73 článků ze STŘEDY 4.9.2019

Guo Shunling (48), farmář ve vesnici Junying v provincie Che-pej, vyrábí obrazy ze slámy zobrazující hlavně figurky, květiny a rostliny, ptáky a zvířata. Nejdražší díla se prodávají i za 10 tisíc juanů. Lze tak říci, že se sláma pod jeho rukama mění ve zlato.

Guo Shunling vytvořil novou uměleckou formu, „slámovou pyrografii“, která spojuje malbu s pyrografií a kombinuje různé techniky tradiční čínské malby.

Muž, který ohluchl po nemoci ve dvou letech, se tvorbou zabývá od roku 2013.

V současné době vytvořil Guo Shunling více než dva tisíce děl. Jejich cena se pohybuje od 200 do 10 tisíc juanů.

Guo Shunling doufá, že se tomuto umění začne věnovat více lidí přinesou výhody místním zemědělcům.

Svá díla Guo Shunling prodává už i na internetu.

Hao Qunying photo / Guangming pictures

Na České zemědělské univerzitě (ČZU) v pražském Suchdole vznikla ojedinělá laboratoř, která umožní pěstovat plodiny pomocí technologie „Aeroponie“. V podmínkách simulujících život na Marsu se o to pokusí tým biologů a IT specialistů pod vedením mladého vědce Jana Lukačeviče. „Mars je nehostinné místo, kde mohou teploty dosáhnout až -130 stupňů Celsia. Atmosféra je velice řídká...

Na sobotu 7. 9. 2019 připadá Mezinárodní den supů a liberecká zoo se připojí k jeho oslavám. Cílem akce je upozornit na rapidní úbytek supů ve volné přírodě a akutní potřebu jejich ochrany. Jednou z nejčastějších hrozeb pro populace supů je otrava karbofuranem (C12H15NO3 – karbamátovým pesticidem), který je nebezpečný i pro člověka či domácí mazlíčky....

Logitech představil novou klávesnici a myš pro náročnější uživatele. Klávesnice MX Keys je plochá klávesnice s klasickým rozložením včetně numerického bloku. Nabídne tichá, nízkozdvižná tlačítka s tvarováním, které umožní snadnější přesné zacílení prstů i poslepu. Klávesnice je bezdrátová a ...

Odborníci z Kennedyho střediska chtějí vyvinout zařízení, které by tavilo lunární regolit, tedy jemný prach pokrývající povrch Měsíce, aby z něj vytvořilo kyslík. Pokročilé technologie pro zpracování místních zdrojů jsou nezbytné pro udržitelný lunární výzkum v rámci programu Artemis a uplatnění může najít i při cestách k Marsu. Tým kolem projektu GaLORE (Gaseous Lunar Oxygen from Regolith Electrolysis) již získal ocenění za vývoj tavicí technologie. Lunární regolit tvoří zoxidované kovy - například oxidy železa, křemíku či hliníku. GaLORE chce tento materiál ohřát na více než 1650 °C a následně do taveniny pustí elektrický proud. To způsobí chemické reakce, díky kterým se roztavený regolit začne dělit na kyslík a kovy.

Sucho, které zasáhlo území České republiky v roce 2014, přetrvávalo až do roku 2018. Ten se stal se svou průměrnou roční teplotou vzduchu 9,6 °C nejteplejším rokem na našem území od roku 1961. Uvádí to Zpráva o stavu vodního hospodářství České republiky v roce 2018, takzvaná Modrá zpráva, kterou dnes Ministerstvo zemědělství (MZe) společně s Ministerstvem... ...

Automobilka Suzuki si odskočila trochu dál ze silnic. Stala se klíčovým partnerem japonského projektu Hakuto-R, který má za cíl provést první komerční let na Měsíc. Úloha Suzuki je v taková, že zařízení vývojového oddělení automobilky poslouží k testování přistávacího modulu. Kromě toho má na starosti vývoj skeletu a také nohy přistávacího modulu a jejich odpružení. Při...

Řada lidí má slovo jóga spojené jen s fyzickým protahováním a zaujímáním obtížných pozic. Jóga je však mnohem víc – je to komplexní vědecký systém prověřený tisíci let, pramen duchovnosti a moudrosti, z něhož čerpají všechna náboženství.

