„Jednou z mých slabých stránek je, že nemohu vejít do cizí knihovny, aniž bych zrakem nepřelétl názvy knih,“ napsal John Buchan (1875–1940), u nás skoro zapomenutý spisovatel, kterého například i Patrik Linhart poměrně „ošidil“ ve své knize Vyprávění nočních hubeňourů (2013).
Nový román Ivy Procházkové uvádí lapidární konstatování, že fantazii od reality odtrhnout nelze, protože jedno vyrůstá z druhého a v obojím je pravda. Vraždu investigativního novináře, který si bral na mušku vlivné oligarchy a politiky, čtenáři rychle rozeznají jako jedno z takových setkání fantazie a pravdy.
Trumpova administrativa zvažuje zařazení Ikhwānu (Muslimského bratrstva) na seznam teroristických skupin.
O Velikonocích jsme si udělali oheň. U Berounky. A pro bývalého vegetariána není skoro větší dobroty než špekáčky opečené právě na něm. Nejde zdaleka jen o chuť, ale i o romantizované vzpomínky na mladší já i jakési archetypální rozvzpomínání na časy, kdy lidstvo nemělo mobily, ale luky a oštěpy.