Když byl vesmír starý jen miliardu let, vymrštila vzdálená galaxie obří, extrémně rychlý výtrysk plazmy a radiace. Po téměř třinácti miliardách letech je viditelný jako záblesk, kterému vědci říkají blazar. Italští astronomové ho teď popsali a zjistili o něm spoustu zajímavého.

Rok 2020 přinesl kromě pandemie covidu-19 také zhoršení klimatické krize. Vědci se ale také o tomto jevu dozvěděli spoustu nového, co by mohlo pomoci s jeho řešením.

Nová čínská studie, která analyzovala množství protilátek proti novému koronaviru, zjistila, že ve Wu-chanu mohlo mít covid-19 téměř půl milionu lidí. To je asi desetkrát více, než zněla oficiální informace čínských úřadů.

Delfíni stále častěji umírají pomalou bolestivou smrtí na poškození kůže, které je podobné těžkým popáleninám. Viníkem jsou sladká voda a klimatická změna, ukazuje nový výzkum.

Británie jako první země na světě schválila použití vakcíny proti koronaviru, kterou vyvinula Oxfordská univerzita s farmaceutickou společností AstraZeneca. Informovala o tom agentura Reuters. Vláda ve středu přijala doporučení britské lékové agentury MHRA, uvedlo ministerstvo zdravotnictví.

Nový rok na obloze uvede meteorický roj Kvadrantidy. Vrcholí 3. ledna. Lidé by měli na nebe pohlédnout už po setmění, později bude pozorování rušit Měsíc, doporučuje místopředseda České astronomické společnosti Pavel Suchan.

Rok 2020 se ve vědě nesl zejména ve znamení nového koronaviru. Na toto téma vzniklo během 12 uplynulých měsíců asi 200 tisíc odborných textů – tvořily odhadem skoro pět procent všech článků, které vyšly. Ale i když se covid vynechá, odhalili vědci o světě spoustu zajímavého. Co všechno lidstvo ve vědě během právě končícího roku dokázalo?

Když začali lékaři před Vánocemi v USA aplikovat první injekce vakcíny Pfizer/BioNTech, všimli si něčeho zvláštního: na dně malé skleněné lahvičky zůstala ještě jedna dávka navíc. Od té doby se intenzivně řeší, zda by se nedalo toto přebytečné množství využít pro dalšího člověka.

Letos na podzim nacházeli lidé po celém jihozápadě USA obrovské množství mrtvých ptáků – zvířata ležela mrtvá zejména v okolí měst, kolem silnic, ale i na ulicích, smetištích nebo golfových hřištích. Přírodovědci analyzovali část ptačích mrtvolek a přišli nyní s pravděpodobným vysvětlením toho, co se vlastně stalo.

Japonská dřevařská společnost a Kjótská univerzita spojily síly, aby vyvinuly první satelity na světě vyrobené ze dřeva. Měly by vzniknout nejpozději do roku 2023.

První očkovací látky, které schválila Evropská unie, Spojené státy i Velká Británie, jsou takzvané mRNA vakcíny. Podle deníku Washington Post bylo jejich použití „rychlou, ale riskantní – ba dokonce kontroverzní – sázkou.“ Podle dosavadních výsledků se zdá, že tato sázka vyšla. „Vakcínu se povedlo vyrobit řádově rychleji než kdy předtím,“ řekl...

Jedním z důsledků globalizovaného světa je i propojení světa lidí s živočišnou říší. Téměř žádná končina planety neunikla lidskému vlivu. Důsledky zásahu člověka do  přírody jsou jak negativní, tak pozitivní. Reportéry z celého světa toto téma nenechává v klidu a v médiích je  zvířatům věnován velký prostor. Fotogalerie nabízí pohled na...

Nebyla to potopa světa, při které se podle Starého zákona zachránil jen Noe a jeho rodina. Ale byla to katastrofická událost, která hluboce změnila krajinu a mohla také dát vzniknout legendám a mýtům. Podle nové studie mezinárodního týmu výzkumníků se přibližně kolem let  7910 až 7290 před naším letopočtem přehnala přes pobřeží Izraele masivní vlna...

