Kůry na mořském dně jsou minerální útvary, které se formují dlouhodobými geologickými procesy a tvoří unikátní záznam o historii Země. Günther Kletetschka z Ústavu hydrogeologie, inženýrské geologie a užité geofyziky Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy spolu s kolegy studují tyto kůry, aby odhalili jejich skryté vlastnosti a získali nové poznatky o...

Volby. Pro někoho až posvátný pilíř demokracie, pro jiného prostá nutnost a pro dalšího pouze nezáživná soutěž mocichtivých. Přístup k volbám se člověk od člověka liší, a tak se nabízí prostá otázka – proč? Na jakých faktorech závisí naše rozhodnutí, zda se jich zúčastníme? To nám na příkladu slovenských parlamentních voleb, které proběhly v roce...

V úterý 23. dubna ve večerních hodinách byla na půdě Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy oficiálně představena kniha Pražské ptactvo 1800–2020: Ptáci, město, příběh hrdiny. Tento titul vydaný koncem roku 2023 nakladatelstvím Revolver Revue je aktualizovanou a upravenou verzí stejnojmenné knihy Veleslava Wahla z roku 1944. Večerem provázeli proděkan pro...

Tání ledovců je jedním z důsledků globální změny klimatu. V souvislosti s ním dochází i k dalším jevům, jako je například uvolňování produktů mikrobiální aktivity pod ledovcem, včetně metanu, vysoce účinného skleníkového plynu, který by mohl klimatickou změnu dále zrychlit. Mezinárodní tým odborníků na kryosférickou ekologii v čele s Matějem Znamínkem z...

Spánek představuje jednu z nejdůležitějších fyziologických potřeb člověka. Jelikož je stěžejní pro optimální mentální i fyzickou výkonnost, ve vojenských operacích může být nedostatek spánku doslova otázkou života a smrti. Je však možné spánkovou deprivaci nějak obelstít? Jako jedna z možností se jeví tzv. ergogenní látky, tedy látky schopné zvyšovat...

Babička se ptá pana doktora: „Pane doktore, jakže se to jmenuje ten Němec, co mi pořád doma schovává věci?" Pan doktor odpovídá: „Alzheimer, babičko, Alzheimer…"

Cenu Studentský velemlok za uplynulý akademický rok 2023/2024 za sekci Biologie získal prof. RNDr. Jan Šťastný, Ph.D. za předměty Algologické determinační praktikum a Algologie I a II. Zabývá se převážně výzkumem řas a sinic a na Přírodovědecké fakultě učí už skoro 20 let. Vede také předmět Terénní cvičení z botaniky, které je mezi studenty velice populární....

Může nás vystavení přiměřenému chladu ochránit před problémy se srdcem? Působení chladu má na lidské tělo řadu pozitivních účinků. Známé jsou jeho schopnosti zlepšovat krevní oběh, tlumit bolest či redukovat zánětlivé procesy. Méně známý, ale stejně zajímavý je jeho vliv na ochranu srdce. Tým vědců ze skupiny Fyziologie svalů a signalizace chladové...

Cenu Studentský velemlok v oblasti mimosekčních předmětů obdržel RNDr. Tomáš Macháček, Ph.D. (*1990) za předmět Efektivní studium VŠ. V tomto „softskillovém“ kurzu se studenti mohou dovědět, co potřebují vědět o studiu a vědecké práci, ale také si vyzkouší některé činnosti s tím spojené i prakticky. Tomáš Macháček absolvoval studium parazitologie na naší...

Velicí jsou bohové, avšak mocný je PERUN? Podle mytologie je Perun slovanský bůh bouře, hromu a blesku. PERUN (zkrácením anglického Prediction, Evaluation and Research for Understanding National sensitivity and impacts of drought and climate change for Czechia) je ale také jeden z největších projektů Ministerstva zemědělství posledních let, který má za úkol výzkum...

Laureátem ceny Studentský velemlok za akademický rok 2022/2023 v kategorii Geografie, konkrétně za předmět Kartografie, se stal RNDr. Jakub Lysák, Ph.D., který na Přírodovědecké fakultě působí na katedře aplikované geoinformatiky a kartografie. Jakub Lysák rodák z Mostu, hrdý na své město, vystudoval informatiku na MFF UK. Po dokončení studia se šel ze zvědavosti...

Cenu Studentský velemlok za uplynulý akademický rok 2022/2023 za sekci chemie získal prof. RNDr. Jan Kotek, Ph.D. (*1976) za předměty Anorganická chemie I (a) a Laboratorní technika. Vystudoval anorganickou chemii na naší fakultě a od roku 2000 působí jako pedagog na katedře anorganické chemie. Ve skupině Koordinační a bioanorganické chemie se věnuje vývoji kontrastních...

