feed info

63 článků z Příroda.cz

Soudní spor o svobodu pohybu v přírodě oproti ochraně přírody

Česká republika patří evropské státy s nejbenevolentnějším v přístupem ke svobodnému pohybu v přírodě. Díky dlouhé tradici a zákonem danému „obecnému užívání krajiny“ se u nás můžeme téměř libovolně procházet po loukách a lesích bez ohledu na to, komu pozemek patří. Ve srovnání například s Velkou Británií žijeme doslova v turistickém ráji. Co se...


Pondělí 2. listopadu 2026


Jeden kaštan jako bezlepková superpotravina, druhý na žíly, aneb nejedlý a jedlý kaštan

Sezóna kaštanů je tady. Zatímco z jednoho stromu si domů neseme pochoutku na pečení, z toho druhého doneseme maximálně žrádlo pro zvěř do krmelce a materiál na podzimní tvoření. Přestože jim české názvosloví přisoudilo podobná jména a plody vypadají podobně, jde o dost rozdílné druhy, z nichž jeden nám způsobí přinejmenším zažívací problémy, zatímco...


Středa 14. října 2026


Jak drobné houby střílejí spory s přetížením řádově vyšším než při startu vesmírné rakety

Na obyčejné české louce, přímo na trusu skotu, koní nebo lesní zvěře, žije mikroskopický organismus jménem měchomršť krystalický (Pilobolus crystallinus). Tato drobná houba vyvinula neuvěřitelný systém, kterým dokáže odpálit své potomstvo s přetížením dosahujícím až 20 000 G. Tedy s mnohonásobně vyšším, než jaké zažívá kosmonaut při startu rakety nebo...


Úterý 13. října 2026


Proč se stovky slunéček srocují na našich oknech? Smést se je nepokoušejte

S příchodem teplých a slunečných říjnových dnů lze na mnoha místech pozorovat nálety slunéček. Jde o přesně načasovanou přípravu na nadcházející zimní období, kdy si berušky hledají to nejlepší místo pro přežití. Proč se jedná většinou o invazní slunéčka východní? Jak se jich zbavit? Proč se jich najednou objeví tolik? Kde zimují naše původní...


Pondělí 12. října 2026


Proč plodnice lišky nebývá vůbec červivá a proč vydrží tak dlouho?

Pro většinu českých houbařů představuje nález lišky obecné (Cantharellus cibarius) ryzí radost. Zatímco vedle stojící hřib bývá často skrz na skrz prožraný larvami, lišky zůstávají pevné, čisté a nedotčené. Tento úkaz je výsledkem propracované chemické a mechanické obrany, díky níž patří liška k rekordmanům délky života plodnice.


Čtvrtek 8. října 2026


Co dělají české masožravky, když na podzim mizí hmyz?

Provoz masožravých pastí je pro rostlinu biochemicky nesmírně drahý. Tvorba lepkavého slizu rosnatek, produkce trávicích enzymů nebo aktivní pumpování vody z podtlakových měchýřků bublinatek vyžaduje stálý přísun energie a vody. V sezóně se tato investice bohatě vrací v podobě uloveného hmyzu. Jakmile však podzimní chlad utlumí aktivitu hmyzu i vodního planktonu,...


Středa 7. října 2026


Tetřívkovi v Krkonoších konečně svitla naděje. Vyhráno však zdaleka nemá

Ačkoliv v minulosti obýval téměř celou naši krajinu, dnes balancuje na hraně přežití. Podle aktuální tiskové zprávy Správy KRNAP však přichází naděje. Krkonošská populace se po letech výrazného poklesu stabilizovala na 53 tokajících kohoutcích. Co je problém a co je naopak nadějí? Jakou roli hrály kyselé deště a následné holiny na Krkonoších a Jizerkách a...


Úterý 6. října 2026


Neobyčejný příběh šídlatky hnědé: Jedna ze dvou českých vážek přežívající zimu jako dospělec

Když rybníky zahalí ranní mlhy a teploty klesají k nule, většina hmyzího světa postupně mizí. Nad hladinami rybníků dožívají poslední dospělé vážky, jejichž druhy přežívají jako nymfy ukryté v bahně nebo odolná vajíčka v pletivech vodních rostlin. V české přírodě existují dvě výjimka: šídlatka hnědá a kroužkovaná. Tyhle dvě nenápadné vážky...


Pondělí 5. října 2026


Mají dotace pouze OZE? Aneb co platíme fosilnímu průmyslu

V debatách o české i evropské energetice se často objevuje argument, že obnovitelné zdroje energie (OZE) jsou ve skutečnosti drahé a životaschopné pouze díky masivním státním dotacím. Pohled na celkový obraz financování energetiky však ukazuje, že toto tvrzení stojí na velmi selektivním vnímání reality. Podpora větrných či solárních elektráren je viditelná a...


Pátek 2. října 2026


Film jako způsob jak ohrozit nejen divokou přírodu

Když se na filmovém plátně nebo televizní obrazovce objeví roztomilý, majestátní či neobvyklý zvířecí hrdina (třeba lemur, sovice sněžná, rybky, dalmatini, severská plemena psů, vlci, želvy), diváci obvykle tají dech. Moderní kultura dokáže v lidech probudit obrovskou vlnu obdivu a lásky k přírodě. Má to však háček. Zábavní průmysl totiž často tvoří fikci,...


Čtvrtek 1. října 2026


Krvavá louže na plachtě: Toxický spad, nebo strategie přežití mikroorganismů?

Pohled na plachtu na zahradním bazénu nebo i jinde na zahradě, na níž se po dešti vytvořila kaluž zářivě červené barvy, v mnoha lidech vyvolá obavy. Na sociálních sítích se pod podobnými fotografiemi okamžitě strhávají diskuze plné obav z nebezpečných chemikálií ve vzduchu, který se na zem dostává s děšťěm. Co se ale na plachtách, stěnách bazénu nebo i...


