Turboelektrický adaptivní pohon startupu Astro Mechanica může fungovat ve třech různých režimech, které zajistí efektivní a úsporný provoz při 1. pojíždění po ranveji a letu podzvukovou rychlostí, 2. překročení hranice rychlosti zvuku a 3. vysokorychlostním letu až přes Mach 3.

Veletrh China International Aviation & Aerospace Exhibition 2024 je přehlídkou rozmanitých vojenských technologií. Podstatná část z nich přitom souvisí s drony a s obranou proti nim. CSGC a Norinco překvapili masivním mikrovlnným bojovým systémem, instalovaným na nákladním vozidle 8x8 Shacman SX2400/2500.

Jednoduchý a hravý experiment Little Earth simuluje procesy, které probíhají hluboko pod zemským povrchem a souvisejí s vytvářením zemského magnetického pole, pomocí rotující nádrže s kyselinou sírovou uvnitř silného magnetického pole. Fyzici pomocí skleněných kuliček a laserů sledovali proudění hmoty.

Převoz antihmoty je možná ta největší noční můra logistiky, jakou si lze v dnešní době představit. Fyzici ale chtějí vozit antihmotu po celé Evropě. Vyvinuli si mobilní past na antihmotu BASE-STEP, se kterou v úvodním experimentu úspěšně převezli 70 volně poletujících protonů. Antihmota přijde na řadu příští rok.

…aneb Představuje se Staurikosaurus

V posledních týdnech se v médiích objevily zprávy o potenciálních jaderných záměrech Ukrajiny [1,2,3]. Ukrajina byla zavázána zbavit se všech Sovětských jaderných hlavic výměnou za územní integritu v rámci Budapešťského memoranda, to však zjevně dnes již neplatí. Krom Budapešťského memoranda je Ukrajina i signatářem smlouvy o nešíření jaderných zbraní [4]. Na...

Fascinující objev při výzkumu na myších prozradil, že se astrocyty, bohatě větvené neuroglie, považované za čistě podpůrné buňky, aktivně podílejí na tvorbě paměti. Hrají zásadní roli při ukládání vzpomínek i při jejich vyvolávání. Vše nasvědčuje tomu, že astrocyty jsou aktivní součástí operačního biosystému našeho mozku.

Fyzici nadšeně zkoumají nedávno pozorované suprapevné látky (supersolids), které je možné vytvořit v ultrachladných dipolárních kvantových plynech. Teď v suprapevné látce pozorovali kvantové víry (quantum vortices), které vznikají jako součást reakce systému na rotaci. Něco takového bylo donedávna považováno za nesmírně obtížné.

Demonstrační letoun MIRA II, který vzlétl z Peneemünde, zažehl za letu experimentální lineární pohon aerospike AS-1 LOX. Motor běžel 3 sekundy a stal se prvním motorem tohoto typu, který doopravdy poháněl letoun během letu. Po sérii testů by měl přijít na řadu o něco větší demonstrátor Nova a pak již kosmoplán Aurora, k němuž společnost Polaris směřuje.

Cesta živlů od kořenů k prvkům začíná romanticky, přestože šlo o jeden z prvních pokusů o reduktivní výklad přírodního dění. Živly jakožto kořeny všeho u Empedokla, pak živly jakožto prvky u Aristotela. A taky kvintesence. Hippokratés se bez živlů ještě obešel (navzdory převažující populární verzi), zato alchymisté je často pěstují, až Boyle zavede...

…aneb Kdo se (nejen) schová, vyhraje

Speciální teorie relativity přináší řadu zajímavých jevů, nad kterými zůstává rozum stát. Fyzik Alessio Zaccone nabízí relativistickou teorii viskozity a navrhuje, že ke klasické kontrakci délky a dilataci času můžeme přidat zhušťování kapalin. Má to zajímavé důsledky pro výzkum relativistického plazmatu v astrofyzice a fyzice vysokých energií.

