61 článků ze STŘEDY 16.10.2019

V již 11. ročníku soutěže o značku Dobrý tuzemský potravinářský výrobek Česká chuťovka 2019 a Dětská chuťovka 2019 uspělo celkem 61 českých firem. Ve spolupráci s Literárními novinami byla také vyhlášena Harmonická potravina 2019, kterou se stal Merlot, výběr z hroznů 2017, od společnosti Víno Blatel.

Značkou Česká chuťovka 2019 se tak může nově pyšnit 185 výrobků (o 12 víc než loni) a značkou Dětská chuťovka 2019 pak dalších 26 (o tři méně než loni). Titul Rytíř české chuti obdrželi Jana Dostálová (za významný přínos potravinářskému výzkumu a jeho osvětu) a Jaroslav Radoš (za úspěšný rozvoj výroby jakostních a chutných masných výrobků v podkrušnohorském regionu).

Česká chuťovka si jako nezávislá iniciativa potravinářských odborníků vybudovala za 11 let své existence pevné postavení mezi uznávanými značkami kvality potravin vyrobených v České republice a mnozí výrobci se proto do soutěže opakovaně a rádi vrací. Získaná ocenění Česká chuťovka a Dětská chuťovka tak pro ně znamenají i nezanedbatelný marketingový přínos.

Výsledky letošní soutěže potvrdily, že rozmanitost, ale zejména kvalita a chuťové parametry potravin ucházejících se o obě značky, se rok od roku zvyšují.

Seznam letošních, ale i v předchozích letech oceněných potravin v soutěžích Česká chuťovka a Dětská chuťovka, jakož i další aktuální informace ZDE či ZDE. K dispozici je rovněž přehledná interaktivní databáze vítězů ZDE

{loadmodule mod_tags_similar,Související}

Jediné dílo Václava Havla napsané na cizí námět bude mít v režii Davida Radoka premiéru v pražském Divadle ABC v sobotu 19. října.

Proslulý příběh o zločineckých ganzích v londýnském podsvětí napsal Havel v roce 1972 a věnoval jej svému příteli Andreji Krobovi. Prvního veřejného uvedení se hra dočkala až o tři roky později v ochotnické produkci spolku Divadla na tahu v sále hospody v Horních Počernicích. První oficiální uvedení na profesionální scéně se uskutečnilo až v roce 1990 v Činoherním klubu, na jehož objednávku text původně vznikl.

Hra o 14 obrazech vycházející z předlohy Johna Gaye podle režiséra Radoka pravdivě popisuje základní lidské vlastnosti a chování: „Když ji Havel v době normalizace adaptoval, tak velmi přesně vystihovala morální devastaci, kde si mnoho lidí šikovně ospravedlňovalo svoje amorální chování.“

„Žijeme ve světě, v němž každý nesmysl má vědeckou podobu a v němž žvanění nahrazuje řeč,“ napsal Václav Havel v dopise věnovaném Žebrácké opeře Alfrédu Radokovi před téměř padesáti lety. V jeho Žebrácké opeře jsou zloději morálně integrovaní, kurtizány čtou Descarta, zločin a zákon se bratrsky podpírají a zrada má erotický náboj. Slétněte na zem, zbavte se iluzí a svých abstraktních zásad, radí Peachum zloději Filchovi. 

„Havel převrací význam pojmů lež, pravda, morálka. Staví lidské jednání do vyhrocených situací, které jsou komické, smějeme se jim, ale zároveň nám kladou trochu nepříjemné otázky o našem vlastním chování. Pokusím se vyprávět o vlastnostech lidí, kteří jsou kolem nás, kteří nás obklopují. Myslím, že v dnešní době, stejně jako v normalizaci, lze nalézt mnoho bezcharakterních obracečů pravdy,“ zdůrazňuje David Radok.

Uvedením Žebrácké opery se Václav Havel symbolicky vrátí do divadla, kde jako kulisák začínal a kde asistoval režisérovi Alfrédu Radokovi, o jehož inscenaci „Žebrandy“ tehdy velmi stál. Normalizace jeho přání zmařila stejně jako osud velkého režiséra. Symbolicky je naplní po padesáti letech právě inscenace režisérova syna Davida Radoka.

{loadmodule mod_tags_similar,Související}