Čtvrtek 24. září 2026


Jak řeší úbytek sněhu zvířata s bílou zimní srstí a peřím?

Jak si asi každý z nás dokáže představit, podzimní pelichání a línání je evolučním nástrojem přežití, který zvířatům umožňuje splynout s proměňující se krajinou a odolat mrazům. Co přeměnu srsti spouští? Jak jsou na tom druhy s bílou zimní srstí v dnešní době globálního oteplování a mizející sněhové pokrývky?


Středa 23. září 2026


Paroží aneb kost, která způsobí dočasnou osteoporózu

Paroh je kost, která u dospělého jelena váží několik kilogramů. Celé paroží i přes deset. Dokáže růst rychlostí až 2,5 cm za den díky vápníku v jiných kostech. Pojďme se podívat na zásadní rozdíl mezi rohy a parohy. Na to, jak to vlastně v těle jelení zvěře funguje, aby jim mohly vyrůst nové parohy. Proč je vlastně shazují?


Úterý 22. září 2026


Zelená transformace pod palbou fám: Skutečný příběh norských větrníků a sámských pastvin

Na sociálních sítích se objevila zpráva o tom, že moderní větrné elektrárny v Norsku způsobují vážná poškození a deformity u novorozených sobů a právě proto se bude bourat více jak stovka turbín. Skutečný příběh, ze kterého tento příspěvek vychází, je příběh o norské farmě Fosen wind. Nejde v něm ale o mutace u sobích mláďat, nýbrž o právní spor...


Pondělí 21. září 2026


Ocún jesenní - příběh krásky, která v sobě ukrývá kapky Medeina jedu

Když se zářijové louky začínají zbarvovat do hněda a většina rostlin se ukládá k zimnímu spánku, ze země se prodere záplava něžných růžovofialových květů. Ocún jesenní (Colchicum autumnale) působí na první pohled jako křehký pozdní pozdrav léta. Ve skutečnosti jde o jednu z nejpozoruhodnějších a zároveň nejnebezpečnějších rostlin české přírody,...


Pátek 18. září 2026


Jak ježci zvládají zimu a kdy opravdu potřebují naši pomoc?

S příchodem prvních mrazíků mizí ze zahrad i lesů většina hmyzu, žížal a dalších drobných živočichů. Pro ježky to představuje zásadní přelom v roce. Sezóna lovu končí a začíná období, kdy musí všechny své síly vložit do přípravy na zimu. Většina lidí si pod zimním spánkem představí, že zvíře prostě zaleze do hnízda a bezstarostně spí až do...


Čtvrtek 17. září 2026


Proč václavky pustoší české lesy a proč v noci svítí

Pro většinu z nás je václavka jen skvělou surovinou do tradiční dršťkové polévky nebo k naložení do octa. Máloco ale tak klame tělem jako právě tento nenápadný rod hub. Nejde totiž o pouhou podzimní pochoutku, ale o jednoho z nejagresivnějších houbových parazitů, jakého v evropské přírodě máme.


Středa 16. září 2026


Mýtus o modré krvi aneb modrá krev opravdu existuje. A také zelená a fialová

Slýcháme to od dětství v pohádkách i historických románech. Aristokracie má v žilách modrou krev. Jenže když se šlechtic poraní, teče mu úplně stejně rudá tekutina jako komukoliv jinému. Kde se tedy tento slavný mýtus vzal? Co podporuje myšlenku o modré odkysličené krvi a kteří tvorové na naší planetě se skutečně pyšní modrou krví?


Úterý 15. září 2026


Kaktusy v českých chráněných oblastech? Problém jménem opuncie

Ačkoliv si opuncie (rod Opuntia) většina z nás automaticky spojuje s vyprahlými pouštěmi Severní a Jižní Ameriky, tyto houževnaté rostliny si v posledních letech našly cestu i do české přírody. Díky své obdivuhodné mrazuvzdornosti dokážou bez problému přečkat tuzemské zimy a v teplejších oblastech republiky se úspěšně šíří. Do volné krajiny se dostávají...


Pátek 11. září 2026


Kudlanka nábožná – mýty a skutečnost nejen o jejím milostném životě

Ještě před několika desítkami let platila kudlanka v naší přírodě za vzácného až raritního obyvatele, kterého bylo možné potkat takřka výhradně na jižní Moravě. S probíhající změnou klimatu a postupujícím oteplováním se však situace radikálně změnila. Kudlanky úspěšně kolonizují nové oblasti, šíří se do Čech a dnes na ně můžeme narazit i na...


Čtvrtek 10. září 2026



Úterý 8. září 2026


Hraje tichý chod elektromobilu roli v riziku srážky se zvěří?

Blíží se doba, kdy se začne dříve stmívat. S tím se samozřejmě zvyšuje riziko nějaké kolize, nejen se zvěří. Ovšem představa, že je elektromobil pro divokou zvěř větším rizikem, vychází ze špatného předpokladu o tom, co zvěř na silnici vlastně slyší. Mimo obec totiž o hlučnosti auta většinou nerozhoduje motor, ale hlavně pneumatiky a vzduch.


Pondělí 7. září 2026


Proč NEnechat na záhoně „půdu holou odpočívat“

S příchodem podzimu se českými zahradami tradičně šíří zaběhlý rituál. Po sklizni posledních rajčat, dýní a kořenové zeleniny berou pěstitelé do rukou rýče a motyky, aby záhony i skleníky dokonale vyčistili a „půdu nechali odpočívat“. Výsledkem bývají úhledné, hladké a černé plochy, které v očích mnohých symbolizují dobře odvedenou práci před...