Dubaj ve Spojených arabských emirátech dostane do své sbírky další pozoruhodný mrakodrap. Muraba Veil bude mít výšku 380 metrů, ale široký bude pouze na jediný apartmán. Stavba, která snoubí luxus s tradičními arabskými prvky nabídne nerušený výhled na celou Dubaj.

Izraelsko australský tým zkoumající mechanismus tepelné stratifikace v Galilejském jezeře, nabídl alternativu události popsané v Bibli jako množení chlebů.

Webbův dalekohled vystopoval supermasivní černou díru LID-568 ve vesmíru starém asi 1,5 miliardy let. Je to sice lehká supermasivní černá díra s hmotou „pouze“ asi 7,2 milionů Sluncí, ale hmotu požírá tak intenzivně, že u toho mnohonásobně překračuje Eddingtonův limit.

Rafinovaný výzkumu demografického vzorku Američanů, kteří si mysleli, že se podílejí na zkoumání paměti a komunikace, odhalil, že lidé bez ohledu na politický světonázor, vzdělání nebo schopnost uvažovat velmi výrazně politicky filtrují zprávy, které se k nim dostanou. Nejhorší jsou ti, kteří považují sami sebe za nejvíce objektivní.

Japonští buněční inženýři si zkusili frankensteinovský experiment a vytvořili fotosyntetického křečka, prozatím na úrovni buněčné kultury. Smíchali buňky křečka s chloroplasty ruduchy a vytvořili buněčné chiméry. Žily a rostly, lépe než obyčejné buňky, což bude voda na mlýn tvůrcům syntetických buněk a tkání.

Polská společnost PIT-Radwar vyvíjí vysoce mobilní protiletecký systém SA-35 s automatickým kanónem ráže 35 mm, který zajišťuje obranu krátkého dosahu proti letounům, vrtulníkům, střelám s plochou dráhou letu a rozmanitým dronům. Velmi účinný je i proti malým a levným sebevražedným dronům, s nimiž mají konvenční protiletecké systémy velký problém.

Podle Věty o nekonečné opici by blíže neurčený počet primátů na psacích strojích za nekonečně dlouhou dobu náhodně naťukal „skoro jistě“ každý možný text nekonečně mnohokrát. V konečných dimenzích by to trvalo zoufale dlouhou dobu, pokud by to ovšem nebyl primát vyzbrojený selekčním algoritmem, který projede pravděpodobností jako nůž máslem.

Kvantové kočky jsou jako z cukru. Jen lehce zaprší a rozpustí se. Stav superpozice, v němž se kvantové kočky nacházejí, je obvykle velmi křehký. Čínští fyzici ale nedávno dokázali, že ho lze udržet po experimentálně velmi dlouhou dobu. Jejich kočky z atomů ytterbia-173 žily 1 400 sekund.

Supertěžké prvky, které dnes částicoví fyzici s vypětím všech sil tvoří na výkonných urychlovačích, mívají směšně krátký poločas rozpadu. Vědci nicméně věří, že o něco dál v neprobádaných vodách periodické tabulky čeká ostrov stability, tedy supertěžké prvky, jejichž atomy vydrží o něco déle.

…aneb Další střípky do mozaiky masového vymírání K-Pg

Někteří filosofové rádi myslí principiálně. Problém je už s tím, co má být oním kýženým principem. Ještě větší problém je s diskuzí, co je počátkem či principem kosmu. Začal s ní asi Aristotelés a připsal tenhle problém všem předsokratikům. Je „počátkem“ voda, vzduch nebo oheň? Nebo něco jiného? Nejspíš to mysleli úplně jinak. Mezi tím taky o...

Megahejno huňáčků v Barentsonově moři se setkalo s osudem v podobě megahejna hladových a motivovaných tresek. Během pár hodin tresky spolykaly 10,5 milionů huňáčků. Byl to největší predační akt, s nímž se vědci, vyzbrojení systémem pro dálkový průzkum oceánu, doposud setkali.