V józe si může vybrat každý – od tělesných cviků, přes dechová a meditační cvičení, až po etické zásady a úsilí o nejvyšší duchovní poznání. To vše, pokud to uvedeme do své životní praxe, ve svém důsledku pozitivně ovlivňuje náš osobní život i harmonii v rodině a celé společnosti.

Jóga v denním životě

V současné době je možná důležitější než kdy jindy mít k dispozici metody a techniky, které umožňují udržet a obnovovat tělesné, duševní a duchovní zdraví a harmonii. Právě takové komplexní řešení, jež člověku umožní pomoci si sám vlastní jógovou praxí, nabízí systém „Jóga v denním životě“.

Autorem systému Jóga v denním životě je indický Mistr jógy paramhans svámí Mahéšvaránanda. Ve svém učení vychází z tisícileté jógové tradice a z duchovní moudrosti pradávné linie indických duchovních Mistrů. Během svého dlouholetého působení v západních zemích (do Evropy přijel v roce 1970 a Československo navštívil poprvé v roce 1972) se důkladně seznámil se způsobem života zdejších lidí. S ohledem na jejich potřeby a možnosti navrhl komplexní systém, který je vhodný pro každého člověka bez ohledu na věk a fyzické či duševní předpoklady. Kromě kurzů pro veřejnost je systém Jóga v denním životě v mnoha zemích součástí školní výuky a univerzitních programů. Využívá se ve sportovních klubech, rehabilitačních centrech, lázních i nemocnicích.

Kde si zacvičíte podle systému Jóga v denním životě?

Pobočky neziskové organizace Jóga v denním životě najdete po celé České republice. Nabízejí kurzy pro začátečníky i pokročilé, obecné nebo se speciálním zaměřením (proti bolestem zad, pro děti, pro seniory atd.). Součástí každé lekce je většinou cvičení ásan (tělesné cviky), relaxace, pránájáma (dechové cvičení) a kratší meditace.

Pro zájemce o hlubší proniknutí do tajů jógy pořádají pobočky Jógy v denním životě také jednodenní nebo delší semináře zaměřené na konkrétní téma.

Největší evropské středisko Jógy v denním životě se nachází na Moravě v obci Střílky a jmenuje se Maháprabhudíp ášram Střílky. V míruplném prostředí bývalého zámku a jeho parku zde probíhají programy zaměřené na jógu, zdravou stravu, letní dětské tábory a mnoho dalších.

Kam na kurz jógy v Praze?

Nejširší nabídku kurzů jógy podle systému Jóga v denním životě najdete v Praze. V pěti jógacentrech a na dalších místech v Praze a okolí si můžete přijít zacvičit každý týden v téměř stovce kurzů. Nejnověji přibude v září nabídka programů v novém jógacentru Malá Ohrada ve Velichovské ulici v Praze 13 – Stodůlkách. Uprostřed zeleně a kousek od Prokopského údolí si zde můžete zacvičit pro začátek hned v šesti kurzech týdně.

Informace o kurzech a seminářích

Na facebookové stránce Jóga v denním životě a na webové stránce www.joga.cz najdete bližší informace o kurzech a seminářích v celé republice. Na stejné webové stránce si také můžete projít celou knihu Systém Jóga v denním životě online zdarma – je to výborná pomůcka při samostatném cvičení doma.

Ájurvéda, v doslovném překladu „nauka o životě“ (áju znamená „život“, véda „vědění“), představuje nejstarší celistvý lékařský systém o zásadách zdravého způsobu života. Tento léčebný systém založený na přírodních přípravcích z ájurvédských bylin se v Indii praktikuje více než 5000 let a jeho cílem je prevence, uzdravování, udržování kvality života a dosažení dlouhověkosti.

Ájurvédská filozofie za tuto dobu hluboce ovlivnila přístup a životní styl nejen obyvatel Indie. Tato země je nicméně ve využívání bylinných přípravků v léčbě onemocnění stále na prvním místě na světě. Ájurvédské znalosti účinků bylin a koření se také hojně praktikují při každodenní přípravě pokrmů tradiční indické kuchyně.

