Věčné chemikálie PFAS (per- a polyfluoralkylové látky) se začaly využívat v širokém měřítku od 60tých let minulého století. Na jejich škodlivost pro životní prostředí i člověka se přišlo až v posledních desetiletích. Nebyla tomu ovšem věnována patřičná pozornost.

Břízu známe všichni. Nádherný strom s ojediněle nezvyklou bílou kůrou pocházející z oblastí Ruska a Běloruska (ostatně díky ní má Bělorusko právě svůj název). Všichni také známe březové šampony a další kosmetické přípravky, ve kterých má bříza svoje místo, a někteří z nás také možná znají sladidlo xylitol vyrábějící se právě z břízy....

Česnek znali lidé už v pravěku. Nevěděli samozřejmě tenkrát, z jakého důvodu na určité věci funguje, ale důležité bylo, že pomáhal. Dnes již toho o česneku víme mnohem víc, a tak se na něj můžeme podívat pořádně zblízka.

Cibuli zná každá kuchařka, a znali ji dobře už i naši předkové. Používá se téměř od pravěku, kdy samozřejmě ještě nebyly přesně známé její mnohonásobné léčebné účinky, ale lidé zkrátka věděli, že je velkým pomocníkem. Kuchyňskou stránku dnes vynecháme a podíváme se blížeji na její léčebné účinky.

Trik s hadem „tančícím“ na melodii, kterou hraje jeho krotitel, je dobře známý. Ovšem úplně hluší hadi nejsou.

Na Padrťsku v CHKO Brdy se dlouhé čekání na různá povolení a domluvy na revitalizaci části území opravdu vyplatilo. Zatímco se úředníci a další zainteresované osoby dohadovali, bobr pracoval. Ne vždy je ale miláček a naopak něco stojí.

Blahodárnost kočičího vrnění na lidskou psychiku zná každý, komu někdy na klíně kočka vrněla. A ostatní o tom jistě slyšeli. Kočka samozřejmě nepřede kvůli nám, ale především kvůli sobě :-). I její psychice to dělá dobře, a nejen té.

Proč? Protože většina z nich obsahuje věčné chemikálie, které v nemalé míře zůstávají na trati. Vzhledem k tomu, že výrazná část tratí se nachází v našich horách, tedy v těch nejchráněnjších oblastech, je to velký problém.

Dnešní recenze knihy bude o, sice útlé, ale myšlenkově velmi vydařené, knížce Naslouchat tichu od známé liberecké postavy, Miroslava Stuchlého.

Petr Macinka - Motoristé: „Klima není a nesmí být vnímáno jako nepřítel! Klima je přirozenou součástí planety Země, na které závisí všechny ekosystémy i lidský život. Nejedná se o protivníka, jehož je třeba spoutat, ale o systém, který se miliardy let vyvíjí a mění – bez ohledu na činnost člověka. Změny klimatu se na světě odehrávaly dávno před érou...

Takto mluví environmentální historik J. R. McNeill o jednom konkrétním člověkovi, o Thomasi Midgleym Jr. Thomas Midgley byl americký strojní inženýr a chemik, který objevil blahodárné účinky tetraethylolova na chod motoru. A také má na svědomí „zdravější“ chladící medium - Freony.

Ano, květák brokolice ale také kedlubna, hlávkové zelí či kapusta mají společného předka. Brukev zelnou. Pěstují se už tisíce let.

Rorýs je v Česku dobře známý, ohrožený druh. Rád si dělá svoje hnízda ve větracích otvorech pod střechami budov. Je tedy častým obyvatelem měst a vesnic. Žije jich tam 95 % dnešní populace. Většinu svého života tráví ve vzduchu. Ano, dokáže tam i spát.

Netopýři jsou známí nejen tím, že se v noci orientují pomocí ultrazvuku, ale i tím, že den a zimu přečkávají uvnitř jeskyní pověšení na zdech a stropech i v tisícových koloniích. V jeskyních pak zanechávají mnoho trusu. Právě ten byl důležitý pro vojáky. Nyní je důležitý hlavně pro zahrádkáře.

Všichni známe citrusy jako výbornou pochoutku nebo doplněk k pokrmu, jejich léčivý účinek však není o nic menší než ten kulinářský. Ať už je to samotný citron, pomeranče, mandarinky, grep nebo pomelo, každý dokáže specificky poskytnout nemalý léčebný účinek. Pojďme se tedy na jednotlivé kousky podívat trochu podrobněji.

Ano, "Země má své cykly". Z hlediska vývoje Země žijeme, i když se to nezdá, spíše ve výjimečně chladném období. Ale...

Loňské povodně velmi dobře ukázaly jak účinná jsou přírodě blízká protipovodňová opatření jako jsou suché poldry uznává to i Povodí Odry, které je realizuje v balíku protipovodňových opatření do kterých ale patří i megalomanský projekt přehrady v Nových Heřminovech. Pojďme se podívat jak tyto, nejen ekology ale i hydrology, prosazované stavby fungují a proč...

Hlíva je známá dřevokazná houba, často komerčně dostupná téměř ve všech supermarketech. Je totiž výbornou kulinářskou pochoutkou, a pokud jsme vášniví zahrádkáři, můžeme si zkusit vypěstovat i vlastní sadbu. V přírodě lze hlívu nalézt také, ale je snadno zaměnitelná s jedovatými druhy, proto sbíráme, jen pokud jsme si stoprocentně jistí, že se skutečně...

„Bájná“ hranice globálního oteplení o 1,5 stupně Celsia, oproti předindustriálnímu období, překonána, hlásí Copernicus. Letní dovolená u moře na jihu? Zimní lyžovačka a sáňkování na přírodním sněhu třeba přímo v Praze? České meruňky a jablka? Rozlučme se a přivítejme jižany.

To, že sovy létají tiše se ví už dávno. Stejně tak se ví i proč tomu tak je. Dokonce je známo i to, co tomu napomáhá. Až nedávno se ale podařilo rozklíčovat jak.

V posledních letech, kdy sílí klimatická změna je čím dál větší problém najít v naší zemi místo, kde se dá lyžovat čistě jen na přírodním sněhu. Níže položené areály se přírodního sněhu nedočkají během zimy mnohdy vůbec a i ty výše položené musí zasněžovat aby uspokojili zájem lyžařů a byly ekonomicky rentabilní. Co to znamená pro přírodu?

V poslední době se čím dál víc mluví o úžasném léčivém účinku některých řas (a to nejenom těch mořských) a sinic. Jednou z nich je i chlorella. Často bývá zaměňována se spirulinou, která po zpracování sice vypadá podobně, ale spirulina je sinice, zatímco chlorella je sladkovodní řasa.

Spolu s velkou novelou zákona 114 o ochraně přírody a krajiny, do které spadá, mimo jiné, i vyhlášení NP Křivoklátsko či CHKO Soutok a Krušné hory, čeká na naše zákonodárce ještě přinejmenším další tři zásadní věci týkající se ochrany lesů a přírody obecně, které má vláda v programovém prohlášení .Jde o novelu lesního a mysliveckého zákona a systém...

Již několik let vyzývá Česká společnost ornitologická všechny milovníky přírody, nejen ptáků aby pomohli zjistit jak si stojí populace u nás zimujících druhů ptáků, které zalétávají na krmítka. Pomoci může každý. Přinášíme pár základních informací jak na to.