27 článků z ÚTERÝ 5.2.2019

Čína, Spojené státy, Indie i Japonsko už mají za sebou první start roku 2019 a dnes by se k nim měla přidat i Evropa. Firma Arianespace totiž na kosmodromu v Kourou připravuje start své nejsilnější rakety Ariane 5. Startovní okno trvá 61 minut a otevře se ve 22:01 SEČ. Pokud půjde všechno podle plánu, tak úkol rakety skončí přesně 42 minut a 26 sekund po startu. Jak už to bývá u Ariane 5 obvyklé, do vesmíru vynese dvě telekomunikační družice - jedna pokryje Evropu, Jižní Afriku a Střední Východ, zatímco druhá bude umístěna nad 48. poledníkem východní délky.

Pořízení nového ekologického zdroje vytápění bude pro majitele rodinných domů v Moravskoslezském, Ústeckém a Karlovarském kraji nově jednodušší. Domácnosti, které nemají našetřeny prostředky na výměnu starého kotle, si budou moci dopředu požádat u své obce o tzv. kotlíkovou půjčku, z níž výměnu zaplatí. Půjčka bude bezúročná, takže nezaplatí ani korunu navíc. Moderní ekologicky šetrné zdroje se tak stanou dostupné i pro domácnosti, pro které byly dosud vstupní náklady na nákup nového zdroje překážkou. Na nový pilotní program ministerstvo vyčlenilo celkem 740 milionů korun, které umožní přejít na ekologické topení minimálně sedmi tisícům domácností.

Akce se týká hlavně Moravskoslezského kraje

“Klasický model kotlíkových dotací počítá se vstupní spoluúčastí žadatele, který nejprve kotel zaplatí, vymění a následně obdrží dotaci. Pro některé domácnosti je ale prakticky nemožné našetřit peníze na nový kotel dopředu, a tím pádem se pro ně kotlíkové dotace stávají nedostupné. Právě s tím by měl pomoci náš nový program kotlíkových půjček, který jim umožní výměnu předem zafinancovat. Cílíme právě na tyto tři kraje, jednak kvůli nevyhovující kvalitě ovzduší, současně tím přispíváme k naplňování vládního programu RESTART, který se zaměřuje na pomoc strukturálně znevýhodněným regionům,” vysvětluje ministr Richard Brabec.

Z prostředků Státního fondu životního prostředí ČR na tento projekt ministerstvo vyčlenilo 740 milionů korun. Nejvyšší částku, rovnou půl miliardu, pošle do Moravskoslezského kraje. Jakým způsobem budou moci lidé peníze na nový kotel získat, přibližuje Petr Valdman, ředitel Státního fondu životního prostředí ČR: “Majitelé domů nebudou o zálohu na nový kotel žádat na kraji, ale přímo u své obce, pokud se jejich obec do tohoto projektu zapojí. Finanční prostředky na půjčky a související administrativu obcím poskytneme z rozpočtu Státního fondu životního prostředí ČR”.

Půjčku pomůže splatit kotlíková dotace

Část této půjčky následně obci majitelé domů splatí pomocí kotlíkové dotace, o kterou si zažádají klasicky na kraji. Zbytek půjčky, tedy rozdíl mezi pořizovací cenou nového kotle a dotací, budou obci splácet postupně. Peníze lidem obce půjčí bezúročně a bez jakýchkoli dalších poplatků. Na obecních úřadech chce ministerstvo navíc financovat specialisty, kteří lidem se vším poradí a pomohou jim získat jak zálohu na pořízení kotle, tak i dotaci. Pořízení nového zdroje se tak domácnostem maximálně zjednoduší.

Zdroj: MŽP

The post No nový kotel si budete moci vzít bezúročnou půjčku appeared first on Nazeleno.cz.

V Británii se veverky popelavé (Sciurus carolinensis) stávají velice oblíbenými zvířátky. Ne však díky jejich roztomilosti, stále více lidí je vítá na svém jídelním stole – jejich maso prý chutná lépe než kuřecí. Veverka popelavá je v Británii považována za invazivního škůdce bez většího množství přirozených predátorů. Podle odborníků ohrožuje populaci rezavě zbarvených veverek obecných...

Opomíjená kořenová zelenina s výbornou chutí a výživnými listy, by si zasloužila rehabilitaci v našem každodenním jídelníčku. Bulvy jsou zdravé a listy prý ještě více. Co víc po této kdysi velmi oblíbené zelenině chtít? Zasadíte si ji letos na zahradě?


Tuřín je blízkým příbuzným řepky olejky, kterou známe z všudypřítomných žlutých lánů. Na rozdíl od běžné řepky má tuřín obrovský bulvový kořen z něhož vchází nať. V závislosti na odrůdě můžete koupit (k dostání je ale tato zelenina poměrně zřídka) nebo vypěstovat malé cca 100g bulvičky i obrovské čtvrtmetrové bulvy. Zužitkovává se přitom nejen pozemní část rostliny, ale také nať, z níž lze připravit salát nebo špenát.

Zelenina, na kterou se zapomnělo

Brukev tuřín byla dříve velmi populární, ale během 20. století v našich končinách upadla téměř v zapomnění. Spekuluje se, že za to mohou obě světové války, kdy byl tuřín pokládán na levné, výživné a snadno produkovatelné jídlo. “Válečnou” zeleninu už pak prostě nikdo nechtěl jíst. Každopádně tyto bujně rostoucí bulvy dříve podobně jako brambory zachránily celé generace lidí od hladu.