Když včela nasbírá nektar z květu, začne tím dlouhý proces výroby medu. Nektar představuje sladkou odměnu pro hmyz, který rostlinu opyluje. Tato interakce je považovaná za typický příklad mutualismu. Není to ale tak jednoduché, protože odměna nabízená rostlinami láká i zloděje, kteří vysají nektar, ale rostlinu neopylují. Kdo jsou nejčastější zloději a jaký vliv...

Rafael Navrátil získal grant Junior Star od Grantové Agentury ČR a na Přírodovědecké fakultě Univerzity Karlovy díky němu zakládá novou laboratoř a výzkumnou skupinu. V rámci svého studia a vědecké kariéry si vyzkoušel různá chemická témata, působil v několika výzkumných skupinách a v roce 2020 vycestoval díky Nadaci Experientia na stáž do amerického San Diega.

Damani představují unikátní řád savců, který se však, na rozdíl od příbuzných slonů, obvykle těší jen velmi malé pozornosti. Zejména stromové druhy, které jsou aktivní hlavně v noci, nejsou vědecky dostatečně prozkoumané. Nelze se tedy divit přesvědčení některých odborníků, že tato skupina savců možná ještě skýtá mnohá překvapení. Jedno takové...

Potravinové alergie trápí mnoho lidí. Jedním z nejčastějších alergenů jsou mandle. Alergie na tyto ořechy typicky přetrvává po celý život nebo má nízkou míru vyléčení v dětství. V současné době je vyhýbání se konzumaci alergenu nejúčinnějším způsobem, jak předejít alergickým reakcím. Přítomnost skrytých alergenů v důsledku náhodné kontaminace během...

Ztráta čichu jako jeden z příznaků onemocnění COVID-19 mnohým z nás ukázala, jak je pro nás tento smysl důležitý. Spousta vědců znehodnocovala význam čichu u lidí po několik století. Sigmund Freud čich dokonce spojoval se zvířecí stránkou lidské psychiky. Dnes už ale víme, jak velká mýlka to byla, a jak důležitý je tento smysl v naší komunikaci. Cestu, kterou si...

Chemické složení atmosférických srážek má významný vliv na mnoho přírodních procesů s konečným důsledkem na celý ekosystém. Masivní úhyn lesů v důsledku kyselých dešťů je jen jedním z mnoha příkladů. Znalost složení srážek nám proto dává důležitý vhled do potenciálních následků pro naše životní prostředí včetně možnosti volby vhodných...

Invazní rostliny ovlivňují zásadním způsobem domácí rostlinná společenstva a mají negativní dopad na celkovou biodiverzitu. Jaký vliv na okolní prostředí mají dvě z nejúspěšnějších invazních rostlin, se podíval zblízka tým botaniků, pod taktovkou Margherity Gioria z Botanického ústavu Akademie věd ČR. Na výzkumu se významně podílel i Petr Pyšek ze stejného...

Stejně jako všechny ostatní organismy, i rostliny se musejí umět přizpůsobit podmínkám prostředí ve kterém žijí. Jejich okolí se ale neustále mění, ať už se jedná o změny jednorázové, či pravidelné (sezónní). Proto je potřeba, aby rostliny přizpůsobily délku svojí aktivity (aktivní sezónu) těmto změnám. Aktivní sezóna je závislá na mnoha faktorech, a...

Z vajec želvy nádherné inkubovaných při nižších teplotách se líhnou samci, z vajec inkubovaných při vyšších teplotách samice. Současná představa teplotního určení pohlaví u této želvy se točí okolo podpůrných buněk gonád. Tým, jehož součástí byla i Barbora Straková z Katedry ekologie PřF UK, publikoval v časopise Current Biology práci, ve které se autoři...

Pro termity živící se dřevem je klíčová symbióza s bakteriemi a prvoky, kteří jim umožňují trávit celulózu nebo fixovat vzdušný dusík. Ani symbionti však nedokážou pokrýt termití spotřebu některých esenciálních látek, na které je dřevo chudé. Tým autorů pod vedením Roberta Hanuse (skupina Chemie společenského hmyzu, ÚOCHB AV ČR), jehož součástí byli i...

Krajina naší země se za dobu její samostatnosti výrazně změnila. Kde se kdysi pásly ovce, tam dnes najdeme pole. Kde kdysi bývala pole, tam dnes nacházíme lesy. Kde kdysi bývaly lesy, tam dnes třeba i bydlíme. Jak se změnila naše krajina od pádu komunismu? Jak způsoby, jakými ji využíváme, souvisí s vývojem naší společnosti a se změnami s ní spjatými? K jaké podobě...

Alzheimerova choroba – zapomnětlivá nemoc. Toto zatím neléčitelné onemocnění, narušující správné fungování mozku, je v současnosti nejčastější příčinou demence. Čeští vědci se v nedávné studii snažili poodhalit možnou příčinu této choroby. Tomáš Macháček z Katedry parazitologie Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy také přispěl k pátrání po...