…aneb Kdo se (nejen) schová, vyhraje

Speciální teorie relativity přináší řadu zajímavých jevů, nad kterými zůstává rozum stát. Fyzik Alessio Zaccone nabízí relativistickou teorii viskozity a navrhuje, že ke klasické kontrakci délky a dilataci času můžeme přidat zhušťování kapalin. Má to zajímavé důsledky pro výzkum relativistického plazmatu v astrofyzice a fyzice vysokých energií.

Dubaj ve Spojených arabských emirátech dostane do své sbírky další pozoruhodný mrakodrap. Muraba Veil bude mít výšku 380 metrů, ale široký bude pouze na jediný apartmán. Stavba, která snoubí luxus s tradičními arabskými prvky nabídne nerušený výhled na celou Dubaj.

Izraelsko australský tým zkoumající mechanismus tepelné stratifikace v Galilejském jezeře, nabídl alternativu události popsané v Bibli jako množení chlebů.

Webbův dalekohled vystopoval supermasivní černou díru LID-568 ve vesmíru starém asi 1,5 miliardy let. Je to sice lehká supermasivní černá díra s hmotou „pouze“ asi 7,2 milionů Sluncí, ale hmotu požírá tak intenzivně, že u toho mnohonásobně překračuje Eddingtonův limit.

Rafinovaný výzkumu demografického vzorku Američanů, kteří si mysleli, že se podílejí na zkoumání paměti a komunikace, odhalil, že lidé bez ohledu na politický světonázor, vzdělání nebo schopnost uvažovat velmi výrazně politicky filtrují zprávy, které se k nim dostanou. Nejhorší jsou ti, kteří považují sami sebe za nejvíce objektivní.

Japonští buněční inženýři si zkusili frankensteinovský experiment a vytvořili fotosyntetického křečka, prozatím na úrovni buněčné kultury. Smíchali buňky křečka s chloroplasty ruduchy a vytvořili buněčné chiméry. Žily a rostly, lépe než obyčejné buňky, což bude voda na mlýn tvůrcům syntetických buněk a tkání.

Polská společnost PIT-Radwar vyvíjí vysoce mobilní protiletecký systém SA-35 s automatickým kanónem ráže 35 mm, který zajišťuje obranu krátkého dosahu proti letounům, vrtulníkům, střelám s plochou dráhou letu a rozmanitým dronům. Velmi účinný je i proti malým a levným sebevražedným dronům, s nimiž mají konvenční protiletecké systémy velký problém.

Podle Věty o nekonečné opici by blíže neurčený počet primátů na psacích strojích za nekonečně dlouhou dobu náhodně naťukal „skoro jistě“ každý možný text nekonečně mnohokrát. V konečných dimenzích by to trvalo zoufale dlouhou dobu, pokud by to ovšem nebyl primát vyzbrojený selekčním algoritmem, který projede pravděpodobností jako nůž máslem.

Kvantové kočky jsou jako z cukru. Jen lehce zaprší a rozpustí se. Stav superpozice, v němž se kvantové kočky nacházejí, je obvykle velmi křehký. Čínští fyzici ale nedávno dokázali, že ho lze udržet po experimentálně velmi dlouhou dobu. Jejich kočky z atomů ytterbia-173 žily 1 400 sekund.

Supertěžké prvky, které dnes částicoví fyzici s vypětím všech sil tvoří na výkonných urychlovačích, mívají směšně krátký poločas rozpadu. Vědci nicméně věří, že o něco dál v neprobádaných vodách periodické tabulky čeká ostrov stability, tedy supertěžké prvky, jejichž atomy vydrží o něco déle.

…aneb Další střípky do mozaiky masového vymírání K-Pg

Někteří filosofové rádi myslí principiálně. Problém je už s tím, co má být oním kýženým principem. Ještě větší problém je s diskuzí, co je počátkem či principem kosmu. Začal s ní asi Aristotelés a připsal tenhle problém všem předsokratikům. Je „počátkem“ voda, vzduch nebo oheň? Nebo něco jiného? Nejspíš to mysleli úplně jinak. Mezi tím taky o...