Původ ájurvédské medicíny

První a nejstarší dochovaný spis o ájurvédském lékařství, Charaka Samhita, pochází z 1. století našeho letopočtu. V něm se nachází záznam o velkém shromáždění mudrců a světců, kteří se v 7. století před naším letopočtem setkali v předhůří Himálaje, aby si vyměnili získané poznatky o využívání bylin a diskutovali o stavu tehdejší společnosti. Ze zápisu víme, že už v té době byli například znepokojení rostoucím počtem obyvatel v tehdejších sídlech.

Druhý odborný spis, Sushruta Samhita, se objevuje o století později a pojednává o ájurvédské chirurgii. Třetí nejvýznamnější ájurvédské dílo, Ashtanga Hridaya, vzniká kolem 7. století našeho letopočtu a představuje přehlednou kompilaci dvou předchozích spisů.

V období mezi 5. stoletím před naším letopočtem a 5. stoletím našeho letopočtu se principy ájurvédského lékařství rozšířily do všech koutů tehdy známého světa (Číny, Tibetu, Persie, Arábie, Egypta, Řecka a Říma), kde se smísily s místními tradicemi a kulturními zvyky. Na tomto univerzálním základě pak postupně vznikaly nejrůznější školy a systémy přírodního lékařství. Ájurvéda je proto označována za „matku všech léčebných systémů“.

Vliv ájurvédských poznatků na počátky moderní medicíny zmiňuje publikace Světové zdravotnické organizace (WHO), když uvádí, že jedny z prvních lékařských záznamů „obsahují detailní popis různých zdravotních stavů včetně diabetu, přičemž tyto popisy odpovídají védským spisům.“ Je také známo, že odkaz indické medicíny je zřejmý v dílech Hippokrata či Platóna.

Tři typy podle reakcí

Ájurvéda rozeznává tři základní biologické principy (dóši) – váta, pitta a kapha. Každý člověk se rodí s jejich jedinečným poměrem, jeden z nich však vždy více či méně převažuje.

Psychosomatický typ (váta, pitta a kapha) se velmi dobře určuje na základě pozorování reakcí člověka na jisté situace. V ájurvédě se uvádějí tři základní typy podle reakcí: oběť, útočník a svědek, které se vysvětlují anekdotou:

V místnosti sedí tři lidé představující vyhraněné tělesné typy váta (vzduch), pitta (oheň) a kapha (voda). V tom se dovnitř vplazí kobra. Když ji přítomní spatří, každý spontánně zareaguje způsobem typickým pro svoji konstituci. Váta typ se vyděsí a ze strachu bude chtít vyskočit na stůl. Pitta typ si udrží duchapřítomnost a popadne první předmět, který se naskytne a bude nebezpečí čelit se zbraní v ruce. Kapha typ zůstane nečinně sedět a pouze zakřičí na člověka typu pitta: „Udělej něco! Zabij toho hada!“

Orientační dóšický test si můžete vyplnit ZDE.

Pokud lépe porozumíme sami sobě, potom lépe porozumíme ostatním lidem a světu kolem nás!“ říká ájurvédské přísloví. Podle ájurvédy vzniká nemoc tehdy, kdy se vychýlí přirozená rovnováha jednotlivých dóš – děje se tak nezdravým životním stylem, negativním myšlením či energetickou nerovnováhou. Změnou každodenních stereotypů, správnou stravou a pravidelným užíváním bylin dokáže ájurvéda úspěšně odstranit nejrůznější zdravotní obtíže a dlouhotrvající onemocnění, jako jsou například: kožní choroby, nemoci dýchacího ústrojí, poruchy zažívání, migrény, obezita, potíže spojené s krevním oběhem, gynekologické problémy, nemoci páteře, kloubů a svalů, nespavost, únava a stres.

Projekt s názvem Květena Šumavy, na němž spolupracují botanici z České republiky i Německa, unikátním způsobem propojí a rozšíří dostupná data o cévnatých rostlinách na Šumavě bez ohledu na státní hranice. Projekt je podpořen z Programu přeshraniční spolupráce Česká republika - Svobodný stát Bavorsko Cil EÚS 2014-2020 i ze státního rozpočtu ČR. ... ...