feed info

885 článků z Vesmír


Čtvrtek 1. srpna 2019



Středa 17. července 2019



Pondělí 8. července 2019


Před sto lety, 28. července 1919, byla v Bruselu založena Mezinárodní astronomická unie (IAU). O dva dny dříve se v pražském domě U Slunce narodil Luboš Perek. Jeho pradědeček, dědeček i otec byli právníci, kariéra benjamínka rodu se zdála být předurčena. Kdo mohl tušit, že mu učaruje astronomie a jednou se stane generálním sekretářem IAU? Právo se však svých dědičných nároků nevzdalo, a nakonec slavilo úspěch: Luboš Perek stál u zrodu mezinárodních dohod týkajících se využití kosmického prostoru.

Když v únoru letošního roku publikoval časopis České botanické společnosti Preslia výsledky studie diverzity suchých trávníků střední a východní Evropy, vedené rakouským botanikem Wolfgangem Willnerem, asi jen málokdo mimo úzký obor fytocenologie a další pravidelné čtenáře časopisu si toho všiml. Studie přitom svým způsobem završuje posun v chápání historického vývoje přírody středoevropských nížin, kterého jsme byli v posledních desetiletích svědky.

Povrch naší planety je v neustálém pohybu. Nemáme však na mysli rotaci Země ani slapové pohyby vyvolané přitažlivostí okolních nebeských těles, ale pohyb litosférických desek. Ty se po povrchu zeměkoule posunují v důsledku zemské gravitace a cirkulace roztavených hmot v hloubkách stovek kilometrů pod zemským povrchem.

Na výživě obyvatel v USA, Indii i Číně se stále větší měrou podílejí geneticky modifikované potraviny, zatímco Evropa je ke GMO velmi zdrženlivá. Debatuje se nejen o případných hrozbách GMO, ale i o tom, co to vlastně vůbec je. Lze například za genetickou modifikaci považovat rostlinu změněnou technologií CRISPR/Cas9, do níž nebyl vnesen žádný nový gen, bylo pouze odstraněno nebo změněno několik nukleotidů? Jak na genetické modifikace nahlížet? Máme se jich bát?

Už dávno minuly doby, kdy byly mapy posety nápisy hic sunt leones a lákaly dobrodruhy. Přesto dnes stále existují neprobádaná území, jejichž průzkum může vést k velkým objevům. Příkladem jsou nedávné objevy v mayské oblasti, které nám přinášejí úplně nový pohled na mayskou předkolumbovskou kulturu. Mayská džungle vydává své dlouho ukrývané poklady a vědci se nestačí divit.

Co nového o vzniku a vývoji vesmíru mohou prozradit gravitační vlny? Jak se bude vyvíjet budoucnost jejich měření? Pomohou zodpovědět zatím otevřené zásadní otázky současné astrofyziky a kosmologie? To je jen malý zlomek dotazů, kterým čelil v Praze v květnu host navýsost vzácný: americký fyzik Kip S. Thorne, který v roce 2017 získal Nobelovu cenu za fyziku za detekci gravitačních vln. Českou republiku navštívil na pozvání Učené společnosti ČR a Matematicko-fyzikální fakulty UK a přednesl tři přednášky pro odborné publikum i širokou veřejnost. Při této příležitosti poskytl i společný rozhovor měsíčníku Vesmír a týdeníku Respekt.

Každý rok zkonzumujeme okolo 45 000 tun aspirinu, léku, od jehož uvedení na trh uplynulo již hodně přes sto let (patentován byl 6. března 1899 v Německu). Za tu dobu se stal jedním z nejrozšířenějších světových léčiv. Jeho aktivní složka, kyselina acetylsalicylová, je odvozena od kyseliny salicylové (obr. 1). Oproti ní má ale menší nežádoucí účinky na lidský organismus (Vesmír 77, 145, 1998/3). Kyselina salicylová však není jen léčivem, ale také významným rostlinným hormonem.