Rok 2020 byl výjimečný nejen celosvětovou pandemií, ale také díky tomu, co všechno se dalo pozorovat na obloze. Astronomové i veřejnost mohli vidět jasnou kometu Neowise, Venuši u kupy Plejády nebo meteorické roje Lyridy, Perseidy či Geminidy. V říjnu byl k Zemi nejblíže Mars na dalších 15 roků a o prosincovém slunovratu se na nebi objevila mimořádně vzácná konjunkce...

Zdi místností v Bloomingtonském zásobovacím centru Drosophil (BDSC) při americké Indianské univerzitě lemují identické poličky. Každá je vyplněna stejnými stojánky, v každém stojánku jsou umístěny od sebe nerozeznatelné skleněné lahvičky. Dramaticky se však liší desítky tisíc octomilek, které v lahvičkách žijí, píše list The New York Times.

Archeologové nalezli v Pompejích, kde práce neustaly ani během pandemie covidu-19, mimořádně zachované thermopolium, tedy jakési antické rychlé občerstvení. O nálezu lidové jídelny informovala správa archeologického naleziště. O gastronomických zvycích v roce 79 našeho letopočtu, kdy tento antický přístav nedaleko Neapole zničil výbuch sopky Vesuv, napovídají dokonce...

Podle studie organizace Legambiente se alpské ledovce za posledních 150 let zmenšily o 60 procent. Nejhorší je situace na východě Alp. Ledovec Marmolada v Dolomitech na rakousko-Italském pomezí by se mohl zcela rozpustit za 15 až 20 let, píše se ve studii citované agenturou ANSA.

Jedna z nejznámějších pranostik vztahující se k prvnímu vánočnímu svátku dává aspoň pro hory naději na mrazivé počasí i pro další dny. A opravdu, v pátek by mohlo na horách dalších pár centimetrů připadnout. I v nížinách se pár sněhových vloček objevit může, ale na rozdíl od hor se sníh v nižších polohách neudrží.

Pod ledovci, v prostředí tak nehostinném, že připomíná cizí planety, existuje nečekaně bohatý život. Vědci, kteří ho prostudovali, věří, že jim jeho průzkum pomůže pochopit, jak by mohly fungovat ekosystémy na věčně ledových světech, jako jsou například měsíce Enceladus nebo Europa.

Nákaza koronavirem se poprvé potvrdila v Antarktidě. Na chilské výzkumné stanici na západě nejizolovanějšího kontinentu světa se koronavirus prokázal u 36 lidí. Šestadvacet z nich přitom tvoří příslušníci chilské armády, zatímco ostatní jsou civilní zaměstnanci údržby. Informovala o tom britská televize Sky News. Počet lidí v Antarktidě se mění v průběhu roku....

Na severní obloze je v prosinci vidět výrazný shluk hvězd známých jako Plejády. U nás se jim říká Kuřátka, ale většina kultur je zná jako Sedm sester. Problém je ale v tom, že hvězd je v tomto souhvězdí jenom šest. Proč tedy nesmyslný název? Je možné, že příběh o sedmi sestrách je tak starý, že vypráví o dobách, kdy obloha vypadala zcela jinak, naznačuje...

Do konce století klesne hladina Kaspického moře o devět až 18 metrů, uvádí studie univerzity v Utrechtu vycházející z dat německých a nizozemských vědců. Při nejhorší variantě 18 metrů by se plocha hladiny moře zmenšila o více než třetinu, píše server RTBF.

Vědci poprvé objevili mikroplasty v placentě a obávají se, že malé částečky plastů mohou mít negativní důsledky pro vývoj plodu a zdraví dětí, které se s nimi musejí potýkat už před narozením. „Je to, jako by se vám narodilo dítě-kyborg: už není složené jen z lidských buněk, ale ze směsice biologického a anorganického materiálu. Matky byly v šoku,“ citoval...

Jaké živly ovlivnily planetu Zemi v uplynulém roce? Kde zasáhl člověk do přírody a jakým způsobem na to příroda reagovala? Kdo se snažil životnímu prostředí pomoci a co mu naopak ublížilo, ukazuje galerie fotografií pořízených v různých koutech světa.