31 článků z PÁTKU 10.5.2019

Obyvatelná oblast není zrovna ideální termín. Neříká moc o obyvatelnosti a je to velmi zjednodušující pomůcka. Ale pro některé složitější výklady se hodí více než čísla o oslunění a rovnovážné teplotě. Hvězda většinu svého života stráví v hlavní posloupnosti (HP). Během této fáze jsou parametry obyvatelné oblasti více méně konstantní. Na začátku života zejména malých […]

The post Život před smrtí hvězdy: Jak se rozšíří obyvatelná oblast ve fázi rudého obra? appeared first on Exoplanety.cz.

Západní Virginská Univerzita přichází se zajímavým výzkumem, který prokazuje negativní dopad nočního bílého světla na kardiaky.

Dle výzkumu vedeného týmem Randy Nelsona, může mít bílé světlo v noci na kardiaky devastující účinky. Bílé světlo může způsobit záněty, úmrtí mozkových buněk a celkové zvýšené riziko mortality.

Výzkumníci provedli srdeční zástavu na exponovaných zvířatech ve třech skupinách. Jedna v tmavém červeném světle, tmavém bílém světle a třetí ve tmě. Po sedmi nocích tohoto režimu výzkumníci vyhodnotili zdraví mozkových buněk modelů a zjistili, že skupinka vystavená bílému světlu v noci jako jediná vykazovala negativní výsledky. Rovněž byl u této skupinky zaznamenáno úmrtí mozku v oblasti hipokampusu (důležitá část mozku pro krátkodobé uchovávání informací a při prostorové orientaci).

Dle vyjádření Nelsona: Problém nastává, když se dlouhodobě lidský organismus vystavuje modrému světlu v noci – z telefonů, televizorů, počítačů a kompaktních zářivek. Ty tak narušují cirkadiánní systém. Tato světla vnímáme jako bílá, ale ve skutečnosti jsou většinou modrá.

Výzkum také prokázal, že jednoduchý posun změny barvy světla ze širokospektrých bílých na červený odstín má naopak pozitivní přínosy v léčbě srdečních zástav, prozatím u testovaných zvířat.

Za tímto účelem výzkumníci zkoumají, zda bílé světlo v noci vyvolává u lidí podobnou fyziologickou reakci. Čtyři noci v řadě se věnují jedné skupině hospitalizovaných kardiaků ve speciálních „herních brýlích“ s oranžovými čočkami, které filtrují nepříjemné modré světlo. Další skupina pacientů nosí identicky tvarovaná skla, která mají čiré čočky, což umožňuje přijmout celé spektrum bílého světla – včetně modrých tónů.

V případě pozitivního účinku mohou být nové brýle dostupnou a praktickou možností pro zachování funkce mozku snížení zánětu a snížení rizika úmrtí u kardiaků.

Zdroj: ledinside.com

Po ničivém požáru střechy katedrály Notre Dame v Paříži vzniká velká diskuse o tom, jak tuto historickou památku opravit? Nabízela by se samozřejmě co realizace co nejvěrnější repliky celého krovu i zničené věžičky. Architekti z pařížské firmy Studio NAB však navrhují něco zajímavějšího. Francouzský předseda vlády Edouard Philippe se prý nechal slyšet, že rekonstrukce katedrály by […]

The post Jak opravit katedrálu Notre Dame? Třeba na skleník a včelín appeared first on Nazeleno.cz.

Mezinárodnímu týmu pod vedením Zuzany Musilové z katedry zoologie Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy se podařilo zpozorovat neobvyklý mechanismus, jenž tvorům ve velkých mořských hloubkách umožňuje barevné vidění. „Zkoumali jsme geny zodpovědné za barevné vidění ryb a zjistili jsme, že některým se namnožil gen pro tyčinky, což jsou buňky v sítnici citlivé za nízké intenzity světla,“...

Australská letecká společnost Qantas jako první na světě spustila tzv. zero waste, tedy naprosto bezodpadovou linku ze Sydney do Adelaide. Rozhodnutí o upuštění užívání jednorázových plastů na palubě letadel by následujícího roku a půl mělo vést k omezení více než 100 milionů kusů plastu. Přestane se využívat téměř vše, na co byli cestující zvyklí, nově...

Ono se řekne pustý a prázdný vesmír. Je sice pravda, že na jeden krychlový metr kosmického prostoru čistě statisticky připadá jeden atom vodíku, jenže jsou okamžiky, kdy provoz ve vesmíru pořádně zhoustne. Kolize dvou těles sice mohou být zajímavým divadlem, avšak pouze za předpokladu, že se jich sami neúčastníme. Průniky nejrůznějších těles do zemské atmosféry...

Hmota i například světlo jsou zároveň pevné částice a také vlnění, zda je tomu tak i u jednotlivých částic antihmoty však doposud nebylo zřejmé. Nyní vědci z Itálie a Švýcarska prokázali tuto dualitu i u částic antihmoty, konkrétně pozitronů, což jsou antihmotové ekvivalenty elektronů. U skupiny pozitronů se to již podařilo prokázat dříve, nově teď vědci experimentálně dokázali stejně chování i u samostatných částic.