Na českých silnicích aktuálně jezdí téměř 1 500 elektromobilů. Postupně se rozrůstá i počet míst, kde si řidiči mohou své vozidlo na elektřinu dobít. Majitelé elektrovozu ušetří na povinném ručení, silniční dani a často také na parkování.

V Antarktidě dosáhla 20. až 21. února rozloha mořského ledu svého letošního minima. Mořský led pokrýval plochu o rozloze 2,18 milionů kilometrů čtverečních, což je druhá nejnižší minimální rozloha za celou dobu sledování. Při rekordním minimu z 3. března 2017 byla pod ledem plocha o 70 tisíc kilometrů čtverečních menší. Také průměrná hodnota za měsíc únor...

Průměrná rozloha mořského ledu v Arktidě byla v lednu i únoru nejnižší od začátku sledování v roce 1979. V lednu pokrývalo Severní ledový oceán a přilehlé části Atlantského a Tichého oceánu v průměru 13,06 milionů kilometrů čtverečních ledu, což je 1,36 milionů kilometrů čtverečních pod dlouhodobým průměrem (1981-2010) a 110 tisíc kilometrů...

Pomocí laserů se americkým a rakouským vědcům podařilo přeskupit velmi chladné atomy stroncia do komplexní struktury, která není v běžném prostředí k vidění - Rydbergova polaronu. "Objevili jsme nový způsob, jakým se atomy sestavují do molekul" říká fyzik Tom Killian z Rice University (USA), který vedl studii publikovanou v magazínu Physical Review Letters. Na...

Michal Fárník hrál v mládí závodně tenis a bavila ho matematika, dnes ale nedělá ani jedno. Běhá horské ultramaratony a vědecké jméno si vybudoval experimenty na pomezí fyziky a chemie. V Ústavu fyzikální chemie J. Heyrovského AV ČR se snaží pochopit chování molekul při vzájemných interakcích a při srážkách s fotony a elektrony. Jeho výzkum, na který loni...

Jak si matčiny „sobecké“ chromozomy zařídí, aby při početí potomka nevypadly ze hry?

Výskyt obezity a s ní spojených zdravotních komplikací neustále vzrůstá. V roce 2012 byl v odborné literatuře představen myokin (látka uvolňovaná svalovými buňkami) nazvaný irisin. Velmi rychle se dostal do popředí zájmu vědců jako látka, která by zvýšením produkce tepla mohla pomáhat obézním při redukci hmotnosti.

Samčí závod s časem, který není dobré podcenit.

Měli pravěcí lovci a sběrači zuby jako perličky? Zkazilo si lidstvu chrup zemědělstvím?

Při utváření Islandu se sešlo několik důležitých faktorů. Nejpodstatnější z nich dobře vystihuje sloganem „země ohně a ledu“. Poukazuje na zdejší odvěké „soužití“ dvou protichůdných živlů – sopek a ledovců. Příčin značné geodiverzity islandské krajiny je ovšem podstatně víc.

Mezi tělesy cizích planetárních soustav, a to i těmi velikostí podobnými Zemi, nacházíme i oceánické planety s vysokotlakými formami ledu na mořském dně. Jejich vlastnosti vyvolávají otázku: Mohl by na nich existovat život?

Při úvahách o vzniku života si vědci kladou celou řadu otázek, na něž dosud nelze jednoznačně odpovědět. Kde se formoval, jaké jsou jeho stavební kameny, jaká je chemická podstata prvotních živých struktur… Současné znalosti a výsledky chemických, biochemických, genetických i fyzikálních experimentů nabízejí širokou paletu představ.

Extrémních výkyvů počasí bude zřejmě přibývat. Je proto nanejvýš nutné zabývat se ochranou obyvatel a majetku před přívalovými povodněmi. Nelze jednoznačně spoléhat na to, že budou včas detekovány systémem celostátní integrované výstražné služby. Jedinou cestou, jak zlepšit výstrahu před přívalovými povodněmi, je budování lokálních výstražných...

Krajina se neustále mění a ruku v ruce s tím se proměňují i její obyvatelé. Z kdysi běžných druhů se stávají druhy vzácné, to když mizí prostředí, které potřebují k životu. Poznání historie a nedávných proměn krajiny je tak často klíčem k odpovědi na otázku, proč jsou některé druhy ohrožené a co dělat pro jejich záchranu.

Na začátku roku 2018 byla odlita první série segmentů hlavního zrcadla budoucího největšího dalekohledu pro optickou a infračervenou astronomii na světě. Na několik desetiletí se jím už brzy stane ELT.

Víte, co mají společného diferenciální a infinitezimální počet, neeukleidovská geometrie, buněčná teorie nebo zákony termodynamiky? Všechny tyto důmyslné a nezřídka komplikované koncepty vznikly dříve než na první pohled „primitivní“ princip přirozeného výběru. Jak je možné, že ho popsal až Charles Darwin v polovině 19. století? A o jakých evolučních...