Alzheimerovy choroby. Zatím sice jen u myší, podle vědců ale nic nebrání tomu, aby lék fungoval i u lidí.
Podle nového výzkumu letos vyrobily poprvé větrné, vodní a solární elektrárny víc elektřiny než elektrárny uhelné. Podle expertů jde o bod zlomu, kdy už budou tyto obnovitelné zdroje uhlí překonávat pořád.
Švédská Královská akademie věd ve Stockholmu oznámila jména letošních nositelů Nobelovy ceny za fyziku. Stali se jimi John Clarke, Michel H. Devoret a John M. Martinis za to, jak zásadním způsobem posunuli hranice poznání kvantové fyziky.
Slovo meliorace nemá v Česku dobrou pověst. Na odvodnění zemědělské půdy není v principu nic špatného, úspěšně to dělala většina starověkých civilizací. Hlavní příčina tuzemského stigmatu leží v padesátých letech, kdy se komunistický režim pokusil zkrotit živly způsobem, jehož následky nese společnost dodnes.
Pondělí 6. října 2025
Když se v nějaké oblasti zakáže rybaření pomocí takzvaných vlečných sítí, tak to znamená, že toto místo dostane novou naději. Sice to trvá celé roky, ale podle analýzy švédských vědců se tam život nakonec vrací.
Vědci našli doposud nevytěžený zdroj archeologických a historických informací. Jsou jím hnízda dravých ptáků, kteří žijí vysoko ve skalách a nosí si do nich kořist.
Obří planetu, která přitahuje více hmoty ze svého okolí než jakékoliv jiné známé těleso ve vesmíru, pozorovali vědci pomocí obřího teleskopu v Jižní Americe.
Švédský Karolínský institut oznámil, že letošní Nobelovu cenu za fyziologii a lékařství získali tři vědci za své objevy týkající se takzvané periferní imunitní tolerance.
Chobotnice nepoužívají všech osm chapadel stejně, ale některá z nich upřednostňují pro určité činnosti. Tvrdí to výzkumný tým pod vedením mořské bioložky Chelsea Benniceové z univerzity v Boca Raton. Výsledky výzkumu zveřejnil odborný časopis Scientific Reports.
Z hrdinů národa třídní nepřátelé – takový osud potkal 11 československých hokejistů, kteří v roce 1949 přivezli zlaté medaile z mistrovství světa. Národ je miloval, prezident Gottwald a další komunisté jim posílali blahopřejné telegramy. Uběhlo pouhých 386 dní a z těchto oslavovaných sportovců se stali zatčení zrádci režimu, kteří měli ve vykonstruovaném...
Neděle 5. října 2025
Lidé se bojí vlků víc než většiny jiných zvířat. Ale nové studie ukazují, že tito predátoři se člověka obávají ještě mnohem více.
Sobota 4. října 2025
Vesmír má před sebou méně času, než ukazovaly starší modely, tvrdí nově vydaná studie. Její autoři se pokusili odhadnout, jak a kdy vesmír skončí na základě dat o takzvané temné energii.
Pátek 3. října 2025
Jak nakrmíme rostoucí populaci, která se blíží deseti miliardám? A jak spojit zdravou výživu s tím, aby získávání této potravy neškodilo přírodě? To jsou klíčové otázky pro budoucnost všech. Odpovědi na ně se pokusila najít rozsáhlá zpráva EAT-Lancet, která navázala na vlivnou studii z roku 2019.
Příčiny úmrtí delfínů na plážích, kde z neznámých důvodů uváznou, vědci řeší už celé roky. Zatím marně: hypotéz je sice spousta – od úmyslné sebevraždy přes vliv sonarů vojenských ponorek až po sluneční bouře –, stále ale chybí přesvědčivé důkazy. Teď mořští biologové přišli s novou možností.
Na Evropu přichází bouře, která vznikla z pozůstatků hurikánu. Ovlivní počasí na velké části kontinentu, nejvíc se její dopady projeví ve Velké Británii.
Švýcarské ledovce se letos potýkají s obrovskou mírou tání, kvůli dopadům globálního oteplování ztratily tři procenta svého objemu, uvedla glaciologická síť GLAMOS, která sleduje ubývání ledovců ve švýcarských Alpách. Jedná se podle ní o čtvrtý nejvyšší roční úbytek v historii měření. Za posledních deset let se ledovce v nejvyšším evropském pohoří...
Čtvrtek 2. října 2025
Nová analýza prastaré lebky zpochybňuje dosavadní úvahy o původu lidského druhu. Pokud se potvrdí, znamenalo by to, že vznikl výrazně dříve, než ukazovaly doposud dostupné důkazy.
Čím propojenější a komplexnější je digitální svět, tím snadněji ohrozitelným se stává, tvrdí kanadský vědec Dean Curran, který se na systémovou zranitelnost kyberprostoru specializuje. Umělá inteligence podle něj rozsah této hrozby jen zvyšuje.
O amazonském deštném pralese se často mluví jako o „zelených plících planety“. Je to ale zkreslení: většinu kyslíku totiž tvoří organismy v oceánech, ne stromy. Vědce proto zajímá, jak reagují na rychlé změny klimatu, které se v současnosti odehrávají. Nový výzkum odhaluje, že některé druhy budou mít problémy.
Různé lidské kultury a civilizace se od sebe zásadně liší. Ale v některých oblastech se naopak nápadně podobají: například se po celém světě ženy v průměru dožívají vyššího věku než muži. Ale jak je to možné a čím je to dané? To je pro vědce z různých oborů záhada už desítky let.