Paleontologům se podařilo objevit kosterní pozůstatky tvora, který žil v době, z níž až doposud chyběly fosilní doklady. V odborném časopisu Nature Communications vědci popsali, že se jednalo o zástupce vymřelého podřádu Gorgonopsia, který po Zemi chodil před 270 až 280 miliony lety – tedy ještě před tím, než se stali dominantním druhem dinosauři.

Drogy pomáhaly válečníkům v boji – setřást ze sebe strach, necítit bolest, zabíjet jiné lidi. Polští archeologové teď oznámili, že objevili první náznaky toho, že je takto využívali i germánští bojovníci, kteří se postavili římským legiím.

Dlouhé roky byly symbolem českých Vánoc pohlednice Josefa Lady. Děti i dospělí na nich tráví Štědrý den v závějích sněhu, vánicích a někdy také bruslí nebo se koulují. Jenže růst teplot způsobil, že na většině území Česka je takové prožití Vánoc už velmi nepravděpodobné.

Stačila jedna studie, aby se zvedla vlna zájmu o přípravek hydroxychlorochin. Ten se měl stát na počátku pandemie téměř zázračným lékem proti covidu – jenže po něm zbyla hlavně pachuť, protože se ukázalo, že je neúčinný. A teď, po čtyřech a půl letech, byla zmíněná studie stažena redakční radou časopisu, kde původně vyšla. Tu přitom vedou vědci.

Téměř všechny přední velké jazykové modely neboli chatboty vykazují známky mírné kognitivní poruchy. Prokázalo se to v testech, které se běžně používají k rozpoznání prvních příznaků demence, popsal britský vědecký žurnál.

Sršně mandarínské nemají v Severní Americe přirozené nepřátele. Když na tento kontinent před pěti lety pronikly, obávali se experti, že jejich invaze může způsobit spoustu problémů. Teď ale úřady oznámily, že se podařilo všechen tento hmyz vyhubit.

Na začátku prosince oznámilo Kongo, že tam na neznámou nemoc zemřelo velmi rychle 143 lidí. Světová zdravotnická organizace (WHO) na místo vyslala své experty a vyšetřování teď odhalilo, že se jedná o formu malárie. Je možné, že nyní je tato varianta nemoci už i v Evropě – v Itálii totiž na malárii zemřel cestovatel, který se nedávno vrátil právě z Konga.

Rýže nesnáší vysoké noční teploty a příliš slunce přes den. Právě to ale do Asie přináší změny klimatu. Podle nové čínské studie se už vlivem oteplování kvalita této plodiny zhoršuje a další zhoršení se očekává i v dalších letech.

Prestižní časopis Science vyhlásil deset největších vědeckých objevů za rok 2024, které mohou změnit svět. Na tomto seznamu jsou rovnou dva, v nichž hrají klíčovou roli Češi. V kategorii fyziky byl jako jediný zmíněný objev altermagnetismu, což je fyzikální jev, který popsali čeští vědci pod vedením Tomáše Jungwirtha. Jako revoluční průlom časopis ocenil...

Když se staví dálnice, odkryje se spousta půdy, kterou pak prozkoumají archeologové. A najdou tam mnohdy věci, které nečekají.

Vědci v Dánsku našli spojení mezi populárním lékem na cukrovku Ozempic dánské farmaceutické společnosti Novo Nordisk a vzácným očním onemocněním, které může způsobit ztrátu zraku. Dánské úřady uvedly, že požádají evropský orgán pro regulaci léčiv, aby výsledky dvou dánských studií přezkoumal.

Japonská společnost Space One, která se chce stát první soukromou japonskou firmou schopnou vynést družici na oběžnou dráhu, ve středu podle tiskových agentur oznámila, že krátce po startu své rakety Kairos provedla její autodestrukci a přerušila tím její cestu. Ta neuspěla již letos v březnu, kdy explodovala krátce po startu.

Stačily necelé tři roky a populace rozšířeného ptačího druhu alkounů úzkozobých se radikálně zmenšila. Ekologové rekonstruovali, co se na tichomořském pobřeží Ameriky stalo.

Světová meteorologická organizace (WMO) vybrala čtrnáct fotografií, jež zachycují vizuálně zajímavé meteorologické jevy z roku 2024. Zařadí je do kalendáře připomínajícího pětasedmdesát let, co WMO vznikla.

Královna sršně Vespa soror může měřit až 4,6 centimetru, dělnice „jen“ 3,5 centimetru. Až doposud nedokázaly opustit svou domovskou Asii, nyní se ale našly opakovaně v Evropě. To může naznačovat, že na tomto kontinentu také přezimovaly.

Podmínky pro pěstování řady plodin v Česku se s postupujícími dopady klimatické změny budou zhoršovat, avšak jinde ve světě to bude ještě rychlejší. Proto může být v tuzemsku nadále výhodné pěstovat například pšenici i při větším riziku sucha, protože někde už ji nevypěstují vůbec, nebo s horšími výsledky. Čeští zemědělci tak mohou na globálním trhu...

V trase plánované dostavby Pražského okruhu poblíž Nupak odkryli odborníci z Archeologického ústavu Akademie věd ČR osm dlouhých sloupových staveb starších než sedm tisíc let. Dalším důležitým objevem je vesnice z pozdní doby halštatské, která obsahuje i doklady přítomnosti výše postavených členů společnosti.

Už pět let uplynulo od chvíle, kdy se první člověk nakazil nemocí, která následně dostala jméno covid-19. Původ viru stále není definitivně jasný, největší pozornost se upírá na dva možné scénáře.

Mořská voda pronikne do roku 2100 do podzemních zásob sladké vody přibližně ve třech ze čtyř pobřežních oblastí na světě. Kromě toho, že se voda z těchto vrstev stane nepitnou a nepoužitelnou pro zavlažování, mohou tyto změny poškodit ekosystémy a narušit průmysl a infrastrukturu, kterou lidstvo buduje desítky let.

Loňský rok byl nejteplejším v historii pozorování a téměř s jistotou ho ten letošní ještě překoná. Po skončení teplé fáze jevu El Niño v polovině loňského roku by přitom mělo spíše dojít k určitému poklesu teploty, a ne k pokračování rekordně teplé epizody. Jak je to možné, ptají se klimatologové.

Skupina předních světových vědců, včetně nobelistů, vyzvala k zastavení výzkumu zaměřeného na vytváření „zrcadlového života“. Obávají se, že tato forma syntetických organismů představuje pro život na Zemi zásadní hrozbu.

V noci na sobotu vrcholí meteorický roj Geminid, jedná se o poslední pravidelný meteoritický roj v roce 2024. Nejvíce meteorů lze očekávat mezi půlnocí a čtvrtou hodinou ranní. Letos ale roj bude rušit Měsíc, který bude ve fázi jen den před úplňkem svítit prakticky celou noc. To znamená, že meteorů lidé uvidí méně, uvedl Pavel Suchan z Astronomického ústavu Akademie...

Vědci našli poprvé v minerální vodě v několika evropských zemích stopy takzvaných věčných chemikálií. Jde o kyselinu trifluoroctovou (TFA), která patří k takzvaným polyfluorovaným a perfluorovaným látkám (PFAS). Atomy těchto látek mají velmi silné vazby, a proto se tyto toxické chemikálie v přírodě a v lidském těle obtížně rozpouštějí. Ve světě se TFA...

Americký vesmírný dalekohled Chandra zaznamenal pozoruhodnou srážku kosmických rozměrů. Částice a energie ve výtrysku z černé díry se střetly s masivním vesmírným objektem, který narušily.