Bulvy tuřínu

My ale už můžeme na tyto negativní konotace tuřínu jednou pro vždy zapomenout a tuto slavnou zeleninu zařadit do svého jídelníčku i pěstitelského plánu. Bulvy tuřínu mají nasládlou a jemně pikantní chuť. Obsahují spoustu minerálů a vitamínu C a pokud věříte na různé detoxikační diety, měli byste tuto zapomenutou zeleni do jídelníčku rozhodně zařadit.

Za ještě zdravější jsou pokládány listy. Nať tuřínu obsahuje kromě minerálů a vitamínu C také vitamín A, a kyselinu listovou. A rovněž i proteiny. Takže naložit do salátu nebo uvařit jako špenát nebo přílohu.

Pěstování tuřínu

Velkou výhodou tuřínu je jeho odolnost vůči chladnému počasí. Však se také hojně pěstuje na britských ostrovech, kde má tato zelenina až téměř kultovní status. Můžete jej pěstovat i ve vyšších nadmořských výškách, vyžaduje však slunečné stanoviště. Zálivka je střední, ne moc, aby bulvy nehnily.

Tuřín vysazujeme koncem března. Sadba je mělká, vždy dvě semínka do řádků cca 40 od sebe. Vzdálenost mezi rostlinami dodržujte okolo 30 cm. Předpěstovávat není třeba, ale pokud nějaká rostlinka nevzejde, můžeme ji dosadit. Chcete-li tuřín pěstovat na nať, můžete ji sázet i během léta. Tuříny nemají rády těžkou a převlhčenou půdu a dobře prosperují i ve vyvýšených záhonech. Hnojit je příliš nemusíte.

Menší bulvy tuřínu

Bulvy tuřínu se sklízí od září klidně až do prosince. Prostě je na podzim necháte v zemi a vytahujete podle potřeby. Na podzim a v zimě můžete také uložit seříznutou horní část bulvy do misky s vodou. Nať vám pak bude dorůstat.

Tuřín v kostce:

  • Někdy se tuřínu říká také kolník nebo kvaka
  • Bulvy tuřínu lze dobře skladovat třeba ve sklepě
  • Tuřín je příbuzným jiné zapomenuté zeleniny – vodnice
  • Je to nenáročná a zdravá zelenina s širokými možnostmi uplatnění v kuchyni – nakládání, přílohy, saláty, doplněk různých kaší atd.

The post Tuřín – neprávem opomíjená superzelenina appeared first on Nazeleno.cz.

Původně pouštní lvi, kteří žijí v národním parku v Namibii, byli zpozorováni při lovu a konzumaci mořských živočichů. Na jejich jídelníček se dostali tuleni, kormoráni a příležitostně i plameňáci. Severní část namibijského pobřeží dlouhá kolem 500 km nese označení Pobřeží koster. Jedná se o nejnehostinější oblast, v níž je nedostatek srážek. Pobřeží tvoří vysoké písečné duny a jsou...

Na Gennadije Manakova a Gennadije Strekalova čekalo v rámci sedmé dlouhodobé expedice velké množství úkolů. Krom tradiční výzkumné práce bylo v plánu provést i poměrně velký objem údržbářských prací a oprav. Přestože se díky čerstvému přírůstku v podobě modulu Kristall mohlo zdát, že stanice je celkově relativně mladá, základní blok už měl za sebou téměř celou prodlouženou dobu životnosti, jež byla v roce 1989 papírově zvýšena ze tří na pět let. Věk základního bloku se pomalu začínal projevovat a i na veřejnosti se objevovaly hlasy o tom, že kosmonauti místo vědy stále více času věnují údržbě. V případě Manakova a Strekalova tomu tak do značné míry skutečně bylo. Nejednalo se však o operativní údržbu, ale o plánované úkony, které „omladí“ základní blok, zjistí jeho reálný stav a alespoň trochu ulehčí život dalším posádkám. Významnou část údržbářské práce měli kosmonauti vykonat v rámci tří plánovaných výstupů do volného prostoru a celkově měli „Vulkani“, jak zněl volací znak této posádky, předat svým nástupcům stanici v lepším stavu, než ji sami přebírali. Ovšem když dojde na tak závažnou a komplikovanou věc, jako jsou výstupy do volného prostoru, plány zůstanou zase jen pouhými plány a skutečnost může být nakonec dosti odlišná. O této životní maximě se měli Manakov se Strekalovem během sedmé expedice přesvědčit na vlastní kůži.

Druhohorní dinosauři byli tvarově natolik rozmanití, že prakticky každá větší skupina těchto významných obratlovců zahrnovala alespoň několik druhů s úžasně nevšední anatomií. Týká se to i sauropodů, evoluční větve většinou obřích dinosaurů, která může z pohledu laické veřejnosti postrádat jakékoli zjevné extrémní struktury. Ve srovnání s rohatými či pancířnatými ptakopánvými dinosaury, jejichž úžasná různorodost musí být patrná hned na první pohled, mohou sauropodi skutečně působit jednotvárně.