Megahejno huňáčků v Barentsonově moři se setkalo s osudem v podobě megahejna hladových a motivovaných tresek. Během pár hodin tresky spolykaly 10,5 milionů huňáčků. Byl to největší predační akt, s nímž se vědci, vyzbrojení systémem pro dálkový průzkum oceánu, doposud setkali.

FinalSpark nabízejí univerzitním i soukromým zájemcům připojení k wetwarové cloudové platformě, která je založená na systému Neuroplatform. Jde o vypěstované lidské minimozky, které jsou propojené s virtuálním světem, v němž ovládají motýla. Na obzoru se rýsuje syntetická biologická inteligence.

Pokročilá autonomní kvadrikoptéra Bolt-M je jako sebevražedný dron více uživatelsky příjemná a účinná, než je obvyklé u FPV dronů. Vysoce autonomní let znamená podstatnou výhodu a menší zranitelnost dronů. Příštích šest měsíců bude dron Bolt-M testovat námořní pěchota.

Který astronom by nechtěl ochočenou gravitační čočku, se kterou by bylo možné pozorovat úžasné detaily v okolním vesmíru? Není ani nutné udělat umělou černou díru. Stačí doletět do místa vzdáleného 550 AU a udělat gravitační čočku ze Slunce. Upgradovaný iontový pohon by to mohl dokázat.

Že látky určené k ochraně rostlin a hubení živočišných škůdců hmyzu neprospívají, je přece každému jasné. Jak si ale vysvětlit nynější poznatek, že královny čmeláků dávají přednost půdě kontaminované? A že jim je doslova šuma fuk o jaký pesticid jde, hlavně že je jejich vybrané místo k hybernaci jedovaté. Naznačují nám tím, že by pesticidy nemusely...

Kvantové jevy obvykle považujeme za okamžité. Srazí se částice a hned jsou kvantově provázané. Fyzici si ale troufají jít do extrémní časové škály kvantových jevů a zkoumat je na úrovni attosekund, kde už tak úplně okamžité nejsou. Sofistikované simulace jsou k dispozici a teď se do toho mohou pustit experimentátoři. Na obzoru jsou zajímavé objevy.

Pro ořezání emisí uhlíku letecké dopravy by ze současných technologií byl asi nejschůdnější vodíkový pohon, v němž by vodíkové palivové články generovaly elektřinu pro elektrické letecké motory. Klasické elektrické motory jsou ale příliš těžké. Řešením by mohly být supravodivé motory chlazené vodíkovým palivem, které jsou více než třikrát lehčí.

Jestli mají geologové pravdu, dopadla v prahorách, jako jedna z mnoha, planetka o průměru asi 40 až 60 kilometrů, tedy mnohem větší než „tečka na konci křídy.“ Jak se zdá, vliv této apokalyptické události na tehdejší ekosystémy nemusel být jen likvidační. Gigantické vlny tsunami promíchaly oceán a k mikrobům se dostala spousta živin, což mají mikroby rády.

…aneb Zajímavý příběh exempláře Wankel Rex

Pokud je temná hmota ultralehká a tvoří ji nesmírně nepatrné částice o hmotnosti až o 28 řádů nižší než je hmotnost elektronu, mohla by ovlivňovat chování astrofyzikálních systémů EMRI, v nichž relativně lehký objekt (hvězda) obíhá ve spirále mnohem těžší objekt (supermasivní černou díru). Mohly by to prozradit gravitační vlny takových systémů.

Laseroví čarodějové švýcarského ETH Zürich postavili laserový systém, který generuje pulzy kratší než pikosenda. Jejich maximální výkon může dosáhnout 100 megawattů. Průměrně je to sice jen 550 wattů, ale i to je velmi slušné. Extrémní laser se uplatní v extrémním výzkumu. Fyzici se již nemohou dočkat.